Škod po muflonech ubylo. Myslivci jsou ale ve střehu (Třebíčský deník)

Meziročně klesly škody o třetinu. V dalším snižování brání myslivcům malé honitby

Třebíčsko
Dnes už jsou vidět spíše v soukromých uzavřených chovech a zoologických zahradách než v divoké přírodě. Přesto se najdou místa, kde se uměle vysazení mufloni usadili a dál odolávají tlaku člověka. Na svědomí ale mají nemalé škody na lesním porostu.
"V lokalitě Na Smrčku jsme v minulosti platili i přes 40 tisíc korun, v posledních letech jsme to stáhli na minimum, v řádech tisícovek. Nesmíme to ale podcenit," řekl hospodář honitby Mysliveckého sdružení Svatoslav­Zátiší Jiří Vaníček.
Své o škodách ví rovněž jeho kolega z nedalekého revíru Bransouz a Číchova. "Mufloni útočí hlavně na lesy. Vyhledávají porosty od těch nejmladších až po ty dvacetileté a okusují kořenové náběhy. Strom potom začne smolit a hnít," upozornil myslivecký hospodář honitby Číchov­ Bransouze Josef Zimola.

Opatov i Hrotovice
Výskyt mufloní zvěře hlásí také oblasti u Opatova a Hrotovic. V minulosti se objevila i v podhůří Mařenky. S nelibostí na to vzpomenul bývalý revírník Karel Pavelka.
"Určití lidé si nechali ještě za minulého režimu přivést stádo do připravené obůrky. Za nějaký čas je vypustili a lovili. Chtěli mít větší pestrost pro střelbu. Byly z toho ale tak velké škody na mladém lese, že to bylo až k pláči," řekl.
Podobným způsobem se mufloni dostali i ke Svatoslavi. "Je to možná už přes třicet let, kdy je přivezli do Třebíče na Bažantnici. Střelci ale byli netrpěliví a zvěř jim v neznámém prostředí po vypuštění rychle utekla. Sama si pak našla naši lokalitu a daří se jí tady dodnes," líčil Jiří Vaníček.
Okresní myslivecký spolek ale již několik let své členy nabádá, aby se na problematiku více zaměřili. Podle dlouhodobých statistik sice odlov v poslední době roste, nedosahuje ale hodnot kolem sta odlovených kusů ročně z let 2000 a 2004. V mysliveckém roce 2013, který trval od 1. dubna 2013 do letošního 31. března, padlo před muškami kulovnic 69 muflonů. Jde o nejvyšší číslo za posledních devět let.
"Musíme na ně vyvíjet tlak, ne je štvát, ale stále je uměřeně rušit, aby nezůstávali na místě, ale pohybovali se. Když totiž stojí v houštině a jen se futrují, tak jsou škody obrovské," vysvětlil hospodář honitby Svatoslav ­Zátiší.
Tlak na zvěř ale přináší myslivcům i úskalí. Kvůli malým výměrám honiteb totiž podle svých zkušeností mohou s početním stavem muflonů pracovat jen omezeně. "Byly doby, kdy jsme je pronásledovali i několik celých neděl. Zvěř pak odešla do sousední honitby. Pokud to stejné ale neudělali myslivci tam, neměli jsme tady zvěř třeba tři týdny. Tak dlouho jí trvalo, než se odvážila zpátky," popisoval Jiří Vaníček.
"Kdybychom měli větší honitbu, mohli bychom se stavy zvěře pracovat lépe," mínil.
Skupina s patnácti až osmnácti kusy občas zavítá i k Číchovu a Bransouzům. "Z lesa ale vychází až v noci. Málokdy na ně narazíte před soumrakem," řekl Josef Zimola.
Kromě odstřelu se myslivci snaží také o odlov jen určitých kusů. Poučili se z minulosti. "Co si budeme namlouvat, člověk, když uvidí stádo s trofejovým beranem, snaží se odlovit jeho. Začal to být ale problém, protože věková struktuře se snižovala a právě mladí dělali ty největší škody," připomněl Vaníček.

Mladým muflonům chybí ostražitost
Starší kusy, a hlavně muflonky, totiž bývají velmi ostražité. "Navíc mají výborný zrak. Když se jim jen trochu něco nezdá, okamžitě celé stádo odvedou do bezpečí. Díky tomu se zvěř pohybuje. Lov je kvůli tomu sice těžší, ale je to lepší, než kdyby mufloni nedělali nic jiného, než stáli a škodili," zamýšlel se hospodář svatoslavské honitby. Kromě jeho revíru se částky za poškození lesa meziročně snížily na celém Třebíčsku. Zatímco v mysliveckém roce 2012 požadovali správci a majitelé lesních pozemků přes 440 tisíc korun, loni to bylo jen necelých 300 tisíc. "Jde přitom o okus mladých stromků, dřeva a také o škody napáchané srnčí zvěří, hlavně když srnci vytloukají paroží," poznamenal jednatel Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Josef Venhoda.
Plošnému odlovu muflonů se mnozí myslivci brání. Říkají, že pro snižování škod dělají maximum. "Když už bychom šli cestou, že vybijeme všechno, co škodí, tak bychom museli začít u sebe. To člověk škodí přírodě nejvíc," řekl Jiří Vaníček. "Mufloni si tady zvykli, zdejší biotop jim vyhovuje a pokud je dokážeme udržet v rozumné míře, není důvod je tady nemít. Les bez zvěře by byl smutný les," dodal.