Zbraňová amnestie je boj s větrnými mlýny (Moravskoslezský deník)

Už před 460 lety se olomoučtí biskupové snažili ve svých moravských a slezských obcích regulovat nošení zbraní
Historie

Součástí loňské novely zákona o zbraních je i ustanovení o amnestii na nelegálně držené zbraně (platné od druhé poloviny letošního roku), které majitel nebo držitel odevzdá na policii. Od roku 1990 je to již třetí taková amnestie. Pravda ovšem je, že už ve polovině 16. století určil olomoucký biskup Marek Khuen pravidla, kdy a jak se smí nosit osobní zbraně, a které z nich jsou zapovězeny.

Hospody beze zbraní
Právě před 460 lety vydalo olomoucké biskupství nový městský řád pro Moravskou Ostravu, podle kterého omezovalo nošení zbraní. Kdo přišel se zbraní do šenku, musel ji odevzdat šenkýři, při odchodu mu byla vrácena. Kdyby tak ale odmítl učinit, mělo se k němu přistupovat jako k lotru. Pravda ovšem je, že občané Moravské Ostravy chodili ozbrojeni jen v neklidných a válečných dobách nebo když cestovali. To s sebou brávali pořádnou sukovici, případně dýku, tesák a podobně. V depozitáři Ostravského muzea je například cestovní hůl se skrytou dýkou. Zbraně jako píky, halapartny nebo kuše směli mít jen strážní u bran. Pistole a pušky byly drahé, takže jich mnoho nebylo.

Volné ozbrojování
Od roku 1857 bylo v rakouském císařství nošení palných zbraní soukromými osobami zapovězeno (s výjimkou loveckých pušek). To se ovšem změnilo, a jak uvádí 26. února 1898 ostravský časopis Obzor, byl vydán zákon, podle kterého se mohli občané ozbrojovat revolvery nebo pistolemi. Což se na Moravě a ve Slezsku setkalo s obecným nesouhlasem. Již o rok později byla s pomocí revolveru spáchána ve městě loupež. V roce 1908 napsal Ostravský deník, že se většina dělníků ozbrojuje a "po americkém způsobu nosí bouchačku stále u sebe". K prvnímu souboji na pistole došlo ve Vítkovicích. Dva kamarádi Krkoška a Šakšak na sebe tasili v hospodě revolvery. Šakšak skončil se střelou v srdci. V roce 1909 byl v Moravské Ostravě vyloupen puškařský krám, ze kterého se ztratilo dvacet šest browningů (pistolí) belgické výroby. Laciných revolverů si lupič nevšímal. K další loupeži browningů došlo ve stejném roce v obchodě puškaře Kohoutka v Kostelní ulici. Noviny psaly, že zloději byli uprchlí revolucionáři z Ruska.

Zbraňová amnestie
V roce 2003 proběhla v Česku zbraňová amnestie, mohly být odevzdány nelegálně držené zbraně. Zatímco v roce 1992 evidovala policie mezi občany 123 tisíc kusů zbraní, v roce 2002 jich bylo již 562 tisíc. Nejvíc přibylo za stejnou dobu pistolí, z původních 25 tisíc se jejich počet do roku 2002 zvýšil na 321 tisíc.
Při zbraňové amnestii v roce 2009 bylo v republice odevzdáno téměř osm tisíc kusů zbraní. V Ostravě jich bylo několik set. Nejvíce zbraní se objevilo na Opavsku, které většinou pocházely z druhé světové války. O velké překvapení se postaral muž z Ostravy­Bartovic, který přinesl těžký kulomet ZB 37, kterým byla před válkou vyzbrojena československá armáda. Běžně se používal v bukrech pohraničního pevnostního pásu. Mezi odevzdanými zbraněmi byly německé i sovětské samopaly, případně samonabíjecí útočné pušky. Převažovaly však brokovnice, malorážky a takzvané dlouhé kulové zbraně, tedy pušky. Muž z Písku odevzdal dokonce sovětské dělo, jiný zase plamenomet. Uvážíme­li, že nelegálních zbraní je mezi obyvateli Česka přinejmenším tolik co těch povolených, pak se zdá být celá amnestijní akce jen marný boj s větrnými mlýny. Přesto je dobré, že alespoň tyto vrácené kusy budou na bezpečném místě pod zámkem.