Hospodářství s daňky v soutěži čtvrté (Zemědělec)

Čtvrté místo v soutěži Asociace soukromého zemědělství ČR Farma roku 2013 obsadila farma rodiny Friedbergerových v Husinci na Prachaticku. Co ji charakterizuje? Stádo sedmi stovek daňků, jeleni, masný skot plemene aberdeen angus, chovný rybník s pstruhy duhovými a 230 hektarů převážně luk a pastvin v předhůří Šumavy. Dále nadšení, elán a vitalita majitele farmy, což mu umožňuje zvládat hospodářství takového rozsahu, různorodosti a odbornosti zahrnující spolupráci na vědeckém výzkumu v oblasti genetiky jelenovitých.

Farmář Pavel Friedberger s rodinou má však i smělé plány do budoucna, a to vybudovat nejen nové zázemí farmy, ale i zpracovatelské zařízení na veškerou faremní produkci a prodej ze dvora.

Hospodaření ve městě s bohatou historií
Ve městě Husinec ležícím na břehu řeky Blanice na Prachaticku se věnuje již dvacet let farmovému chovu jelenovitých Pavel Friedberger se svou rodinou. Zhruba 130 hektarů pastvin v tamní zvlněné krajině severozápadní části předhůří Šumavy spásá nejen několik stovek daňků, 65 jelenů, lamy a mufloni, ale i více než sto kusů masného skotu plemene aberdeen angus. Několik stovek daňků na padesátihektarové výměře se nachází také na farmě u Kardašovy Řečice na Jindřichohradecku, kterou tam hospodář spolu s menším stádem v roce 2004 zakoupil.
"Na části pozemků, kde nyní naše rodina hospodaří, vysázel můj táta v roce 1949 sad. Když nám ho o devatenáct let později nějakým zázrakem vrátili, vštěpoval mi otec zásady správného hospodaření, které se mi v počátcích mého podnikání v devadesátých letech náramně hodily," vzpomíná pan Friedberger. Tehdy ho nadchl farmový chov daňků, se kterým se seznámil v sousedním Německu, u nás však byl v té době teprve v plenkách, zejména legislativou. "Začaly dlouhodobé a neutuchající problémy s ministerstvem zemědělství, z jehož strany byl vyvíjen velký tlak na likvidaci farmových chovů jelenovitých. Předmětem sporů se stalo, zda mají tyto chovy spadat do oblasti hospodářských zvířat, jak je tomu běžné ve vyspělých státech, nebo pod myslivost, ačkoli se zde právo myslivosti vykonávat nesmí," říká farmář a dodává: "Povolení k farmovému chovu daňků jsem byl v letech 1993 až 1995 nucen řešit s ministerstvem soudní cestou."

Nejen produkce, ale i vědecký výzkum
Na počátku bylo 23 hektarů pozemků a nákup osmdesátky daňků z bývalého JZD Čejč, pak se výměra zvyšovala pronájmem a koupí a stádo se rozšiřovalo. Hlavním účelem je produkce chovných, ale i jatečných zvířat. V chovu jsou ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby prováděny čtvrtým rokem pokusy s přenosem kmenových buněk u jelenovitých z pučnic na holeně. Před třemi lety tam proběhla i první inseminace daňků v České republice s cílem tvorby linií a produkce chovných samců.
"V budoucnu se kromě plemenného materiálu hodláme více zaměřit i na jatečnou produkci. Naším cílem je nejen vybudování nového zázemí farmy, ale i zpracovatelského zařízení na veškerou produkci farmy a přímý prodej konečnému spotřebiteli. Poptávka po kvalitním mase stále stoupá, nespornou výhodou farmového chovu je navíc možnost celoroční dodávky bez omezení. Vzhledem k věku porážených zvířat (u daňků v 15 až 18 měsících, u jelenů již od šesti měsíců) si maso zachovává velmi jemnou strukturu, má nízký obsah tuku a cholesterolu a naopak vysoký obsah bílkovin, omega-3 mastných kyselin a železa. Je přece zbytečné, aby čeští spotřebitelé byli odkázáni na maso z chovů z Nového Zélandu, když si kvalitní, bezpečné, s garancí původu a věku poraženého zvířete mohou zakoupit u nás," myslí si Pavel Friedberger.

Nová podnikatelská aktivita
Další z podnikatelských aktivit Pavla Friedbergera, které se začal věnovat před dvěma lety, je chov pstruhů duhových. "Chov ryb je v našich podmínkách přímo ideálním způsobem, jak rozšířit podnikání. O pstruhy je u nás velký zájem, jejich produkce nestačí v žádném případě pokrýt poptávku. Ačkoli se v tomto směru naše farma řadí ještě mezi začátečníky, budoucnost vidím slibně. Zatím máme jeden chovný rybník, dvě nádrže a provizorní líheň. Tu máme v úmyslu vybudovat novou, aby sloužila jak k jarnímu, tak podzimnímu líhnutí, zároveň i dvě nové nádrže. V loňském roce se nám podařilo odchovat první generaci pstruhů, letos došlo k výtěru a vylíhnutí deseti tisíc plůdků, které jsme vysadili," raduje se hospodář a dodává: "V průběhu dvaceti let svého zemědělského podnikání jsem došel k názoru, že diverzifikace je velmi potřebným a ideálním způsobem, jak stabilizovat příjmy, a vřele ji doporučuji všem sedlákům."

Rodinné zázemí je základ
Chod farem včetně nové aktivity - chovu ryb, zajišťují kromě Pavla Friedbergera ještě tři zaměstnanci, výrazným pomocníkem je zejména syn Pavel, který má na starosti rostlinnou výrobu a veškerou zemědělskou techniku. "Základem je ale klidné rodinné zázemí, které mi již řadu let poskytuje manželka s dcerou. Člověk může mít tisíce dobrých nápadů, ale bez jistoty fungující rodiny je lze úspěšně realizovat jen stěží. Věřím, že za jejich podpory se mi podaří naplnit všechny smělé plány, které s naší farmou do budoucna mám. V rámci chovu jelenovitých je pro mě důležitý i motivující kontakt se stejnými nadšenci, které jsem našel v Asociaci farmových chovů jelenovitých, jejímž jsem již řadu let členem," říká Pavel Friedberger a dodává: "Velkým přínosem pro naši organizaci, Asociaci farmových chovů jelenovitých, byl před třemi lety její vstup do Asociace soukromého zemědělstv í ČR (AFCHJ). Obě sdružení spojují společná témata a zájmy, což je dáno podobným způsobem podnikání a "viděním" světa jejích členů. Díky asociaci a jejímu působení v antibyrokratické komisi Ministerstva zemědělství se podařilo prosadit zásadní změny veterinárního zákona, které například od loňského roku umožňují domácí porážky jelenovitých na farmách, o něž AFCHJ dlouhodobě a bezúspěšně usilovala. Oproti předešlému několikaletému členství v Agrární komoře ČR, které nemělo valného významu, je to až neskutečný rozdíl," upozorňuje farmář.