Přibývá pacientů s liščí tasemnicí (Lidové noviny)

Vakcinace lišek proti vzteklině způsobila, že těchto zvířat v posledních letech přibylo. Spolu s tím přibývají případy nákazy liščí tasemnicí.

Vposledních letech v Česku přibývá osob nakažených tzv. alveolární echinokokózou neboli hydatidózou. Při této nemoci se zejména v játrech člověka vyvíjejí larvální stadia tasemnice liščí, která tvoří velké, nádoru podobné útvary zvané hydatidy.
"V Česku už máme kolem patnácti pacientů, v Rakousku či Švýcarsku onemocní každý rok desítky lidí," konstatuje profesorka Libuše Kolářová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro tkáňové helmintózy. O závažnosti onemocnění svědčí fakt, že třiatřicetiletá pacientka doktora Františka Stejskala z Kliniky infekčních a tropických nemocí 1. LF UK v Praze a Nemocnice Na Bulovce musela nedávno prodělat transplantaci jater.
Nové případy pravděpodobně souvisejí s nárůstem počtu lišek infikovaných drobnou tasemnicí liščí, původcem echinokokózy. Vakcinace lišek proti vzteklině vedla k extrémnímu navýšení jejich počtu, který následně lišky přivedl až do blízkosti městských aglomerací.
Tam se vajíčky tasemnic nakazili hlodavci, kteří posléze infikovali volně pobíhající psy a kočky. "Tento parazit byl na našem území sice přítomen vždy, ale setkávali jsme s ním spíše výjimečně," říká profesorka Libuše Kolářová.
V letech 1994 až 1998 byl vyšetřován obsah střeva 1528 ulovených lišek prakticky z celého Česka a přítomnost tasemnice liščí byla v závislosti na lokalitě zachycena průměrně u 2,5 až 12,5 procenta vzorků. V současnosti je stav promořenosti lišek tímto parazitem podstatně vyšší a stále stoupá. V některých oblastech je podle zjištění parazitologů publikovaných v časopise Myslivost infikována víc než třetina lišek. Nenechte se olizovat Liška je sice ideálním hostitelem uvedených tasemnic, ze zdravotnického hlediska jsou však významnější nákazy psů a koček pohybujících se občas v přírodě, v nichž mohou tasemnice úspěšně parazitovat.
Tasemnice liščí se vyznačuje poměrně složitým vývojem. K němu potřebuje dva hostitele. V přírodě se larvální stadia vyvíjejí v útrobních orgánech tzv. mezihostitelů, jimiž jsou různí hlodavci, často myši. Poté, co masožravec sežere infikovaného hlodavce, z larválních stadií se vyvíjejí v jeho střevě dospělé tasemnice, které produkují vajíčka.
Ta jsou vylučována s trusem zvířat, na rozdíl od škrkavek rodu Toxocara jsou však schopna infikovat mezihostitele - tedy hlodavce, ale i člověka - okamžitě poté, co se dostanou do vnějšího prostředí, kde se mohou po léta kumulovat.
K infekci člověka dojde po požití vajíček, případně článků tasemnic obsahujících vajíčka při úklidu exkrementů, olizování tváře nebo rukou domácími zvířaty nebo při pojídání nemytých lesních plodů, na nichž mohou ulpívat vajíčka parazita. Pokud dojde k rozvoji alveolární hydatidózy, většinou v játrech či dalších orgánech pomalu narůstají hydatidy. Parazit se dostává do přilehlých i vzdálených orgánů.
Nemoc bují pomalu, ale jistě Hydatidy rostou velmi pomalu, omilimetry ročně, proto počátek infekce probíhá i po roky bez zdravotních obtíží. Ty se mohou objevit i za patnáct let po infekci vajíčky. "U jedinců s poruchou imunity je však růst cyst značně urychlen a počátek klinických obtíží může nastat i rok po infekci vajíčky," upozorňuje profesorka Libuše Kolářová.
Mezi první příznaky infekce nejčastěji patří úbytek váhy, slabost, únava, dušnost, závratě, tlak v pravém podžebří a některé projevy alergické reakce. Pak teprve pozvolna nastupují další vážné příznaky - vysoký krevní tlak, zvětšení jater a sleziny nebo žloutenka.
Identifikovat původce zdravotních potíží pomáhá lékařům ultrazvukové vyšetření nebo tomografie jater. Napoví také krevní obraz a pochopitelně serologická diagnostika, tedy vyšetření na přítomnost specifických protilátek v krvi. Onemocnění je léčitelné většinou operativně, kdy se hydatida chirurgicky vyjme. Kromě chirurgického zákroku se nemocnému člověku dlouhodobě podává nějaký protiparazitární lék, jako je například albendazol a mebendazol.
Základem prevence onemocnění je důsledné mytí zeleniny, lesních plodů a pochopitelně rukou. Dále pravidelné hubení myší a odčervování domácích mazlíčků, kteří si občas dopřávají pobyt v přírodě. Účinnost je možné kontrolovat parazitologickým vyšetřením trusu.