Našli šest zadávených ovcí. Mohou za to vlci? (Děčínský deník)

Vlci se pravděpodobně vrací do Čech, zda mohou za smrt ovcí ale není jasné

Šluknovsko
Hrůzný pohled čekal na jednoho ze zemědělců v západní části Šluknovského výběžku. Když přišel před několika dny na pastvinu, našel zde šest zadávených ovcí. Lidé hned začali spekulovat o tom, zda je nestrhli vlci. Ti totiž žijí v nedalekých lesích v Německu.
O zadávených ovcích jako první informoval server výběžek. eu. Šlo o dvě dospělé ovce a čtyři jehňata. Zadávena byla nedaleko Dolní Poustevny. "Jediné, co můžeme s jistotou říct je, že došlo k útoku psovitou šelmou. Ale není prokázáno, že šlo opravdu o vlka," říká mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
To, zda opravdu došlo k útoku vlků, je možné prokázat podle genetických stop. Podle Salova to ale již v tomto případě zřejmě nebude kvůli značnému časovému odstupu možné.

Další možností je, že na ovce zaútočil toulavý pes
"Statistická pravděpodobnost, že se jednalo o toulavého psa, je výrazně vyšší, než že útočil vlk," dodává Salov.
O možném návratu vlků na Děčínsko se začalo poprvé mluvit před rokem a půl. Tehdy totiž vyfotili ochranáři fotopastí vlka v oblasti německého Hohwaldu, který je těsně za hranicí s Českou republikou. Na východ Německa se vlci vrátili koncem 90. let z Polska a jejich počet se stále zvyšuje díky každoročně narozeným mláďatům, které následně osidlují nové oblasti. Drtivá většina z nejméně osmnácti německých vlčích smeček žije právě v Lužici hraničící s Českou republikou. Podle údajů organizace, zabývající se sběrem informací o vlcích v lužické oblasti, by zde mělo žít nejméně třináct smeček. Ty pak mohou bez větších problémů přecházet česko - německou hranici.

Lidé se ale setkání s vlkem bát nemusí
"Vzhledem k pohyblivosti těchto šelem nepředpokládáme, že by se zastavily na státní hranici. Zkušenosti z Německa a dalších evropských zemí ukazují, že vlk není lidem nebezpečný," tvrdí Miroslav Kutal z Hnutí DUHA, které se dlouhodobě zabývá ochranou a sledováním velkých šelem.
Naopak by mohl být příchod vlků pro přírodu na Šluknovsku a okolí prospěšný. "Vlci jsou pro naši krajinu důležití. Pomáhají regulovat vysoké stavy spárkaté zvěře. Zejména v případě divokých prasat by byla jejich pomoc více než vítána. Ze Slovenska i odjinud je známo, že tam, kde se vlci vyskytují, se mnohem lépe zmlazují mladé stromky, které jinde spásají namnožení jeleni. Vlci tak pomáhají vytvářet v lesích rovnováhu a lesníkům snižují náklady na budované oplocenky a další umělou ochranu mladých listnáčů a jedlí," říká Pavel Benda, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko.
Přesun vlků na Šluknovsko je tak zřejmě nevyhnutelný, tamní obyvatelé se s tím ale musí naučit žít.
"To se týká především zemědělců, kteří si musí řádně zajišťovat své chovy a nenechávat přes noc zvířata volně pobíhat po pastvinách bez dozoru. To by ale měli i nyní, protože obzvláště ve venkovských oblastech je poměrně běžné, že po lesích a po polích pobíhají toulaví psi. A ti mohou napáchat úplně stejnou škodu jako vlci," vysvětluje Salov.
Vlčí smečka o třech či čtyřech vlcích má totiž poměrně velké teritorium, pro svůj život potřebuje sto až dvě stě kilometrů čtverečných, kdežto toulavých psů mnohdy bývá v každé vesnici několik.