Nová opatření proti moru (Zemědělec)

S posledním záchytem afrického moru prasat začátkem letošního roku na území Litvy a Polska se Evropská komise nadechla k ofenzivě a zpřísnila opatření proti zavlékání uvedeného nebezpečného onemocnění do chovu. Hlavní důraz přitom klade na zvýšení biologické bezpečnosti, a to jak na úrovni hospodářství, tak při obchodování s živými zvířaty.

Jak velké nebezpečí toto velmi nebezpečné nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií představuje, se chovatelé dozvěděli na semináři, který pod názvem Africký mor prasat - hrozba dneška, uspořádal Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. V konferenčním sálu brněnského hotelu Myslivna na toto velmi žhavé téma hovořili MVDr. Zbyněk Semerád ze Státní veterinární správy České republiky (SVS ČR) a specialisté na biosekuritu doc. MVDr. Pavel Novák a veterinární lékař Michael Agerley z Dánska.

Legislativní rámec
Ředitel odboru ochrany a zdraví zvířat SVS ČR ve své prezentaci více než stovku přítomných posluchačů seznámil nejen s aktuálním vývojem této nebezpečné viremie na území Evropské unie, ale i s novými opatřeními, jež na ochranu chovů prasat navrhla Evropská komise.
"Z pohledu legislativy africký mor prasat (AMP) řeší zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, dále vyhláška č. 202/2004 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání AMP, do níž je implementovaná směrnice Evropské rady č. 2002/60/ES, a konečně rozhodnutí Evropské komise č. 2003/422/ES, kterým se schvaluje diagnostická příručka pro AMP. Vzhledem k tomu, že divoká prasata migrují na velké vzdálenosti, není vyloučena možnost, že by se africký mor prasat mohl dostat až do naší republiky přes jiné členské země, například přes Polsko, kde byl potvrzen zatím poslední případ tohoto onemocnění. Zaznamenávané nové případy se po desítkách až stovkách kilometrů postupně přibližují z evropské části Ruska k východní hranici Evropské unie. Z toho důvodu Evropská komise posiluje opatření k ochraně chovů prasat. Přitom hlavní důraz klade na zvýšení biologické bezpečnosti, a to jak na úrovni hospodářství, tak při obchodování s živými zvířaty. Přijatá opatření současně posilují aktivní i pasivní dozor nad domácími i divokými prasaty a zvyšují počet úředních kontrol na jatkách a bourárnách. A samozřejmě se zpřísňují podmínky při obchodování s vepřovým masem a výrobky z vepřového masa," řekl v úvodu MVDr. Zbyněk Semerád.

Monitoring v chovech i u divokých prasat
Zatím poslední případ afrického moru prasat u uhynulého divokého prasete potvrdilo 17. února Polsko. Během následujícího měsíce zde provedená vyšetření pěti tisíc prasat, včetně sedmdesáti uhynulých, další záchyt AMP nepotvrdila.
V metodických pokynech se uvádí, že v případě podezření nebo potvrzení nákazy africkým morem prasat u divočáků musí být ustanovena odborná skupina složená z veterinárních lékařů, lovců, epizootologů a odborníků na volně žijící zvířata, jejímž úkolem je vyhodnocení epizootologické situace. Do devadesáti dnů od potvrzení posledního případu se musí Evropské komisi zaslat plán opatření k eradikaci onemocnění v inkriminované oblasti, jehož součástí je i zákaz lovu a krmení divokých prasat. Plán musí obsahovat také monitoring nákazy, který by měl probíhat nejméně dvanáct měsíců od posledního potvrzeného případu. Pro získání statusu území prostého, který dovoluje normální režim obchodování s vepřovým masem a výrobky z vepřového masa, však legislativa vyžaduje dvouletý monitoring.
"Státní veterinární správa zavedla program včasného varování a sledování možného výskytu afrického moru prasat na našem území. Jeho cílem je garantovat nákazový status, že Česká republika je prostá této nákazy a udržet tak možnost exportu jak živých prasat, tak i živočišných produktů. Dalším důvodem je ochrana chovů prasat před zavlečením této nákazy. Všechny krajské veterinární správy, chovatele, myslivce i soukromé veterinární lékaře jsme informovali o podmínkách sledování s tím, že každé podezření je nutné neprodleně hlásit místně příslušné krajské veterinární správě. Pokud jde o volně žijící zvířata, respektive divoká prasata uhynulá, popřípadě sražená při dopravních nehodách, budou vyšetřena též i na klasický mor prasat. Vzorky k laboratornímu vyšetření odebírá výhradně úřední veterinární lékař, který rovněž vyplní objednávku a vzorek pošle do státního veterinárního ústavu. Na objednávce musí být vyplněno jméno a kontakt na nálezce, místo nálezu (katastrální území) a kód vyšetření. Virologické vyšetření zajišťuje Národní referenční laboratoř SVÚ Jihlava. V této souvislosti je třeba dodat, že jsme Evropské komisi zaslali žádost o spolufinancování nákladů vynaložených na výše uvedené vyšetření na africký mor prasat. Pokud jde o počet vyšetření, předpokládali jsme, že do konce roku 2014 to bude do pěti set uhynulých divokých prasat a stejný počet domácích prasat, u nichž jsou zaznamenávány zvýšené výskyty zmetání a hromadné úhyny," řekl v závěru svého vystoupení MVDr. Zbyněk Semerád.

