Na Šumavě spočítali rysy. Žije jich tam zhruba padesátka (budejovice.iDNES.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Na Šumavě, v příhraničí Bavorska a Rakouska žije padesátka rysů ostrovidů. Sečetli je ochranáři v rámci pětiletého pozorování těchto šelem a jejich monitoringu. Rysi přitom migrují tak, že se každý z nich pohybuje na teritoriu minimálně 100 kilometrů čtverečních a často zaběhnou i mimo národní park.
Čeští a němečtí vědci z Národního parku Šumava a Bavorského lesa společně zkoumali chování těchto kočkovitých šelem pomocí speciálních telemetrických obojků vysílajících signál GPS, pomocí fotopastí a dále zkoumáním vzorků DNA i třeba trusu.
"Padesát kusů je spodní hranice pro přežití populace, která vznikla reintrodukcí v sedmdesátých a osmdesátých letech," říká zoolog šumavského národního parku Luděk Bufka. Padesátka rysů na Šumavě je nejmasivnější výskyt této šelmy v zemi.
Až do 90. let 19. století se rys na Šumavě běžně vyskytoval, pak vyhynul a do přírody se vrátil díky umělému vysazování. Právě tito jedinci dnes tvoří základ šumavské populace, která se ale dále nijak výrazně nerozšiřuje a zůstává v posledních letech na stejných počtech.
Rysi přitom narozdíl třeba od jelenů, kteří v sobě mají zakořeněno, kudy v minulosti lesy protínala železná opona, běhají i přes hranice a loví na obou stranách národních parků.
"Nerespektuje hranice a zároveň ze své jádrové chráněné zóny se často dostává i mimo park, a to do vzdáleností desítek kilometrů. Přitom zhruba od padesáti kilometrů od jeho jádrové zóny je pak jen poloviční šance rysa spatřit," komentuje další odborník na život rysů, zoolog Národního parku Bavorský les Marco Heurich.
Největší hrozbou je pro rysa ilegální odlov a zároveň tyto šelmy nezřídka přicházejí o život při dopravních nehodách. Jen za poslední tři roky byli takto nalezeni v Česku a Bavorsku čtyři rysi.
Ekologické hnutí Duha každoročně organizuje na Šumavě "rysí hlídky", kdy v lesích pátrají po možných pytlácích dobrovolníci. Už v roce 2008 upozornila na pytlačení chráněných rysů Akademie věd ČR. Ta tehdy odhadla, že za posledních dvacet let bylo v Česku pytláky zabito okolo 500 rysů.
V těchto letech nalezli ochranáři i tři zastřelené rysy, kteří měli telemetrické obojky a dalších pět se ztratilo, ale dá se předpokládat, že také zemřeli rukama pytláků. Vědec Jaroslav Červený z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR tehdy anonymně anketou oslovil 200 myslivců, z nichž dvacítka se k odstřelu vzácného rysa přiznala.
Čeští a němečtí vědci z Národního parku Šumava a Bavorského lesa společně zkoumali chování těchto kočkovitých šelem pomocí speciálních telemetrických obojků vysílajících signál GPS, pomocí fotopastí a dále zkoumáním vzorků DNA i třeba trusu.
"Padesát kusů je spodní hranice pro přežití populace, která vznikla reintrodukcí v sedmdesátých a osmdesátých letech," říká zoolog šumavského národního parku Luděk Bufka. Padesátka rysů na Šumavě je nejmasivnější výskyt této šelmy v zemi.
Až do 90. let 19. století se rys na Šumavě běžně vyskytoval, pak vyhynul a do přírody se vrátil díky umělému vysazování. Právě tito jedinci dnes tvoří základ šumavské populace, která se ale dále nijak výrazně nerozšiřuje a zůstává v posledních letech na stejných počtech.
Rysi přitom narozdíl třeba od jelenů, kteří v sobě mají zakořeněno, kudy v minulosti lesy protínala železná opona, běhají i přes hranice a loví na obou stranách národních parků.
"Nerespektuje hranice a zároveň ze své jádrové chráněné zóny se často dostává i mimo park, a to do vzdáleností desítek kilometrů. Přitom zhruba od padesáti kilometrů od jeho jádrové zóny je pak jen poloviční šance rysa spatřit," komentuje další odborník na život rysů, zoolog Národního parku Bavorský les Marco Heurich.
Největší hrozbou je pro rysa ilegální odlov a zároveň tyto šelmy nezřídka přicházejí o život při dopravních nehodách. Jen za poslední tři roky byli takto nalezeni v Česku a Bavorsku čtyři rysi.
Ekologické hnutí Duha každoročně organizuje na Šumavě "rysí hlídky", kdy v lesích pátrají po možných pytlácích dobrovolníci. Už v roce 2008 upozornila na pytlačení chráněných rysů Akademie věd ČR. Ta tehdy odhadla, že za posledních dvacet let bylo v Česku pytláky zabito okolo 500 rysů.
V těchto letech nalezli ochranáři i tři zastřelené rysy, kteří měli telemetrické obojky a dalších pět se ztratilo, ale dá se předpokládat, že také zemřeli rukama pytláků. Vědec Jaroslav Červený z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR tehdy anonymně anketou oslovil 200 myslivců, z nichž dvacítka se k odstřelu vzácného rysa přiznala.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.