Rys není škodná, prokázal výzkum. S kořistí neplýtvá a přírodě prospívá (zpravy.rozhlas.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Rysi nejsou žádnou škodnou. Prokázal to čtyřletý česko-německý výzkum, který zmapoval rysí populaci a jejich chování ke kořisti. Na obou stranách hranice žije přibližně padesát těchto kočkovitých šelem. Pozorování dokázala, že návrat rysů do zdejší přírody se podařil.
"To je rozepínání i časovačem, čili tady můžeme nastavit, za jak dlouho se obojek rozepne a spadne ze zvířete. My ho potom můžeme sebrat, dohledat a eventuálně stáhnout data, která nám nebyla odeslána esemeskou," popisuje jednu z metod získávání informací o výskytu rysa ostrovida zoolog šumavského parku Luděk Bufka.
Bez moderních metod, jako jsou GPS lokátory nebo fotopasti, by se výzkum odborníků neobešel. Také pomocí zvířecích stop, trusu a nebo zbytků potravy zoologové zjistili početnost a příbuznost rysí populace, ale také to, jak se tyto šelmy chovají ke své kořisti.
V tomto ohledu přinesl výzkum unikátní výsledky, tvrdí Kristina Daniszová z Přírodověděcké fakulty Univerzity Karlovy. "Jednu kořist rysa může využívat rysů několik, dokonce během jedné noci, takže se přímo u ní setkávají. Rys s kořistí nakládá velmi hospodárně, rozhodně nezabíjí pro zábavu nebo z hravosti. Snaží se ji sežrat v zásadě skoro celou, samozřejmě mu pak pomáhají jiné drobné šelmy jako lišky a jezevci nebo divoká prasata, takže rozhodně nedochází k nějakému plýtvání," přibližuje Kristina Daniszová závěry výzkumu.
Rysům se v národních parcích líbí. Důkazy o tom přinesl právě tento výzkum, říká Marco Heurich z Národního parku Bavorský les. "Překvapujícím zjištěním bylo, že většina rysů se pohybovala pouze na území obou parků. Přibližně 50 kilometrů od jejich hranic se vyskytoval jen minimální počet těchto šelem. Ukázalo se, že chráněné oblasti jsou pro rysy velmi důležité, cítí se v nich bezpečně, a proto se tam i rozmnožují," potvrzuje Marco Heurich.
Šelma se stará o zdravou populaci srnčí zvěře
Sedmdesát procent potravy rysa tvoří srnčí zvěř. Proto ho myslivci nemají příliš v oblibě. Tato kočkovitá šelma ale není podle zoologa Luďka Bufky žádná škodná a do naší krajiny patří. "Loví na obrovském území, řádově stovek čtverečných kilometrů, a v podstatě v podhorských šumavských oblastech není schopen nějak efektivně zlikvidovat ani přílišně snížit populaci srnčí zvěře. Zdraví krajiny je mimo jiné závislé i na druhové pestrosti i na výskytu původních druhů, které třeba v případě rysa zajišťují i zdravou populaci zvěře, jako je srnec obecný," vysvětluje Bufka.
Zoologové na obou stranách hranice budou ve výzkumu rysa ostrovida i nadále pokračovat. V dalších letech chtějí mapovat vývoj populace a také zpřesnit údaje o jeho kořisti.
"To je rozepínání i časovačem, čili tady můžeme nastavit, za jak dlouho se obojek rozepne a spadne ze zvířete. My ho potom můžeme sebrat, dohledat a eventuálně stáhnout data, která nám nebyla odeslána esemeskou," popisuje jednu z metod získávání informací o výskytu rysa ostrovida zoolog šumavského parku Luděk Bufka.
Bez moderních metod, jako jsou GPS lokátory nebo fotopasti, by se výzkum odborníků neobešel. Také pomocí zvířecích stop, trusu a nebo zbytků potravy zoologové zjistili početnost a příbuznost rysí populace, ale také to, jak se tyto šelmy chovají ke své kořisti.
V tomto ohledu přinesl výzkum unikátní výsledky, tvrdí Kristina Daniszová z Přírodověděcké fakulty Univerzity Karlovy. "Jednu kořist rysa může využívat rysů několik, dokonce během jedné noci, takže se přímo u ní setkávají. Rys s kořistí nakládá velmi hospodárně, rozhodně nezabíjí pro zábavu nebo z hravosti. Snaží se ji sežrat v zásadě skoro celou, samozřejmě mu pak pomáhají jiné drobné šelmy jako lišky a jezevci nebo divoká prasata, takže rozhodně nedochází k nějakému plýtvání," přibližuje Kristina Daniszová závěry výzkumu.
Rysům se v národních parcích líbí. Důkazy o tom přinesl právě tento výzkum, říká Marco Heurich z Národního parku Bavorský les. "Překvapujícím zjištěním bylo, že většina rysů se pohybovala pouze na území obou parků. Přibližně 50 kilometrů od jejich hranic se vyskytoval jen minimální počet těchto šelem. Ukázalo se, že chráněné oblasti jsou pro rysy velmi důležité, cítí se v nich bezpečně, a proto se tam i rozmnožují," potvrzuje Marco Heurich.
Šelma se stará o zdravou populaci srnčí zvěře
Sedmdesát procent potravy rysa tvoří srnčí zvěř. Proto ho myslivci nemají příliš v oblibě. Tato kočkovitá šelma ale není podle zoologa Luďka Bufky žádná škodná a do naší krajiny patří. "Loví na obrovském území, řádově stovek čtverečných kilometrů, a v podstatě v podhorských šumavských oblastech není schopen nějak efektivně zlikvidovat ani přílišně snížit populaci srnčí zvěře. Zdraví krajiny je mimo jiné závislé i na druhové pestrosti i na výskytu původních druhů, které třeba v případě rysa zajišťují i zdravou populaci zvěře, jako je srnec obecný," vysvětluje Bufka.
Zoologové na obou stranách hranice budou ve výzkumu rysa ostrovida i nadále pokračovat. V dalších letech chtějí mapovat vývoj populace a také zpřesnit údaje o jeho kořisti.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.