Zvěř decimuje lesy na Žluticku (Karlovarský deník)

Jelen sika a muflon nejsou v oblasti původní zvěří, byli sem nasazeni před třiceti lety

Žluticko
Jelen sika, ale i mufloni doslova decimují žlutické obecní lesy. Uživatelé soukromých honiteb podle starosty Václava Slavíka záměrně udržují vysoké stavy zvěře, protože jejichzájmemje co nejzajímavější honitba z hlediska lovu. "Město jako vlastník lesa pak trpí škodami, které musí sanovat z vlastních zdrojů," vysvětlil starosta. Jelen sika a muflon nejsou původními zvířaty ve žlutických lesích, ale byli sem nasazeni před třiceti lety. Jejich přemnožení je pro lesáky noční můrou. Žerou a ožírají vše, na co přijdou.
"V lesích se pohybují až dvousetkusová stáda muflonů. To je neúnosné. Naše lesní správa už tomu nechce přihlížet, ale začala jednat. Celá věc se tak bude řešit na republikovém výboru Svazu vlastníků soukromých a obecních lesů (SVOL), který se koná příští čtvrtek v penzionu Harmonie ve Žluticích," doplnil starosta Slavík.
A co je hlavním jádrem sporu? Podle lesáků jde o lobby velkých zemědělců, která drží honitby a zvěř střílí minimálně. Naopak ji vykrmují pro vlastní lovecké vyžití. Jinými slovy, šetří ji pro lovce, kteří pak jelena či muflona bez problémů uloví. "Les je ale třeba udržovat a obhospodařovat. Místo toho jen sčítáme škody. Problém je i ve sčítání zvěře. Čísla jako by neodpovídala realitě. Můžeme se jenom domnívat, zda se při této statistice nepodvádí. Majitelé honiteb vykazují více odstřelených kusů, než je tomu ve skutečnosti. My požadujeme odečty férové," vysvětlil starosta Slavík.
Podle Václava Konopíka, jednatele společnosti Lesy Žlutice, je situace katastrofální. Zcela zásadním škodlivým faktorem jsou nadměrné stavy spárkaté zvěře. Kromě vysoké, které zde chybí větší lesní komplexy, nabízí zdejší mozaikovitá krajina ideální podmínky jelenovi sika, zvěři mufloní, daňčí a srnčí.
"Černá zvěř je pro nás nejméně škodlivá, ta nám aspoň připraví půdu pro obnovu. V současnosti nedokážeme vypěstovat ani borovou kulturu bez oplocení, což v dřívějších dobách nebyl problém. I když ji chemicky ošetříme, srnčí zvěř se na ní vytluče, mufloni a siky ji sloupou. Kromě smrku musíme vše oplotit. I smrk po chemickém ošetření terminálu trpí enormním bočním okusem. V našich lesích nenajdete porost do 40 let, který by nebyl poškozený zvěří. Je to i důvod, proč se "nehrneme" do těžeb, což se promítá do naší ekonomiky. Vytěžit les totiž dokáže každý, ale zalesnění a zajištění je tu opravdu velký problém," vysvětlil Václav Konopík.
Honitby patří převážně Lesům ČR a Státnímu pozemkovému úřadu, dříve Pozemkovému fondu. Ty dnes, vzhledem k atraktivitě zazvěření, ovládají buď zemědělci hospodařící na svých pozemcích nebo majetní podnikatelé, kterým vysoké stavy zvěře vyhovují. "My sami nejsme schopni dát dohromady 500 hektarů souvislých ploch, abychom utvořili vlastní honitbu, takže nemáme možnost stavy zvěře regulovat. Zkoušíme spolupracovat s některými zemědělci, které situace také tíží. Snažíme se zakládat honební společenstva, ale nepřekonatelnou překážkou v této snaze je výklad zákona o myslivosti k tvorbě nových honiteb, který Ministerstvo zemědělství poskytlo státní správě. Podle tohoto výkladu není možné měnit hranice dříve uznaných honiteb na pozemcích nabytých před rokem 2002," doplnil Václav Konopík. A jak z toho ven? Podle Václava Konopíka je potřeba zcela změnit koncepci myslivosti. "Byl bych pro omezení introdukovaných druhů zvěře pouze do uzavřených chovů. Také nejsem příznivcem nově platné úpravy doby lovu u kolouchů, protože se jedná pouze o kosmetickou úpravu," konstatoval. Václav Konopík své názory také publikoval na informačním serveru pro lesníky a myslivce Silvarium.cz a už se setkává s negativní odezvou. Také starosta Žlutic Václav Slavík předpokládá, že dohoda a řešení nebudou jednoduchá. "Budou určitě tlaky na to, abychom s kritikou přestali a nerýpali do toho. Ale situace už je skutečně alarmující a musí se řešit," zdůraznil starosta.