Na Horňácko přišli vlci. Po půl století (Brněnský deník)

Vloni na podzim zabila na Horňácku vlčí smečka pětadvacet ovcí. Odborníci nevylučují, že se bude situace opakovat. Vzácná šelma sem míří ze Slovenska.

Hodonínsko
Při procházce v Bílých Karpatech mohou turisté narazit na vlka. Šelmy tu hledají potravu. Na podzim jejich přítomnost na Horňácku prozradily nejen stopy, ale i zadávené ovce. "Malá vlčí smečka k nám dorazila nejspíš ze Slovenska, a to proto, že u našich sousedů už neměla co žrát. Přišla, zalovila si a putovala dál. Je ale jasné, že zde mají teritorium a zdroj potravy, proto je pravděpodobné, že se vrátí," sdělil lesník chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Martin Tomešek.
Trojice dospělých vlků se pohybovala v oblasti kolem Nové Lhoty, Suchovských Mlýnů a také Korytné. "Objevili jsme stopu o šířce jedenáct centimetrů, což je dospělý jedinec," uvedl Tomešek.
Na přítomnost psovitých šelem, které se v regionu podle Tomeška pohybovaly přibližně měsíc, upozornili místní ovčáci. "Vlky jsem zde nezažil. Co se pamatuji, tak si na jejich výskyt po válce vzpomínali moji prarodiče. Osobně jsem ale s nimi nikdy do styku nepřišel. Až do loňského roku, kdy mi strhli pět kusů ovcí. Je to škoda, protože byly březí," řekl majitel asi třísethlavého stáda Petr Malár.
S hlídáním mu sice na pastvinách pomáhá pes. Tak velké množství ovcí však podle Malára před vpádem vlků ochránit nedokáže. "Mám ho hlavně na lišáky, kteří se zde také vyskytují. Na vlčí smečku bych jich ale potřeboval alespoň pět, což je nákladné," vysvětlil ovčák,který doufá,že se tyto šelmy už na Horňácko nevrátí. Podle Tomeška vlci na podzim zadávili celkem pětadvacet kusů zvěře. Že nešlo například o toulavé psí zabijáky, nasvědčuje to, jakým způsobem ovce zahubili. "Pes kořist potrhá na těle, pokouše ji především na zadních končetinách. Kdežto vlk kořist zardousí na krku. Charakteristický je i požer, kdy se vlci zaměřují na břišní dutinu s vnitřnostmi a dále svalovinu v oblasti slabin a zadních končetin," vysvětlil Tomešek.
Výskyt vlka obecného je hlášený spíše v oblasti Beskydska, kde ho už několik let monitoruje pomocí svých Vlčích hlídek hnutí Duha. "Přesně před rokem nám na Valašsku, konkrétně v Javorníkách potvrdila přítomnost vlka fotopast. Celkově je však jejich výskyt spíše sporadický," sdělil vedoucí beskydských Vlčích hlídek Miroslav Kutal.
Toho výskyt smečky v jižní oblasti Bílých Karpat překvapil. "Hlavně proto, že tato část není tolik lesnatá. Na druhou stranu jsou vlci natolik přizpůsobiví, že se jim může dařit i v krajině, která je kulturní, což dokazují zkušenosti z dalších zemí, jako je Polsko nebo Německo," sdělil Kutal.
Pro vlka je podle něj před skladbou krajiny zásadnější spíš množství kořisti.
Turisté, kteří do Bílých Karpat vyrážejí, se však útoku vlka obecného bát nemusejí. Tyto psovité šelmy jsou totiž velmi plaché. "Člověku se i díky mnohaletému pronásledování vyhýbají. Jejich aktivita je nejvyšší v noci. Pokud se ale lidé s vlkem přece jen setkají, zaplaší je tím, že budou dělat velký hluk," doplnil Tomešek.
Vlk obecný je podobný německému ovčákovi. Od něj ho ale odlišují především širší a zašpičatělejší hlava, šikměji postavené oči a kratší, výrazně trojúhelníkovité uši. Dospělý jedinec může vážit až osmdesát kilo a dorůstat délky 170 centimetrů. Jeho špičák může být dlouhý až 6,5 centimetrů. Vlk obecný byl v minulosti rozšířený po celé severní polokouli. Dnes se ve volné přírodě objevuje zřídka.