Jeleni v Krkonoších dostávají obojek, budou pod dohledem (Krkonošský deník)

Krkonoše
Diskusím na téma odkud a kam se pohybují v nejvyšších českých horách jeleni, je zřejmě částečně odzvoněno. Ochranáři Krkonoš totiž v těchto dnech připínají vybraným padesáti jelenům a laním na krk přístroje, které budou jejich kroky sledovat.

Obojek je prozradí
"Zjistíme celoroční pohyb jelení zvěře a budeme díky telemetrickému obojku vědět i o její celodenní aktivitě," vysvětluje mluvčí národního parku Radek Drahný.
Ne každý ví, že jelen evropský je největší krkonošský savec, který hraje významnou roli v proměně zdejších ekosystémů. Okusuje totiž mladé odrůstající sazenice a semenáčky stromů. "Z tohoto důvodu představuje kontrola početnosti jelení populace pomocí sčítání a lovu významnou část našich každoročních aktivit," říká ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka.
A jaká je aktuální situace? Na polské straně ochranáři v zimním období nezavírají jelení zvěř do přezimovacích obůrek . Na podzim tedy migruje za potravou do podhůří a na jaře zpět do hor. "Část zvěře z polské i české strany však přechází na druhou stranu pohoří, kde ovlivňuje početnost tamní populace. Negativně působí na lesní ekosystémy. Objektivní informace o přeshraniční migraci vysoké zvěře jsou proto zásadním předpokladem pro optimální a koordinovaný management zvěře v obou národních parcích tak, abychom minimalizovali škody," vysvětluje náměstek ředitele Otakar Schwarz. "Snažíme se management na obou stranách hranice sjednotit a postupovat i v této problematice stejně," dodává Otakar Schwarz. Lidé se o osudy zvěře zajímají. "Při jízdě vlakem jsem viděl spoustu srnčích stád na lukách, myslím, že je zvěř kvůli letošní mírné zimě přemnožena," přidává poznatky Luděk Pavlas z Moravy.

Čekají na dobroty
V krkonošských enklávách však o žádný dramatický nárůst jelení zvěře zřejmě nejde. "I když se nám nepodařilo ulovit potřebný počet kusů podle stanoveného plánu lovu, ve hře je jich nyní zhruba devět. Myslivecký rok končí 31. března, takže ještě několik týdnů zbývá. Něco ubude i přirozeným úhynem," upozorňuje Hubert Závodský, který je šéfem územního pracoviště Správy KRNAP v Peci pod Sněžkou.
Nejen on, ale i další jeho čtyři kolegové se denně střídají v pochodu do obůrky na Pěnkavčím vrchu. "Staráme se tam o šedesát kusů jelení zvěře. Krmíme ji lisovaným senem, denně dostává deset kbelíků řepy, osm beden silážované kukuřice a na přilepšenou žaludy a kaštany," popisuje Hubert Závodský jelení dobroty. I v této obůrce jsou již dva jeleni nositeli netradiční ozdoby. Dostali ji minulé úterý. Pro nasazení obojků museli ochranáři zvířata individuálně imobilizovat pomocí narkotizační střely.
"V Krkonoších bude v příštích měsících obojek nosit 50 jelenů a laní, a to jak z české strany, tak z polské. Obojky jsou vybaveny zařízením pro dálkové rozepínání (drop off), takže jeleny nebudeme muset po dvou letech životnosti baterie znovu uspávat," dodává mluvčí parku Radek Drahný.

***
Co je telemetrie: Její princip spočívá v umístění přístroje, který zaznamenává v pravidelných intervalech geografickou polohu a případně i další parametry, na tělo sledovaného zvířete. Data jsou automaticky odesílána do počítače. Výhodou telemetrického pozorování je možnost sledovat dostatečně velký vzorek zvířat, nezbytný pro statistické zpracování dat, a získat reprezentativní množství dat od jednotlivých zvířat. To vše se děje bez nutnosti opakovaného odchytu zvířat a s relativně malými nároky na personální zajištění.