Vlci zabijí ročně šestnáct ovcí (Valašský deník)

Vlků v Beskydech je málo. Průměrný počet útoků v posledních letech klesá na minimum

Beskydy, Valašsko
Průměrně šestnáct ovcí roztrhají každý rok vlci v Beskydech. Ve své nové studii to zmiňují olomoučtí přírodovědci, kteří hodnotili dvanáct let soužití velkých šelem a chovatelů ovcí v Beskydech.
Uvedený počet zabitých ovcí vychází ze statistiky útoků velkých šelem na území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy v letech 2001 až 2012. Zooložka Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm uvedla, že počet napadení ale v posledních letech klesl na minimum. "Zatímco v roce 2004 jsme v Beskydech napočítali pětapadesát zabitých zvířat, letos evidujeme jen dvě škody přisuzované vlkům, a to ještě mimo území CHKO Beskydy," uvedla Dana Bartošová.

Letos jen tři
Podle ní se totiž v současné době v regionu pohybuje jen minimum vlků. "Uvádíme, že letos byli tři. Vlci totiž za poslední dva tři roky dostali výrazně "na frak" zejména na Slovensku při zvýšených lovech," vysvětlila Dana Bartošová. Chovatelé ovcí na Valašsku tak příliš zkušeností s útoky šelem na stáda nemají. Prakticky nulové hlásí například Ladislav Gargulák z Prlova. "Vlky jsme tady neměli. Jen asi před dvanácti třinácti lety se k nám zatoulal medvěd. Neútočil ale na ovce, vybral si plemenného býka," vzpomenul Ladislav Gargulák. Býk vážící zhruba devět metráků si tehdy s huňáčem poradil, byť si odnesl několik škrábanců.
Kolem stáda chovatelů Kocurkových z Horního Vsacka už se v minulosti také vlci potulovali. I jejich ovce však prozatím vždy zůstaly ušetřeny. "Několikrát jsme kolem našli stopy od vlků, když jsme pásli v Karlovicích nebo na Kyčeře. Ale máme psy, kteří stádo ohlídali. Takže nám zatím žádné škody nevznikly a to už máme ovce čtrnáct roků," bilancovala Jana Kocurková.
Už více než rok starou nepříjemnou zkušenost má ale chovatel z Velkých Karlovic Svatoslav Malina. Vlci mu zadávili dva berany a potrhali jednu ovci. "Pršelo, šli jsme se proto schovat domů a po chvíli vyšli ven,tam jsme uviděli tu hrůzu. Jedna ovce se trápila v bolestech. Bylo hned vidět, že je to dílo vlků," líčil před časem Svatoslav Malina.
Na způsobenou škodu mu později čtyřmi a půl tisíci přispěl Zlínský kraj. Podle platné legislativy totiž musí uhradit škody způsobené zákonem chráněnými šelmami, pokud si o to chovatel zažádá. Na stejný postup odkazuje chovatele také Dana Bartošová z CHKO Beskydy.
Právě na soužití velkých šelem a chovatelů ovcí se zaměřuje v úvodu zmíněná studie olomouckých přírodovědců. Vědci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Hnutí DUHA Olomouc a z Univerzity Palackého se v ní zabývali otázkou, zda je výskyt vlků, rysů a medvědů limitujícím faktorem pro chov ovcí v Beskydech. Chráněná krajinná oblast Beskydy je totiž jedinou oblastí u nás, ve které se pravidelně objevují všechny tři velké šelmy. Zjistili, že spíše než velké šelmy je limitujícím faktorem špatná ekonomická situace v oboru chovu ovcí.

Vlk útočí nejčastěji
Studie vyšla i v prestižním mezinárodním časopise Journal for Nature Conservation. "Studie kombinuje data z různých zdrojů. Analyzuje údaje z evidencí různých institucí o chovu ovcí a o škodách, které velké šelmy způsobily, a dává je do kontextu s údaji o početnosti jednotlivých druhů velkých šelem," přiblížil Petr Kovařík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
V dokumentu se mimo jiné uvádí, že pouze rys se na území CHKO trvale vyskytuje a rozmnožuje."Vpřípadě vlků a medvědů hovoříme pouze o dočasných a nepravidelných návštěvách ze sousedního Slovenska či Polska," řekl Miroslav Kutal z Hnutí DUHA Olomouc.
Vlk je ale podle oficiálních statistik nejčastější původce útoků na stáda ovcí - více než v 90 procentech případů. Rys i medvěd útočili na domácí zvířata ojediněle.