Stavy hus velkých rostou, housata se vracejí do rodišť (Jihlavský deník)

Třebíčsko
V severní části Třebíčska se zvyšuje populace hus velkých. Společně s Náměšťskem jde o jedinou oblast, kde se tento v našich podmínkách stále ojedinělý ptačí druh vyskytuje. Potenciál k dalšímu zvětšování husí populace u nás navíc existuje.
"Loni u nás mladé vyseděly dva páry, letos už jich k nám přiletělo více než dvanáct," řekl myslivec Josef Vidlák z Honebního společenstva v Trnavě. "Díky tomu, že se husy vrací do svých rodišť a tvoří tam trvalé páry, by se jejich stavy měly dál zvyšovat," mínil.
Na Třebíčsku podle ornitologa Vojtěcha Mrlíka hnízdí přibližně třicet párů. "I když zjara tady můžeme vidět i stovky jedinců, přes sezonu jich u nás zůstává jen několik," poznamenal předseda organizace ochránců přírody Náměšťské rybníky.
Právě na nich se husy vyskytují nejvíce, stejně jako na rybnících v okolí Ptáčova nebo Trnavy. "Na Vysočině jsou ve větší míře vlastně pouze v jihozápadní části," doplnil Vojtěch Mrlík.

Myslivci raději zůstávají obezřetní
Myslivci jsou za nový ptačí druh v honitbách rádi, zároveň ale zůstávají obezřetní. "Husa v naší krajině v minulosti bývala, není to nic zavlečeného, pokud se ale stane to, že na řepkové pole u Náměště sedne 300 husí a za chvíli to vyholí, tak je to špatně," podotkl Josef Vidlák, který se krom myslivosti věnuje i zemědělství. Přílišné navyšování stavů by bylo na škodu i podle jednatele Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Josefa Venhody. "Škody dokáže napáchat i na vzešlých obilných polích," upozornil.
Rozšiřování druhů se ale myslivci podle trnavského Josefa Vidláka nebrání. "Když u nás husa zůstane v podobných stavech jako teď, tak půjde jen o malé škody. Pro myslivost je to dobrá změna, myslím, že je to podpoření pestrosti v přírodě," pochvaloval si Vidlák.
Husa velká je sice zákonem chráněná, myslivci ji ale mohou lovit v období od 16. srpna do 15. ledna. "V posledních letech jsme střelili jednu, výjimečně jednou to byly dva kusy. Ve stanovené době lovu totiž už většinou odlétají zimovat jinam, takže je jen těžko odstřelíte," podotkl Josef Vidlák.
Populace z Třebíčska přečkává zimu často až na severu Afriky. Jejich cesty jsou ale podle náměšťského ornitologa spletité. "Je to zvláštní systém migrace, spíš bych řekl, že je to potulka," řekl Vojtěch Mrlík.
A přidal i další zajímavosti. "Některá mláďata táhnou na zimu nejprve na sever, třeba do Polska, ale po krátké době se vrací na jih a přes naše území pokračují často k hranici Maďarska a Rakouska. V případě tuhých zim pak až přes Středozemní moře," upozornil s tím, že někteří jedinci, které sám kroužkoval, zimovali až v Tunisu.
Aby se na Třebíčsku trvaleji usadilo takové množství hus jako v jižních Čechách nebo na jižní Moravě, ale údajně brání hlavně kvalita místních vod. "Bohužel jsou u nás často předimenzované většími druhy ryb, husy jsou ale vrubozobí ptáci, ve vodě si filtrují hlavně živočišnou potravu a ta u nás v podobě drobných živočichů bohužel chybí," vylíčil předseda náměšťských ochránců přírody.

Husa velká je naší největší původní husou, dorůstá délky 75 až 100 centimetrů, v rozpětí křídel měří 147 až 180 centimetrů a váží 2,5 až 4 kilogramy. Má zavalité tělo, dlouhá silná brka a silný zobák.
Opeření husy velké je hnědošedé s tmavším zbarvením na hlavě a světlejším břichem s proměnlivým černým pruhováním. Svrchní strana křídel je převážně světlá s černými letkami, nohy růžové a podle daného podruhu žlutý, nebo růžový zobák. Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci pak postrádají černé zbarvení na břiše a mají navíc i šedé končetiny a šedožlutý zobák.