Myslivci vystavili v Perknově stovky trofejí (Havlíčkobrodský deník)

Na přehlídku předložilo svoje trofeje k hodnocení 86 z 91 uživatelů honiteb z celého okresu, přehlídka trvá až do čtvrtka

Havlíčkův Brod
Přehlídka mysliveckých trofejí byla zahájena v sobotu v perknovské restauraci U Palánů. Jednalo se většinou o srnčí zvěř ulovenou v honitbách na Havlíčkobrodsku v minulém roce. Výstava trvá až do čtvrtka.
"Loni bylo na Havlíčkobrodsku uloveno celkem 2 386 kusů srnčí zvěře, z toho 986 srnců. Tolik trofejí by se do sálu nevešlo, proto jich vystavujeme jen 892," upřesnil za pořadatele výstavy - Okresní myslivecký spolek Českomoravské myslivecké jednoty Havlíčkův Brod - Jaroslav Petrů z Havlíčkova Brodu.

Lovci se měli čím pochlubit
Na přehlídku předložilo svoje trofeje k hodnocení 86 z 91 uživatelů honiteb z celého okresu, což je víc než 94 procent. Snad poprvé v historii byla předložena jediná trofej daňka ze všech pěti uznaných obor na Havlíčkobrodsku. Daněk pochází z obory rodiny Reiských z Vilémova. Vystavené trofeje navíc zhodnotila, posoudila a přeměřila odborná komise. Ty nejlepší, největší a nejkvalitnější kusy, splňující potřebný počet bodů, si odnesly medaile. Například stříbrnou medaili za nejsilnější trofej z kategorie srnčí zvěře si odnesl Statek Doubravka. Skutečně se bylo nač dívat. Některé kousky byly unikátní. Například hlava majestátního muflona z honitby Lesního družstva obcí Ledeč nad Sázavou, která si po zásluze odnesla zlatou medaili, či hlava srnce s podivně zdeformovaným parožím, kterou na výstavu dodal myslivecký spolek Oudoleň. Výstava přilákala milovníky přírody, ve většině případů příslušníky některého mysliveckého spolku a jejich rodiny. Mezi nimi byl například Jan Kalenský ze Sázavky, který na výstavu přišel v doprovodu svého otce, Lukáše Kalenského, aktivního člena mysliveckého spolku ze Sázavky. "Výstava se mi moc líbí. Já sám už chodím s tátou do lesa, dívat se, jaká zvěř tam žije. Pomáhám čistit krmelce, chodíme s tátou krmit zvěř," pochlubil se devítiletý Honzík, možná budoucí myslivec. "Uvidíme, jestli mu ten zájem vydrží, myslivost je totiž velmi náročný koníček, jak na čas, tak na peníze a především na práci. Není to jen chodit s flintou po lese," konstatoval Lukáš Kalenský.
Právě tato náročnost je podle Jaroslava Petrů důvodem, proč členů mysliveckých spolků rok od roku ubývá. "Já jsem se k myslivosti dostal v roce 1947. Zlákala mě ta nádherná příroda na Vysočině, jakou nikde jinde nenajdete a vydržel jsem u toho dodnes," prozradil Petrů, kterému je dneska již 86let. Jak podotkl,je za ta léta vidět, jak se příroda mění. "Stálou zvěří, která se na Havlíčkobrodsku vyskytuje, jsou srnci a daňci. Například v minulosti ale u nás prakticky nebyla divoká prasata. Dneska se černá zvěř neúnosně přemnožila. Navíc se u nás začíná objevovat ve zvýšené míře norek americký, který k nám přišel z Polska, většinou se jedná o potomky zvířat, která utekla z chovných farem. Norek je predátor, který zabíjí drobná zvířata, vybírá hnízda, požírá vejce," vysvětlil Petrů. Na výstavě byly k vidění i tři trofeje kňourů a lebky sedmi lišek obecných, dále tří jezevců a dvou psíků mývalovitých.

Dětem chybí kontakt s přírodou
Podle Jana Votavy z hodnotitelské komise, která vystavené trofeje posuzovala, například počet ulovených lišek poklesl loni o 182 kusy, přesto že je čtvrtý nejvyšší v historii, pokles byl zapříčiněn mírnou zimou. Výstava potrvá v Perknově až do čtvrtka, ale Jaroslav Petrů podotkl, chodí že se na ni dívají hlavně dospělí. "Děti přijdou málo a školy se zde neukážou vůbec. Je to velká škoda, protože mnoha dětem, hlavně ve městě, chybí jakýkoliv kontakt s přírodou. Nevědí o ní téměř nic, nevědí, netuší, jak některá zvířata vypadají. Možná, kdyby se o přírodu víc zajímaly, byly by k ní také ohleduplnější, až vyrostou," povzdechl si Petrů.