Srážce se zvěří brání odpuzovače (Frýdecko-místecký a třinecký deník)

Nevyjdou draho, přesto zachraňují životy zvířat i řidičů. Pachové ohradníky na svodidlech podél silnic omezily střety aut se zvěří. Myslivci je chtějí aplikovat na dalších místech v regionu.

Frýdecko-­Místecko
Lesní zvěř je pro řadu řidičů oprávněným strašákem. Policisté na Frýdecko­Místecku každoročně evidují desítky případů dopravních nehod, kdy srna nebo divočák vběhne pod kola projíždějícího auta. Řadě havárií by se přitom dalo zabránit. Pomáhají například speciální pachové odpuzovače, namontované na svodidla.
Nastříkaná speciální látka postupně uvolňuje nepříjemný pach, který má zabránit zvěři vstupovat na vozovku. Myslivci si od instalace pachových ohradníků slibují větší bezpečnost projíždějících řidičů a nižší úhyn zvěře. Čísla jim dávají za pravdu. Například na frekventované silnici R56 mezi Frýdkem­ ­Místkem a Ostravou se počet srážek se zvěří výrazně snížil. "Účinnost pachových ohradníků je více než osmdesát procent," poznamenal myslivec Lubomír Hajný ze Staříče.

Náklady se počítají jen v tisících
Tamní myslivci instalovali podél rychlostní silnice dvanáct kilometrů pachových odpuzovačů. Jedno ošetření, které se musí každé tři měsíce opakovat, vyjde na pět až šest tisíc korun. Na materiál přispívá obecní úřad i kraj. "Stále v tom pokračujeme. Teď budeme dělat další komunikace ve vesnici a z vesnice ven do okolí. Rozšiřuje se to prakticky všude tam, kde jsou automobily ve zvýšeném počtu," řekl Deníku Lubomír Hajný. Ohradníky, které obsahují pach medvěda, vlka a směs lidských pachů, instalovali u cest také myslivci v Sedlištích. Počet srážek na ošetřených úsecích poklesl o sedmdesát procent. "Statistika srážek se zvěří při dopravních nehodách je však stále alarmující. Ošetřit pachovými ohradníky všechny komunikace není možné," upozornil předseda myslivců ze Sedlišť Hubert Rodek.

Vliv na nehody má dostupnost potravy
Zvěř nejčastěji přechází vozovku ve svých přirozených koridorech. Dopravní nehody se tak vesměs stávají na stále stejných místech. "Na dvanáctikilometrovém úseku silnice R56 jsou asi tři koridory, málokdy se stane, že by zvěř přešla jinde," potvrdil Lubomír Hajný.
Důležité je podle něj to, jaké plodiny rostou na jednotlivých stranách komunikace. "Na jedné straně je třeba řepka, která je velmi atraktivní pro srnčí zvěř, na druhé straně není žádná plodina, takže zvěř samozřejmě za potravou migruje."