Odchycením zajíčka ho odsoudíme k smrti (Žďárský deník)

Vysočina
Najít ve volné přírodě mláďata zajíce polního není v těchto dnech výjimečnou událostí. Občas se ale mladí savci vyskytnou i ve městě, kde se jich ujmou kolemjdoucí, jako se to před pár dny stalo v Třebíči.
Na hřišti ve čtvrti Horka­ Domky nalezli chlapci dvě zaječata. Ujali se jich a odevzdali je do nedaleké veterinární ordinace. Z ní se pak šedohnědá mláďata dostala do rukou pracovníků Ligy na ochranu zvířat. "My jsme je následně převezli do Ptačího centra v Brně, které už funguje i pro savce," doplnil předseda ligy Petr Ondráček.
Tím však životní pouť divokých zajíců z Třebíče možná skončila. "Mezi třetím a čtvrtým týdnem věku, kdy přecházejí na tuhou stravu, jich při umělém odchovu hyne až osmdesát procent," upozornila Věra Přibylová ze Záchranné stanice v Praze - Jinonicích. "Každému, kdo nám je v dobré víře přinese, říkám velmi drastickým způsobem, že udělal devět z deseti kroků k jejich smrti," dodala.
Mladé nálezce dvou malých zajíčků z Třebíče alespoň pochválila za to, že si je nenechali, ale odnesli k veterináři. "Kdyby si je odnesli domů, byla by jejich záchrana už takřka beznadějná," řekla Věra Přibylová. Nadšeni z podobných příběhů nejsou kromě ochránců přírody ani myslivci. Zajíci jsou podle jednatele Josefa Venhody zvířata, která se o sebe umí postarat sama. "I když ta mláďata vypadají jako opuštěná, tak to tak není. Matka s nimi nemůže být celý den, ale pravidelně se k nim vrací. Ona vždycky přesně ví, kde je má," mínil Venhoda.

Pozor pes
Odchycení zajíčci z Třebíče však šanci na přežití mají. "Určitě je výhoda, že jsou dva, a taky to, že zajíci obecně se krmí jednou za 24 hodin. Víc se o ně nikdo nestará, a proto je možnost je vypustit do volné přírody. Nebudou totiž příliš zvyklí na člověka," vysvětlila Věra Přibylová.
Z lidského do zvířecího světa se ale musejí vracet přes relativně klidné prostředí. "Třeba moji známí mají pětihektarovou, dobře oplocenou zahradu. Tam se krásně vypouští. Zajícům trvá tři neděle, než se jim vrátí útěkové funkce a znovu zdivočí. Do té doby je nesmí praštit nějaký pytlák, dostat do rukou děti nebo chytit pes," podotkla Přibylová. Myslivci krom kontaktu člověka s volně žijícím zvířetem odrazují i od volného pobíhání psů. "Říká se, že to matka pak může cítit a už by se k mláďatům nemusela vrátit. To stejné platí i pro srnčata, která bývají nejzranitelnější v květnu," doplnil Josef Venhoda. Odhadnout počty zajíců polních na Třebíčsku je složité, jejich stavy se ale z dlouhodobého pohledu na našem území snižují. Zatímco v roce 1994 jich myslivci odlovili přes šest tisíc, předloni to byla už asi jen třetina. Bylo to druhé nejnižší číslo za posledních šest let. Jejich stavy by mohly zvednout výsadby remízků, biopásů a tvorba napajedel.