V polích na Mladoboleslavsku se ukrývají tisíce divočáků (Boleslavský deník)

Počty divokých prasat se celorepublikově nedaří regulovat. Jaký dopad na zemědělství a krajinu má černá zvěř?

Mladoboleslavsko
Populace černé zvěře, tedy prasete divokého, už řadu let vytrvale stoupá. Logicky se tak množí i případy konfrontace člověka se zvířetem. Na polích, na silnicích, v přírodě. Jaká je situace na Mladoboleslavsku? Kolik kusů vloni myslivci ulovili? Stačí to? Budeme brzy prasata potkávat i ve městech?
Mírná zima divočákům přála, absence sněhu ztížila práci myslivcům a zvířata rozhodně netrpěla hladem. V přírodě se to tak už hemží selaty. Na přítomnost zvířecího druhu, který dlouhodobě způsobuje těžkou hlavu zemědělcům i ochráncům přírody, upozorňují zdevastované úseky na polích.
"V loňském roce bylo na Mladoboleslavsku uloveno 1230 kusů černé zvěře. Odhadnout, jak velká je současná populace, je komplikované. Zpravidla se ale v sezóně nepodaří ulovit více než 40 procent zvířat," konstatuje Josef Novák, vedoucí oddělení ochrany přírody, myslivosti a rybářství mladoboleslavského magistrátu. Podle tohoto výpočtu žije v našem sousedství zhruba třítisícová populace divokých prasat.
Novák zároveň dodává, že to, co se psalo ve starých knihách zoologie, už neplatí. Díky ideálním podmínkám vytvořených člověkem dochází mezi divokými prasaty k chrutí, tedy rozmnožování, i více než jednou ročně.
V některých českých regionech zašla situace tak daleko, že divočáci jsou běžně k vidění v ulicích měst. S velkými problémy se potýká například Ústí nad Labem. Tam pro zvířata představují lákadlo zahrádkářské kolonie. V Mladé Boleslavi něco podobného nehrozí. Tedy alespoň zatím.
Přestože prase divoké je obyčejně plaché, je stále víc přivyklé životu v bezprostřední blízkosti člověka. Jen za loňskou sezónu bylo osm kusů uloveno v mlází u řeky Jizery v Debři. Vždy na tom samém místě. Na tom samém místě, kam s oblibou chodí trávit čas rybáři.
Růstu populace černé zvěře nahrává podle Josefa Nováka především současný způsob zemědělství. Upřednostňuje se pěstování monokultur a energetických plodin, zejména řepky a kukuřice, což prasatům zcela vyhovuje.
"V době květu řepky se prasata skryjí v lánu a vylezou odtud až během sklizně, kdy je vyženou kombajny. V té době už ale zraje kukuřice, a tak se pouze přesunou. V poli jsou pro myslivce neviditelná," nastiňuje problém Novák.
Kromě škod, které vytvářejí na zemědělských plodinách, představuje černá zvěř významné riziko pro ochranu přírody. Prase je predátor a všežravec a jeho vysoké počty mohou mít zásadně neblahý vliv na populaci zajíců, bažantů, koroptví, ale také chráněných ještěrek, hadů a ptáků volné krajiny.
V současné době probíhá hájení, lovecká sezóna vypukne až 1. srpna. Mimo ni je možné lovit jen selata do dvou let věku. Stačí to? To je otázka.