Bobr evropský: i u nás se mu už zase daří (Znojemský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Druhý největší hlodavec světa byl na území Česka vyhuben na přelomu 18. a 19. století. Zpět se vrátil až v 80. letech minulého století
Znojemsko
Je to dobrá zpráva pro přírodovědce, horší pak pro různé správce okrasných zahrad či zámeckých parků. Bobru evropskému, tomuto samozvanému dřevorubci, se ve zdejší krajině opět začíná dařit.
"U Devíti mlýnů jsme před několika roky evidovali jednu rodinu, nyní se už její potomci vydali dál proti proudu, až k hrázi vranovské přehrady. Pokud jde tedy o oblast Národního parku Podyjí, je bobr nyní rozšířen už po celém území parku," přiblížil zoolog Správy Národního parku Podyjí Martin Valášek.
Zoologové odhadují v Podyjí počet bobrů na nejméně deset kusů.
Už před třemi roky se zaměstnancům správy národního parku podařilo bobra evropského poprvé vyfotografovat. Unikátní snímky vznikly díky nainstalované fotopasti právě v lokalitě Devíti mlýnů. Pobyt nočního a velmi plachého chráněného zvířete v Podyjí už dříve dokládaly ohlodané a padlé stromy.
Bobři jsou hlodavci přizpůsobení k životu ve vodě a nemají zimní spánek. Jelikož jsou to býložravci a v zimě mnoho čerstvých zelených rostlin a výhonků nenaleznou, musí v tomto období přecházet na jiný druh potravy.
"Jedná se především o šťavnatou kůru z větviček a větví z korun některých stromů, která jim poskytuje dostatek živin a je pro ně stravitelná na rozdíl od hrubé kůry kmene. Protože jsou to však těžká zvířata a do korun stromů pro tyto větve šplhat nemohou, nezbývá jim než stromy kácet," popsal Valášek.
Z pohledu ochránců přírody bobr rozhodně nijak neškodí. Druhý největší hlodavec světa byl na území Česka vyhuben na přelomu 18. a 19. století. Zpět se vrátil až v osmdesátých letech minulého století. Jeho výskyt byl tehdy poprvé zaznamenán právě na řekách Dyji a Jihlavě. Dospělý jedinec váží až třicet kilogramů a jeho tělo je pokryto hustou srstí. Pod vodou dokáže vydržet až dvacet minut. Pátý protistojný prst na předních končetinách mu umožňuje uchopovat předměty.
Samozvaného dřevorubce mají už dva roky v Dobroníně na Zlatém potoce. Poblíž Chudého mlýna se usadil bobr, který v okolí páchá neplechy. Na několika stromech už stihl zapracovat. Mlýn vlastní Josef Klusáček, který tam bobra už několikrát spatřil. Kdo by ho chtěl ovšem vidět také, musel by mít velké štěstí. "Bobr vylézá a pracuje v noci, takže ve dne se neukazuje. Sám jsem ho spatřil dvakrát," přiblížil Klusáček.