Po rekordu přišel chudý rok. Divočáků padlo o polovinu méně (Třebíčský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Třebíčsko - Odstřel divokých prasat se myslivcům v loňském roce nedařil. Počet odlovených kusů klesl meziročně téměř na polovinu. Lovci to vysvětlují špatnými podmínkami v zimě a pro letošek očekávají značné škody na zemědělských plodinách.
Během mysliveckého roku 2012, tedy od dubna 2012 do konce března 2013, padlo v okrese rekordních 3445 divočáků. V následujícím roce to bylo jen 1820 kusů. Jde o nejmenší číslo za posledních sedm let. "Předloni byla dlouhá zima se sněhem, letos žádný nebyl a zvěř nebyla v noci, kdy se nejčastěji loví, vidět," zamýšlel se jednatel Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Josef Venhoda.
Nižší odlovy hlásí i jednotlivé honitby. Myslivci ze sdružení Háje Dešov střelili v mimořádně úspěšném roce 2012 přes dvě stovky divočáků, loni to nebyla ani polovina, čímž se vrátili na svůj dlouhodobý průměr. Podle hospodáře Miloše Bobu však ve svém úsilí nepolevili. "Nebyli jsme příliš úspěšní, protože se od nás prasata odstěhovala. Současné stavy se u nás pohybují pod dlouhodobým průměrem," mínil.
To, že by počty střelených kusů meziročně poklesly kvůli předloňskému rekordnímu výsledku, si však Josef Venhoda nemyslí. "Poslední zima byla pro prasata příhodná. Nám se špatně lovilo a selata neměla problém s přežitím. Mrazy nebyly," poznamenal. Kromě myslivců z Dešova vzpomenul i na honitbu Rudíkov. Také odtud se prý podařilo divočáky v loňském roce vyhnat. "Zvěř byla vytlačována častými naháňkami a neměla klid, který potřebuje. Když vás někdo neustále vyhání, tak se tam taky neradi vracíte," dodal Venhoda.
S dozrávající řepkou a vzrůstající kukuřicí se ale černá zvěř pravděpodobně i do těchto oblastí vrátí. "Když máte stohektarové lány řepky, tak do toho nevidíte. Dá se to až z kombajnu nebo z posedu, které ke kritickým místům přesouváme. Stačí tam ale střelit dva tři kusy a prasata se odstěhují zase jinam," popsal Miloš Bobu.
Riziko škod na porostech existuje, zda se podezření potvrdí, bude ale jasné až na podzim. "Dokud mají prasata kryt v řepkách a kukuřicích, jsou schovaná. Na loukách a obilovinách zatím o žádné kalamitní škody nejde," vylíčil agronom Zemědělského družstva v Budkově Jan Jurka.
Během mysliveckého roku 2012, tedy od dubna 2012 do konce března 2013, padlo v okrese rekordních 3445 divočáků. V následujícím roce to bylo jen 1820 kusů. Jde o nejmenší číslo za posledních sedm let. "Předloni byla dlouhá zima se sněhem, letos žádný nebyl a zvěř nebyla v noci, kdy se nejčastěji loví, vidět," zamýšlel se jednatel Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Josef Venhoda.
Nižší odlovy hlásí i jednotlivé honitby. Myslivci ze sdružení Háje Dešov střelili v mimořádně úspěšném roce 2012 přes dvě stovky divočáků, loni to nebyla ani polovina, čímž se vrátili na svůj dlouhodobý průměr. Podle hospodáře Miloše Bobu však ve svém úsilí nepolevili. "Nebyli jsme příliš úspěšní, protože se od nás prasata odstěhovala. Současné stavy se u nás pohybují pod dlouhodobým průměrem," mínil.
To, že by počty střelených kusů meziročně poklesly kvůli předloňskému rekordnímu výsledku, si však Josef Venhoda nemyslí. "Poslední zima byla pro prasata příhodná. Nám se špatně lovilo a selata neměla problém s přežitím. Mrazy nebyly," poznamenal. Kromě myslivců z Dešova vzpomenul i na honitbu Rudíkov. Také odtud se prý podařilo divočáky v loňském roce vyhnat. "Zvěř byla vytlačována častými naháňkami a neměla klid, který potřebuje. Když vás někdo neustále vyhání, tak se tam taky neradi vracíte," dodal Venhoda.
S dozrávající řepkou a vzrůstající kukuřicí se ale černá zvěř pravděpodobně i do těchto oblastí vrátí. "Když máte stohektarové lány řepky, tak do toho nevidíte. Dá se to až z kombajnu nebo z posedu, které ke kritickým místům přesouváme. Stačí tam ale střelit dva tři kusy a prasata se odstěhují zase jinam," popsal Miloš Bobu.
Riziko škod na porostech existuje, zda se podezření potvrdí, bude ale jasné až na podzim. "Dokud mají prasata kryt v řepkách a kukuřicích, jsou schovaná. Na loukách a obilovinách zatím o žádné kalamitní škody nejde," vylíčil agronom Zemědělského družstva v Budkově Jan Jurka.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.