Na okrese se přemnožila divoká prasata, ničí úrodu na polích (Kutnohorský deník)

Divočáci se schovávají v polích kukuřice a řepky, kde mají dlouhodobě přísun potravy i vody. Nepotřebují vylézat

Kutnohorsko
Přemnožená divoká prasata dělají vrásky myslivcům i zemědělcům na Kutnohorsku.
Ačkoliv se mnozí výletníci obávají, že potkají divoká prasata na procházce v lesích, není tomu tak. Tam zvířata nadělají škodu jen minimální. Jejich teritoriem jsou totiž hlavně pole a jejich řádění tak značně pociťují pěstitelé zemědělských plodin. Potvrdil to i Martin Mrňák ze společnosti Městské lesy a rybníky Kutná Hora: "Největším lákadlem pro černou zvěř je kukuřice. Zemědělci ji na jaře zasejí a prasata pak vyrývají semena," řekl lesník. Aktuálně je ale největším problémem dozrávající pšenice: "Chodí ji na pole okusovat. Dlouhodobě ochránit plodiny je prakticky nemožné. Ve spolupráci se zemědělci zkoušíme pachové ohradníky, ale to je řešení jen na několik dnů. Zvířata si na to rychle zvyknou," doplnil.
Že si divoká prasata ráda pochutnají na obilovinách potvrdil i ředitel Zemědělského obchodního družstva Úmonín Josef Dušek. V letošním roce měl tamní personál starosti především s pšeničným polem nedaleko Korotic. "Prasata tam nalezla někdy v květnu. Mají v obilninách zdroj potravy. Poblíž je navíc teď i řepka," informoval ředitel.

Předseda Okresního mysliveckého spolku Kutná Hora František Barták k problému sdělil, že důvodem přemnoženíje skutečnost, že se více pěstují právě řepka a kukuřice. "Vlivem toho je těžké počty divočáků redukovat střílením. Jsou schovaní v kukuřici. Nejsou vidět. Mají tam potravu, a když tam mají i vodu, tak nepotřebují vylézat," doplnil myslivec. Postupy myslivců proti přemnožení černé zvěře navíc stěžují i zákony, které jasně říkají, kdy, kde a kolik zvířat je možné střelit.
Jak velké přemnožení prasat divokých na Kutnohorsku aktuálně je, není možné přesně určit. Podle pracovníků kutnohorského odboru životního prostřední budou přesná čísla známá až po sklizni obilovin a již zmíněné řepky a kukuřice. "Přemnožení černé zvěře se doposud řešilo a řeší zvýšeným odstřelem," řekla za odbor Adéla Jiránková. Jiné postupy redukce divočáků zatím v plánu nejsou.

Plachá zvířata
František Barták ale uvedl, že přes jejich vysoký počet prasata nejsou nebezpečná: "Jsou to plachá zvířata. Před lidmi se raději někam schovají," řekl. Zároveň však připomněl známý fakt o samici a mláďatech: "Kdyby chtěl někdo vzít mládě, samice zaútočí," zdůraznil. Jinak ale prý k útokům na člověka dochází jen velmi zřídka: "Například při lovech, když ho někdo vyplaší střelbou," upřesnil myslivec.

Výše položená místa
V rámci lovů a redukce černé zvěře bylo loni zastřeleno na Kutnohorsku 1766 kusů, což bylo podle záznamů Okresního mysliveckého spolku Kutná Hora průměrné číslo. Rok před tím to ale bylo dalece přes 2400 kusů.
Nejvíce divočáků bylo loni střeleno ve vyvýšených místech, kde je více lesů, jmenovitě například v Čestíně nebo u Petrovic I., kde jich bylo kolem stovky. Protipólem pak byly například Močovice, kde bylo divočáků usmrceno šest.
Kutnohorsko ale není jediným okresem ve Středočeském kraji, které se potýká s přemnoženými "štětináči". V Mníšku pod Brdy na Příbramsku se divočáci dostávali například až do centra města. Vedení obce proto nechalo v obydlené oblasti nainstalovat odchytovou klec.

***
Počty ulovených divočáků od r. 2001
Rok 2001 1053
Rok 2002 918
Rok 2003 778
Rok 2004 1180
Rok 2005 1227
Rok 2006 954
Rok 2007 1437
Rok 2008 1839
Rok 2009 1942
Rok 2010 1832
Rok 2011 1517
Rok 2012 2487
Rok 2013 1766

Zdroj: OMS Kutná Hora