Postřehy z inseminační stanice zvěře (Zemědělec)

Dvěma členkám Společnosti mladých agrárníků ČR se prvního května naskytla možnost navštívit farmu Xcell Slovakia Breeding Services, s. r. o., jedinou inseminační stanici jelenů, daňků a muflonů v Evropě. Aktuálně na farmě chovají 220 kusů jelení zvěře, dva mufloní samce a 30 bahnic. Jeleni jsou chováni ve čtyřech liniích, a to karpatsko-slovenská, maďarská, za účelem zlepšení jatečných parametrů německá linie a pro zkvalitnění paroží novozélandská.

Farma Xcell Slovakia Breeding Services, s. r. o., disponuje 55 hektary pastvin, které jsou rozděleny na dvouhektarové až patnáctihektarové sekce, a 36 hektarů přilehlých luk slouží k sušení sena. V případě potřeby se zavlažuje. Zvířata jsou přikrmována doplňkovými krmivy v podobě granulátů - doplňky aminokyselin: například metionin, lyzin; minerálních látek: vápník, fosfor; dále vitamínů: vitamín A, vitamín D. Napájecí voda pro zvířata se přivádí stometrovým vrtem z podzemního jezera a je filtrována.

Selekce na farmě
Selekce jeleních samců se provádí podle kvality paroží na druhé hlavě. U laní se hodnotí obtížnost porodů a poporodní péče o mládě. Po tvrdé selekci zůstává na farmě asi 20 % zvířat jako genetický materiál. Zbytek se prodává na farmy do celé Evropy. Ročně se na farmě rodí přibližně 100 mláďat v poměru 50 : 50, v suchých rocích bylo pozorováno, že se poměr zvyšuje ve prospěch samic.

Sedm pilířů v managementu chovu
Po farmě členky mladých agrárníků provázel Jaroslav Pokoradi, Ph. D., který vysvětlil hlavních sedm pilířů chovu zvěře v jejich hospodářství.
Prvním pilířem je minimalizace stresu při manipulaci se zvířaty. Zvířata jsou z tohoto důvodu převáděna ve skupinách v přeháněcích uličkách. Jsou lákána na potravu, nikoli zbytečně sháněna motorovými vozidly, jako je tomu na spoustě farem zvykem. Při stresu se mění pH v krvi (15krát vyšší hladina glukózy), zvěři se zvyšuje tělesná teplota, mění se osmotický tlak krve a to znamená, že stres snižuje kvalitu masa jatečných zvířat - například výskyt vady masa DFD a PSE. Z tohoto důvodu je nejlepší zvířata porážet přímo na farmách, aby se předcházelo předporážkovému stresu; tím lze předejít i nadměrnému zadržení krve v mase. Stres vede také k problémům se zabřezáváním samic, kdy změna pH v pohlavních orgánech vytváří nehostinné prostředí pro spermie.
K dalším základním úkonům na farmě patří zjišťování hmotnosti mláďat, která jsou pravidelně vážena do věku 6-12 měsíců každý měsíc. Sleduje se denní přírůstek, neboť ten je prioritou farem zabývajících se chovem jatečné vysoké zvěře. Na stanici dosahují průměrného přírůstku 0,5-0,6 kg/den (mláďata špičkového jelena Matúše 630 g/den - maximum).
Také příslušnost mláďat k jednotlivým liniím je velmi důležitá nejen z důvodu předcházení inbreední depresi (depresi vzniklé příbuzenskou plemenitbou, která má například přímý vliv na koncentraci a aktivitu spermií), ale i pro očekávání kvality od daného jedince jak produkčních, tak reprodukčních vlastností. Pokud zvíře nemá dobrý genetický základ, šlechtitelská opatření či výživa samy vše nezmohou.
Pro každý chov je důležité hodnocení zdravotního stavu stáda. Na stanici sledují u svých svěřenců parametry krevního obrazu, energetického a hormonálního profilu, projevů imunitního systému - sérologická vyšetření, monitorují ektoparazity a endoparazity.
Další tři pilíře jsou postaveny na hodnocení fyziologie zvířat, temperamentu a výživy zvířat. U každého jedince se měří hloubka hrudníku, výška v kohoutku, šířka mezi nadočnicovými hrboly, u samců se provádí testimetrie (měření velikosti varlat, která má vliv na množství a kvalitu spermií) a hodnocení kvality paroží (hmotnost, skóre), protože zájem o inseminační dávky jednotlivých samců se odvíjí od kvality jejich paroží.
U laní se provádí pelvimetrie (měření rozměrů pánve), která predikuje obtížnost porodů, dále se hodnotí průběh prvního porodu a následně poporodní péče.
U obou pohlaví se dále zohledňuje fitness. Na stanici platí pravidlo třikrát a dost. Pokud se ve třech případech zvíře zachová agresivně, pak je vyloučeno z chovu.

