Zbraně ve Zbrojovce vystřídali umělci a kuny (Mladá fronta DNES)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
O tomto víkendu se v areálu bývalé továrny Zbrojovka v brněnských Zábrdovicích konaly hned dva kulturní festivaly. Do průmyslově neužívaných míst se tak vrací nový život. A také divoká zvířata.
BRNO
V lednu 2008 zdejší 22 a půl hektaru velký areál vydražila slovenská společnost J&T, která chtěla pustnoucí tovární haly kdysi veleslavné Zbrojovky zbořit a na jejich místě spolu se skupinou CPI Radovana Vítka postavit nové byty a kanceláře.
"Zahájení tohoto projektu je ale stále v nedohlednu, stavitelé uvádějí, že čekají na nový územní plán Brna," napsal vloni na server E15 Daniel Novák. Od té doby areál dále spí a chátrá. I když...
Kultura a zvěřinec
Rozsáhlý malebný brownfield vedle Svitavy si oblíbili alternativní umělci, kteří v něm mají ateliéry, rádi zde fotografují a pořádají různé akce. Pravidelně tu nejrůznější koncerty, výtvarné instalace či vystoupení pořádá klub Fabrika Zbrojovka a sídlilo i hrálo zde také brněnské Divadlo v 7 a půl.
"A taky tu s námi nerušeně bydlí nejrůznější zvířata. Vím třeba o páru jezevců, jsou tady určitě kuny, ve Svitavě nutrie, hnízdí tady sojky a nejrůznější další ptáci. A to nepočítám spousty polodivokých i#přítulnějších koček," usmívá se výtvarnice Vendula Chalánková, která má v areálu Zbrojovky ateliér a#byla by velice ráda, kdyby se právě ony méně zdevastované objekty blíž k zábrdovickému kostelu podařilo zachovat a zrekonstruovat.
"Ale zvlášť haly v zadní části areálu už si docela viditelně bere zpátky příroda. Zdmi prorůstají stromy, tráva, keře a další rostliny," dodává výtvarnice.
Sdružení Židenice pro občany sice už před lety protestovalo proti plánované demolici hal, ale některé části areálu už asi likvidaci neujdou. "Zatím počítáme s tím, že zachováme tovární halu Beranka u řeky Svitavy. Ostatní se uvidí. Mělo by to být funkční město. Pokud cenné objekty zapadnou do naší koncepce, není důvod je bourat," prohlašoval před pěti lety architekt Miloš Schneider z architektonické kanceláře K4, která tehdy pracovala na studii nové zástavby areálu. Žádná část Zbrojovky ani areál však není a nebude prohlášen za kulturní památku a do budoucna všechno záleží na vůli a financích vlastníka.
Od zbraní k divočině
Přitom historie těchto míst je svým způsobem úchvatná. Ze státní továrny se Zbrojovka vypracovala na jednoho z nejvýznamnějších světových výrobců zbraní. Možná už proto, kolik zmařených životů způsobily její výrobky, dnes bývalé zdi továrny jakoby očišťují divoká zvířata, rostliny a alternativní kultura.
Vždyť mezi válkami odtud putovaly zbraně doslova do celého světa. "V letech 1934 až 1938 se ze Zbrojovky stal koncern světového významu, když nákupem akcií získala kapitálovou účast v podnicích s obdobnou výrobou nejen v Čechách, ale i na Slovensku, v Rumunsku a Jugoslávii. V době své konjunktury měla Zbrojovka přes sedmdesát závodů a provozů," uvádí dnešní dědic výroby brněnské Zbrojovky, Česká zbrojovka Uherský Brod, na svém webu www.zbrojovka-brno.cz.
Za druhé světové války pak vyráběla Zbrojovka samozřejmě zbraně pro německý wehrmacht a WaffenSS a i po změně režimu tu kromě jiného stále vznikaly zbraně. Letos v listopadu to však bude právě 90 let, co ze Zbrojovky vyjel i její první automobil Disk. Auta "Zetky" se tu pak vyráběla do roku 1936. K této příležitosti dnes brněnské Technické muzeum otevírá výstavu, která potrvá do 29. března 2015.
FAKTA Zbrojovka Brno
Továrna vznikla v roce 1918 jako Československá státní zbrojovka. Opravovala vagony a vojenské pušky, vyráběla telegrafní a telefonní výstroj aj.
Po rakouských a německých puškách začala s výrobou vlastních pušek vzoru 24. Areál v brněnských Zábrdovicích byl postaven v letech 1924 a 1925. Vyráběly se tu pušky, kulomety, automobily i potřeby pro strojírny a nářaďovny. Dále i jízdní kola, průmyslové váhy, letecké motory.
Dokonale organizovaný podnik s moderní sériovou a přesnou výrobou byl od druhé poloviny 20. let 20. století jedním z největších výrobců pušek na světě.
Ve 30. letech vyráběl i psací stroje podle Remingtonu. - V letech 1934 až 1938 se Zbrojovka stala koncernem světového významu se sedmdesáti závody a provozovnami. Vyráběly se traktory, motocyklové motory, lovecké a sportovní zbraně.
V 80. letech se ve Zbrojovce Brno dělala kancelářská, sdělovací a výpočetní technika, dieselové motory pro traktory Zetor aj.
V 90. letech se zrušily neperspektivní obory a od roku 2003 začala firma krachovat.
Roku 2006 byli propuštěni poslední zaměstnanci. Areál brněnské Zbrojovky byl roku 2008 vydražen za částku 707 milionů korun holdingovou společností J&T.
