Spolupráce myslivců s farmáři má chránit zvěř před sekačkami (Příbramský deník)

Střední Čechy
Jarní senoseč znamená pro mláďata srnek a zajíců obrovské nebezpečí. Před sekačkami se širokými lištami srnčata a další mláďata nemají prakticky žádnou šanci uniknout. Instinkt jim velí přitisknout se k zemi a splynout s okolím. Tisíce srnčat tak každoročně hynou na následky vážných poranění. Ani na Vlašimsku srnčata svému osudu bohužel neutečou. V záchranné stanici pro zvířata u Pavlovic teď pomáhají malému srnčeti poraněnému rotační sekačkou. Další tři mláďata byla nalezena již mrtvá.
"Před pár dny jsme přijali malé srnče, které má od sekačky poraněné obě přední končetiny. Část jedné nohy jsme mu museli nechat amputovat," řekl vedoucí stanice Stanislav Němec s tím, že srnče bylo nalezeno na nedaleké louce. Ošetřovatelé ze záchranné stanice ji proto následně šli zkontrolovat a nalezli tu další tři srnčata, mrtvá.
Instinkt, znehybnět a nebýt viděn pomáhá mláďatům hlavně u predátorů. U zemědělců a nebezpečných sekaček však neplatí. "Právě snaha o nenápadnost brání řidičům traktorů mláďata včas zaregistrovat. Mnoho mláďat je tak každoročně posekáno," dodal Stanislav Němec. Sekačky přitom ničí také hnízda některých druhů ptáků, například koroptví a motáků.
A co dělat, aby se senoseč nestala srnosečí? Ochrana se zakládá hlavně na dobré spolupráci zemědělců s členy místních mysliveckých sdružení. Při včasném nahlášení seče mohou myslivci louku maximálně den předem projít, zvířata vyhnat a do porostu pak umístit optické, pachové či akustické plašiče, aby se do něj zvířata nevracela. Plašiče zde však nemohou být umístěny dlouho. Zvěř by si na ně rychle přivykla a přestala na ně reagovat. Navíc se doporučuje síct louky od jejich středu k okrajům. "U nás už senoseč proběhla. Spolupráce se zdejšími zemědělci je už dlouhodobě na výborné úrovni. Pravidelně nám agronom hlásím místa, kde budou sekat. Hlásí to třeba dva týdny dopředu a my pak každý den tyto louky se psy procházíme. Srny se pak takovým neklidným místům vyhýbají," informoval hospodář Mysliveckého sdružení Chotýšany s tím, že označené úseky je třeba procházet nejen dlouhodobě, ale i v nepravidelných intervalech. Myslivecký hospodář mimo také také prozradil, že projít místo sečení pouhý den předem je málo účinné a velký efekt nemají ani elektronické plašiče, na které zvěř časem přivykne.
"Letos jsme nevykázali ani jeden sekačkou zraněný nebo zabitý kus srnčí zvěře. To mnohem horší jsou srážky s automobily," potvrdil myslivecký hospodář sdružení s pětatřiceti členy.
A jaký bude osud posekaného srnčete ve vlašimské záchranné stanici? "Pokud se nám toto srnče podaří zachránit, do přírody už se kvůli handicapu nevrátí. I tak ale mělo ohromné štěstí. Většinu zvířat ostré nože velkých sekaček usmrtí," řekl šéf stanice a upozornil i na opatrné používání sekaček a křovinořezů na loukách, v sadech a zahradách.