Na chytrého divočáka si jen tak nepřijdete (Jihlavské listy)

Od 1. srpna lze lovit bachyně a kňoury černé zvěře. Její aktuální přemnožení má řadu příčin a působí problémy v honitbách a na polích také na Vysočině.

Mezi druhy, které lze obhospodařovat lovem, řadí Zákon o myslivosti prase divoké. Myslivci je nazýváno černá zvěř, obecný lid mu říká "divočák". Zatímco selata a lončáky je možno lovit celoročně, bachyně a kňoury začali myslivci lovit právě v těchto dnech. Lov je totiž povolen od 1. srpna do 31. prosince.
Nejběžnější způsob lovu je individuálně - na čekané. Právě ten má ale s ohledem na současný zákon jeden velký háček. "Nelze ho provádět ve vzdálenosti do 200 metrů od hranic honitby," upozorňují myslivci na legislativní zákaz. Tím kolem vlastnických honiteb, často i na hranici pole-les, vzniklo ochranné pásmo široké 400 metrů, kde má černá zvěř svůj klid.
Právě tady pak vzniká nejvíce škod na zemědělských plodinách. Dříve bylo toto pásmo široké jen 100 metrů. "V ochranném pásmu nesmí stát posed, ale pokud půjdu po hranicích, mohu tam střílet," vysvětlil na dotaz JL myslivec Libor Procházka ze Stříteže na Třebíčsku.
Pro umisťování posedů a vnadišť je proto podle myslivců nezbytná dobrá spolupráce mezi uživateli pozemků. Do ní patří také možnost záměrného vytváření pásů s nízkými plodinami, kde by se černá zvěř nemohla ukrýt.
Škody působí černá zvěř především na zemědělských pozemcích a plodinách. Rozrýváním travních porostů se snižuje jejich výnos, ale dochází i k následnému poškozování mechanizace při sklizni. Na plodinách působí černá zvěř ztráty nejen spásáním a rytím, ale především tím, že je poválí a podupe.

Celá řada příčin
Příčinám současného enormního přemnožení "divočáků" se věnovala např. přehlídka trofejí, kterou myslivci uspořádali letos v dubnu na jihlavské radnici. Jako zásadní důvod tu prezentovali změnu pěstovaných plodin na polích, které divočákům poskytují nadbytek potravy i úkryt. Faktorů pro přemnožení je však mnohem víc.
Prakticky půl roku má např. černá zvěř klid. Ve vysoké řepce nebo kukuřici není její lov možný. Lov ze strany myslivců byl navíc zpočátku jen nízký také proto, aby se rozšířily lovecké možnosti v honitbách a nahradil se úbytek drobné zvěře, tedy zajíců nebo bažantů. Hned několik příčin lze objevit také v oblasti náhrad za škody. Jak ve svém rozboru připustili autoři jarní chovatelské přehlídky, byl nulový tlak na snižování stavů černé zvěře také důsledkem toho, že náhrady za způsobené škody nebyly uplatňovány. Důvodem mělo být, že myslivci jsou pracovníky družstev, a svoji roli sehrála také snaha nejitřit sousedské vztahy na vesnici.
Dalším trumfem ve prospěch divočáků se stalo převedení uplatňování náhrad za škody z rozhodčích komisí na soudy. Zde je proces obecně drahý, časově náročný a jen s nejistým výsledkem. Myslivci prý navíc musí při zhoršování ekonomických podmínek stále více času věnovat zajištění prostředků pro rodiny a nemohou jej trávit č e k á n í m na černou zvěř na posedech.
K tomu všemu myslivecká základna stárne, podobně jako osazenstvo řady dalších zájmových spolků. Divočákům nakonec nahrává i obecně odmítavý vztah veřejnosti k fenoménu lovu, a často negativní smýšlení o myslivcích.

Divočák to prokoukne
Vedle samotného lovu existují i další možnosti, jak snižovat stavy černé zvěře, a tím i způsobené škody. Elektrické ohradníky, pachová, zvuková a optická odpuzovadla nebo jejich kombinace ale podle odborníků rozhodně nejsou samospásným řešením.
"S ohledem na vysokou inteligenci černé zvěře je nutno říci, že všechna tato opatření mají pouze krátkodobý účinek a je nutné je obměňovat," podotýkají myslivci. Ani tak prý ale tyto metody nezajistí spolehlivou ochranu plodin.
Základním předpokladem pro snížení škod je tedy především snížení stavů. Černou zvěř lze přitom lovit i odchytem, pokud je od Státní správy myslivosti k tomu vyřízena výjimka na odstřel v odchytovém zařízení.
Tento způsob lovu byl podle myslivců značně rozšířen v minulosti a dnes se k němu i současní myslivci postupně vrací. Není totiž omezen ročním obdobím a lze jej provádět bez ohledu na denní či noční dobu nebo počasí. Také při odchytu je ovšem třeba dodržet zákaz lovu v dvousetmetrovém pásmu od hranic sousední honitby.

***
Černá zvěř a historie
Na našem území je původní zvěří. * Kvůli páchání škod na plodinách byla tereziánskými nařízeními ve volnosti téměř vyhubena. * Její chov byl poté možný pouze v oborách. * Za 2. světové války byla oplocení obor poškozena a černá zvěř se dostala opět do volných honiteb. * Díky značné rozmnožovací schopnosti se dnes vyskytuje ve většině našich honiteb. * Problémy se škodami působenými černou zvěří narůstají v celé Evropě i jinde. * V Německu již jsou honitby, které si nikdo nechce pronajmout z důvodu škod působených zvěří. * V Austrálii uvažují o trávení černé zvěře
Zdroj: Přehlídka trofejí, Jihlava 2014

Kdo ty škody zaplatí?
Škodu, kterou v honitbě, v honebních pozemcích nebo v dosud nesklizených plodinách způsobila zvěř, je podle zákona povinen hradit uživatel honitby. * V mysliveckých sdruženích ručí za tento závazek společně všichni členové. * Nehradí se škody na pozemcích nehonebních, v neoplocených zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a jednotlivě rostoucích stromech nebo na vysokocenných plodinách. * O tom, která rostlina je vysokocenná, rozhoduje při pochybnostech orgán státní správy myslivosti. * Stejně tak se nehradí škody např. na plodinách, které nebyly sklizeny v agrotechnických lhůtách.