Biologická bezpečnost v chovech
Proti africkému moru prasat neexistuje vakcína, základní opatření pro ochranu nezamořených území spočívá v zákazu dovozu prasat a produktů z inkriminovaných oblastí. Důležitou součástí prevence je i striktní dodržování zásad biologické bezpečnosti. Právě biosekuritě se ve svých vystoupeních věnovali zbývající dva přednášející.
Veterinární lékař Michael Agerley hovořil o tom, jak toto standardní opatření moderních chovů uplatňují dánští chovatelé. "Biosekurita je ve všech svých bodech jednoduchá. Pro udržení onemocnění mimo chov hraje klíčovou roli kontrola infekcí na úrovni stáda. Vzhledem ke zdraví a ekonomice chovu jsou nejdůležitější PRRS, PCV2, influenza, parvoviróza, erysipelas (červenka) a ETEC (enterotoxigenní kmeny Escherichia coli). K minimalizaci šíření onemocnění mezi chovy je nutné zajistit dostatečnou vzdálenost mezi farmami. Africký mor prasat se přenáší kontaktem, ať už mezi zvířaty, nebo rizikovým materiálem například v podobě krmiva, podestýlky, chovatelských pomůcek a podobně. V této souvislosti nepodceňujte význam dezinfekce dopravních prostředků. V Dánsku je běžnou praxí, že přepravní vozidla musejí po určené trase na myčku, a protože jsou povinně vybavena GPS navigací, farmáři mají možnost si je přes internet zkontrolovat," podělil se o zkušenosti dánský veterinář.
V další části svého vystoupení se Agerley zaměřil na opatření zamezující šíření nákazy na farmě. Zdůraznil význam interní biosekurity, a to nejen s ohledem na hygienickou smyčku, ale i na plánování a načasování turnusového prašení a management prasniček. O délce produkčního života nastávajících plemenic rozhoduje mimo jiné i karanténa a vakcinační strategie. Podle přednášejícího by se nakoupené prasničky měly karanténovat minimálně osm týdnů, v certifikovaných SPF chovech (prostých přesně definovaných onemocnění) by 12 až 48hodinovou karanténou měl projít dokonce i ošetřující personál.
S praktickým dodržováním biosekurity v našich chovech seznámil účastníky semináře docent Pavel Novák. Z kritických míst v chovu prasat zmínil například nedostatečnou dezinfekci, rizikové chování zaměstnanců, špatnou regulaci přenašečů nákaz (hlodavci, hmyz) i nedostatečné zabezpečení vstupu na farmu. Přitom připomenul, že biosekurita se netýká jen hygienické smyčky, ale i člověka, který je velkým zdrojem kontaminace.
"Dobrý management chovu se pozná podle úrovně zajištění welfare a zásad biosekurity. V rámci biologické bezpečnosti farem je třeba věnovat pozornost umístění farmy, uzavřenému obratu chovu, kontrole vstupu a pohybu osob na farmě, kontrole vjezdu a pohybu vozidel po farmě, černobílému systému chovu, optimalizaci technologických systémů, hygieně napájení a krmení, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, cílené profylaxi, diagnostice a terapii a konečně zdravotnímu managementu chovu," vyjmenoval doc. MVDr. Pavel Novák, který chov prasat přirovnal k řetězu, jenž je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek.

***
Klíčové informace

* Původcem afrického moru prasat je DNA virus, který se ve vnímavých prasečích populacích velmi rychle šíří. K přenosu nákazy, která není přenosná na jiné druhy zvířat ani na člověka, dochází již druhý den po infekci především slinami, sekretem z očí a nosu, aerosolem. Po několika dnech se virus šíří také močí, výkaly a semenem.
* Virus je vysoce odolný ve vnějším prostředí i v materiálech živočišného původu. V kontaminovaných výbězích zůstává plně infekční nejméně po dobu jednoho měsíce, ve vykostěném vepřovém mase uskladněném při teplotě 4 °C zůstává infekční po dobu 150 dnů, ve zmrazeném mase dokonce i několik let. Virus spolehlivě ničí vysoké teploty, při 60 °C je inaktivován za 20 minut.