Černá zvěř se připravuje na hody (Benešovský deník)

Benešovsko
Zatímco zemědělcům se pomalu vytrácí úsměv ze tváří, u divokých prasat je tomu naopak. Obilí začíná žloutnout a kukuřičná pole nabízí černé zvěři už dostatečně bezpečný úkryt. Boj o zrno mezi divočáky a pěstiteli tedy začíná. Ovšem o vítězi je bohužel předem rozhodnuto. Slavit úspěch budou, ostatně už jako řadu let přemnožená divoká prasata, jejichž počty se začínají myslivcům vymykat kontrole. Na Benešovsku tak zřejmě neexistuje žádné zemědělské družstvo či soukromý zemědělec, který by nemusel nájezdy černé zvěře do kukuřičných polí každoročně řešit.
"Na nějaké závěry je ještě příliš brzy. Ale když to tak sleduji, budeme na tom stejně jako v letech předchozích," uvedl soukromý zemědělec Václav Škvor s tím, že nejhůř dopadají pole v bezprostřední blízkosti lesa. Do těch má černá zvěř nejkratší a naprosto bezpečnou cestu.
Divočáci nezpůsobují škody jen na vzrostlých kukuřičných polích. Tu dokážou udělat už na založených porostech. Není tedy žádnou výjimkou, že musí zemědělci na některých místech kukuřici přesít, protože než stačí semeno vzejít, prasata ho vyryjí z řádků.
A jak si s přemnoženou černou zvěří poradit? Asi nejčastějším řešením je odstřel. Ovšem ten je podle slov myslivců poměrně složitý. Prasata se nejprve část roku schovávají v řepkových polích, a když odrostou, přesunou se zase na další část roku do kukuřice. V hustém porostu mají výborný úkryt a dostatek potravy. V zimě se pak zase všichni houfně stěhují zpět do lesů.

"Připouštím, že odstřel není nic snadného, ale pokud se na to budou myslivci stále vymlouvat, může se stát, že jim počty vážně přerostou přes hlavu a nikdo nebude vědět, jak si s tím poradit," vyřkl obavy zemědělec.
Jedna bachyně je schopná mít i osm selat, která mohou v témže roce ještě sama vyvést své potomky. "Je tedy třeba začít lovit i bachyně," míní někteří zemědělci. S tím se ale myslivci jen velice těžko ztotožňují. Ale i přestože jim to přijde neetické a kruté, uvědomují si, že je to pravděpodobně jediné řešení.
Černá zvěř neplení pouze pole, ale čím dál častěji je možné ji vidět i v blízkosti lidských obydlí. Pro tento případ existují odchytové klece. Jde o mobilní zařízení, které se umísťuje v místech, kde černá zvěř vstupuje do obydlených částí. Pořízení klece vyjde asi na dvacet tisíc korun a její umístění má prý i preventivní účinek. Jednou chycené zvíře se na místo údajně nevrací.
Levnější variantou boje proti nevítaným návštěvníkům jsou i takzvaná klopýtadla, což je zařízení, které zvířata plaší hlukem. Jeho pořízení vyjde na šest tisíc korun a principem jsou dřevěné kůly, mezi nimiž je napnutý vlasec a zařízení má přidělané hlasové zařízení. Když prase klopýtne o vlasec, tak se z hlasového zařízení ozve hlas poraněného zvířete. Zvíře se lekne a vrací se zpátky.