Výživa zvěře
Chovaná zvířata na stanici mají vysoké nároky na kvalitu potravy. Nejlepší je pastva, protože jelen je pastevním druhem a teprve před 5000 lety jej lidská kolonizace vyhnala do lesů. K dokrmování je nejlepší seno či senáž, u siláží je problém se zachováním vysoké kvality živin.
Dále se klade důraz na bachorovou balanci a dodržování poměru minerálních látek, především Ca : P, K : Ca, Ca : Mg, převážně v období růstu paroží (od února do dubna), aby zvířata měla dostatek minerálů a nemusela využívat vlastních zdrojů z kostí.
Také období říje klade vysoké nároky na výživu. Před říjí váží jeleni okolo 300 kilogramů, po říji, i když jsou individuálně pouze s laněmi, snižují svoji hmotnost až na dvě třetiny původní hmotnosti. Jelen ztrácí svoji hmotnost nejen bojem s ostatními jeleny, ale také neustálým "dohledem" nad svým stádem laní, a proto zanedbává obstarávání si potravy.

Nabízené služby
Xcell Slovakia Breeding Services, s. r. o., nabízí zájemcům kontrolu reprodukce farmových zvířat v podobě synchronizace říje samic, umělé inseminace nebo embryotransferů. Dále provádí i genetický servis, jako je určení rodičovství (oboustranný původ mláďat), analýza připařovacích plánů farem, monitoring a kontrola příbuzenské plemenitby (předcházení inbreední depresi, protože páření příbuzných jedinců snižuje variabilitu druhu) nebo vedení databáze.
Mláďata ze stanice cestují do farem po celé Evrospké unii. Odstavují se ve třech měsících, každý měsíc se až do věku 6-12 měsíců pravidelně váží, očkojí, odčervují. V šestém měsíci jsou označena mikročipem a od té doby se považují za chovná a je s nimi možno obchodovat. Od roku 2009 na Slovensku platí myslivecký zákon, podle kterého je možné geneticky prověřená zvířata z farem vypouštět do volné přírody, proto jsou geneticky dohledatelné kusy velmi cenné. V České republice je na farmová zvířata pohlíženo ze zákona jako na hospodářská.

Reprodukce zvěře
Stanice také funguje jako spermobanka a zajišťuje si odběr, zpracování a konzervaci ejakulátu špičkových plemeníků na soukromých farmách či post mortem po odstřelu výjimečných trofejních kusů, kdy do 48 hodin lze ze tkáně odebraných varlat získat spermie, jež jsou po inkubaci schopné oplození. V laboratořích dokáží provést komplexní laboratorní vyšetření ejakulátu (spermiogram), dlouhodobě uskladnit inseminační dávky nejen za účelem zachování genových zdrojů jelenů a muflonů a udržení čisté linie Karpatského jelena.
Sedm plemenných jelenů není odebíráno v čase růstu paroží, protože v té době je sekrece testosteronu blokována vysokou hladinou růstových hormonů, a tudíž lze získat od samců pouze aspermatické ejakuláty. Koncem srpna paroží mineralizuje, začíná se produkovat hormon testosteron, varlata sestupují a začínají produkovat spermie - zvířata jdou do říje. V období říje může být odebírání velmi nebezpečné, proto je nejvhodnější odběry provádět od konce října do prosince. Odebraný ejakulát je vyšetřen a jsou z něj vyrobeny inseminační dávky, které jsou postupně během sedmi minut zmraženy z -60 na -120 °C a poté uchovávány v tekutém dusíku při teplotě -196 °C. Pokud je třeba, dávky se rozmrazují při teplotě ?37 °C a jsou deponovány do děložního krčku samice. Reinseminace se na farmě neprovádí. Zabřezávání po první inseminaci je 60 %. Nezabřezlé plemenice jsou pokryty na další říji takzvaným doskakovačem - samcem vysoké plemenné hodnoty.

Embryotransfer
Na stanici se například provádí i odběr embryí muflonek, a to chirurgicky v celkové anestezii. Odebírána jsou embrya ve stáří 5-6 dní, ideálně kompaktní morula či časná blastocysta.
V současné době je na stanici chováno i stádo několika desítek ovcí, které je nejen "biologickou sekačkou" a nositelem dobytčích jednotek, ale bahnice budou v příštím roce akceptorkami mufloních embrií - mezidruhový embryotransfer. Vkládání embryí muflonů do ovcí domácího plemene lacaune (celosvětově považované za nejužitkovější dojné plemeno) má být zárukou snadnějších porodů, protože ovce je o třetinu těla větší, dále pak by mělo dojít k vyšší porodní váze muflončat a matky-ovce by měly vykazovat klidnější povahu a vyšší míru mateřských pudů než muflonka.