Zasedání komory Visegrádské čtyřky v Gdaňsku (Zemědělec)

Letos ve dnech 2.-4. července se v polském Gdaňsku uskutečnilo 53. setkání představitelů zemědělských profesních komor zemí Visegrádské čtyřky (V-4) z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Jednání bylo rozděleno do několika tematických bloků. První den byla na pořadu situace na komoditních zemědělských trzích.

Co se týče rostlinných komodit, hlásí všechny delegace poměrně dobrou, i když slabší úrodu oproti velmi optimistickým očekáváním ze začátku roku. Na všech trzích je patrný značný tlak na nejnižší cenu v době žní a nervozita ohledně politického vývoje ve východní Evropě (Ukrajina, Moldávie, Bělorusko). Ceny živočišných komodit naznačují také pokles, v Polsku se rapidně snížila cena vepřového masa kvůli obavě z šíření nákazy afrického moru prasat. Diskutována byla také problematika perspektivy ukončení mléčných kvót a řešení situace, která nastane v souvislosti s liberalizací trhu po roce 2015.

O systémech pojištění
Mluvilo se také o systémech pojištění polních plodin a hospodářských zvířat. Maďarsko využívá institut povinného pojištění pro všechny žadatele o platbu SAPS. Do fondu, ze kterého se hradí případné pojistné události, přispívají zemědělci a stát. Zemědělec navíc samozřejmě může uzavřít i pojištění komerční.
V Polsku existuje požadavek uzavřít pojištění alespoň na 30 % předpokládaného objemu produkce farmy, aby mohl zemědělec čerpat případnou podporu od státu. S plněním tohoto kritéria pak mají problémy především provozovatelé živočišné výroby.
Na Slovensku existoval systém pojištění na podobném principu jako v České republice, tedy komerční pojištění s možností využití státních dotací na pojištění. Tento systém byl však před třemi lety v důsledku úsporných protikrizových opatření zrušen.

Odpovědnost za škody způsobené černou zvěří
S pojištěním úzce souvisí také problematika hospodářských škod na porostech, které způsobují volně žijící zvířata. Ve všech státech V-4, vyjma Maďarska, je vymáhání škod, které způsobí černá zvěř, po mysliveckých sdruženích značně problematické. Maďarsko však minulý rok schválilo zákon, kde je odpovědnost těchto sdružení jasně stanovena stejně jako zemědělcovo právo na odškodnění. Při stanovení výše škody a výše odškodnění působí maďarská agrární komora jako prostředník mezi mysliveckým sdružením a zemědělcem. Problém ve státech V-4 však nepředstavují jen lovná zvířata. Hospodářskou škodu výrobě živočišné totiž způsobují především nějakým způsobem chráněná zvířata jako velcí masožravci (vlci, medvědi, rysi), ale také zvěř páchající škody na rybničních soustavách (kormoráni, volavky a bobři).

Jak definovat aktivního zemědělce?
Další část jednání se věnovala implementaci nastavení společné zemědělské politiky EU (SZP) v jednotlivých státech V-4. Státy se shodují na tom, že definovat aktivního zemědělce nad rámec požadavků Evropské unie nebude vůbec jednoduché. Obecně zatím panuje přesvědčení, že aktivním zemědělcem je ten, kdo má více než jeden hektar orné půdy nebo specifikované množství zvířat na pastvinách, případně pěstuje speciální plodiny na menší výměře. Představitelé zemědělských komor V-4 se shodli na tom, že z definice by rozhodně neměli vypadnout ti, kteří na venkově vytvářejí pracovní místa a přispívají k jeho rozvoji, ale vyloučeni by měli být naopak ti, kteří hospodaří pouze spekulativně.

Prodej zemědělské půdy cizincům
V souvislosti s koncem moratoria na prodej zemědělské půdy cizím státním příslušníkům se hovořilo také o zákonech o prodejích půdy. Nejdále je v této oblasti legislativa slovenská a maďarská, v obou státech byly přijaty zákony na ochranu místních zemědělců před solventními zahraničními investory ve smyslu přednostního předkupního práva pro dosavadního uživatele pozemku. Určité kroky v tomto směru začalo podnikat i Polsko (v oblasti Gdaňsku mají zájem o půdu především Nizozemci a Dánové). Debatu o podobné ochraně našich zemědělců by bylo jistě záhodno v co nejkratší době otevřít i v České republice.