Dnes tu sídlí několik nájemců, jsou zde i ateliéry a hudební zkušebny.
BRNO
V lednu 2008 zdejší 22 a půl hektaru velký areál vydražila slovenská společnost J&T, která chtěla pustnoucí tovární haly kdysi veleslavné Zbrojovky zbořit a na jejich místě spolu se skupinou CPI Radovana Vítka postavit nové byty a kanceláře.
"Zahájení tohoto projektu je ale stále v nedohlednu, stavitelé uvádějí, že čekají na nový územní plán Brna," napsal vloni na server E15 Daniel Novák. Od té doby areál dále spí a chátrá. I když...
Kultura a zvěřinec
Rozsáhlý malebný brownfield vedle Svitavy si oblíbili alternativní umělci, kteří v něm mají ateliéry, rádi zde fotografují a pořádají různé akce. Pravidelně tu nejrůznější koncerty, výtvarné instalace či vystoupení pořádá klub Fabrika Zbrojovka a sídlilo i hrálo zde také brněnské Divadlo v 7 a půl.
"A taky tu s námi nerušeně bydlí nejrůznější zvířata. Vím třeba o páru jezevců, jsou tady určitě kuny, ve Svitavě nutrie, hnízdí tady sojky a nejrůznější další ptáci. A to nepočítám spousty polodivokých i#přítulnějších koček," usmívá se výtvarnice Vendula Chalánková, která má v areálu Zbrojovky ateliér a#byla by velice ráda, kdyby se právě ony méně zdevastované objekty blíž k zábrdovickému kostelu podařilo zachovat a zrekonstruovat.
"Ale zvlášť haly v zadní části areálu už si docela viditelně bere zpátky příroda. Zdmi prorůstají stromy, tráva, keře a další rostliny," dodává výtvarnice.
Sdružení Židenice pro občany sice už před lety protestovalo proti plánované demolici hal, ale některé části areálu už asi likvidaci neujdou. "Zatím počítáme s tím, že zachováme tovární halu Beranka u řeky Svitavy. Ostatní se uvidí. Mělo by to být funkční město. Pokud cenné objekty zapadnou do naší koncepce, není důvod je bourat," prohlašoval před pěti lety architekt Miloš Schneider z architektonické kanceláře K4, která tehdy pracovala na studii nové zástavby areálu. Žádná část Zbrojovky ani areál však není a nebude prohlášen za kulturní památku a do budoucna všechno záleží na vůli a financích vlastníka.
Od zbraní k divočině
Přitom historie těchto míst je svým způsobem úchvatná. Ze státní továrny se Zbrojovka vypracovala na jednoho z nejvýznamnějších světových výrobců zbraní. Možná už proto, kolik zmařených životů způsobily její výrobky, dnes bývalé zdi továrny jakoby očišťují divoká zvířata, rostliny a alternativní kultura.
Vždyť mezi válkami odtud putovaly zbraně doslova do celého světa. "V letech 1934 až 1938 se ze Zbrojovky stal koncern světového významu, když nákupem akcií získala kapitálovou účast v podnicích s obdobnou výrobou nejen v Čechách, ale i na Slovensku, v Rumunsku a Jugoslávii. V době své konjunktury měla Zbrojovka přes sedmdesát závodů a provozů," uvádí dnešní dědic výroby brněnské Zbrojovky, Česká zbrojovka Uherský Brod, na svém webu www.zbrojovka-brno.cz.
Za druhé světové války pak vyráběla Zbrojovka samozřejmě zbraně pro německý wehrmacht a WaffenSS a i po změně režimu tu kromě jiného stále vznikaly zbraně. Letos v listopadu to však bude právě 90 let, co ze Zbrojovky vyjel i její první automobil Disk. Auta "Zetky" se tu pak vyráběla do roku 1936. K této příležitosti dnes brněnské Technické muzeum otevírá výstavu, která potrvá do 29. března 2015.
FAKTA Zbrojovka Brno
Továrna vznikla v roce 1918 jako Československá státní zbrojovka. Opravovala vagony a vojenské pušky, vyráběla telegrafní a telefonní výstroj aj.
Po rakouských a německých puškách začala s výrobou vlastních pušek vzoru 24. Areál v brněnských Zábrdovicích byl postaven v letech 1924 a 1925. Vyráběly se tu pušky, kulomety, automobily i potřeby pro strojírny a nářaďovny. Dále i jízdní kola, průmyslové váhy, letecké motory.
Dokonale organizovaný podnik s moderní sériovou a přesnou výrobou byl od druhé poloviny 20. let 20. století jedním z největších výrobců pušek na světě.
Ve 30. letech vyráběl i psací stroje podle Remingtonu. - V letech 1934 až 1938 se Zbrojovka stala koncernem světového významu se sedmdesáti závody a provozovnami. Vyráběly se traktory, motocyklové motory, lovecké a sportovní zbraně.
V 80. letech se ve Zbrojovce Brno dělala kancelářská, sdělovací a výpočetní technika, dieselové motory pro traktory Zetor aj.
V 90. letech se zrušily neperspektivní obory a od roku 2003 začala firma krachovat.
Roku 2006 byli propuštěni poslední zaměstnanci. Areál brněnské Zbrojovky byl roku 2008 vydražen za částku 707 milionů korun holdingovou společností J&T.
Dnes tu sídlí několik nájemců, jsou zde i ateliéry a hudební zkušebny.