Ptačí chřipka ohrožuje chovy Evropy (Zemědělec)

Přestože aviární influenza byla v našich chovech drůbeže potvrzena naposledy před čtyřmi roky, aktuální nákazová situace v Evropě ukazuje, že ze starého kontinentu nevymizela. To by spolu s nadcházející jarní migrací ptáků, kteří hrají klíčovou roli v šíření uvedeného nebezpečného virového onemocnění, mělo být pro každého chovatele drůbeže dostatečným argumentem k rozumné ostražitosti.

Na našem území byla aviární influenza (AI) v komerčních chovech drůbeže poprvé potvrzena v roce 2007 ve východních Čechách, naposledy před čtyřmi roky v Jihomoravském kraji. Tehdy referenční laboratoř Státního veterinárního ústavu v PrazeLysolajích potvrdila záchyt vysoce patogenních (HPAI) i nízce patogenních (LPAI) subtypů, které se liší svou virulencí. Pro zdraví člověka zjištěný nebezpečný subtyp H5N1 si před sedmi lety vyžádal likvidaci bezmála dvou set tisíc ptáků a 580 tisíc násadových vajec. V posledním případě se na základě potvrzení LPAI subtypu H7H9 utratilo hejno 679 husí a zlikvidovalo se více než 7500 kusů násadových vajec.

Aktuální nákazová situace
V polovině srpna loňského roku bylo potvrzeno ohnisko vysoce patogenní influenzy subtypu H7N7 v obci Ostellato, provincii Ferrari v regionu Emilia Romagna. Vyskytlo se v hospodářství se 128 000 nosnicemi, přičemž asi polovina z nich vykazovala klinické příznaky, čtyři tisíce kusů uhynulo. Podle dostupných dat v systému TRACES (Trade Control and Expert System) se z této provincie nevyvezla do členských zemí žádná živá drůbež nebo násadová vejce, ani jiní ptáci od poloviny ledna. Asi o týden později Itálie informovala o dalších dvou ohniscích v regionu, zatímco druhé bylo potvrzeno v hospodářství s chovem nosnic v obci Mordano, třetí pak nahlásilo hospodářství s chovem bezmála dvaceti tisíc vykrmovaných krůt v obci Portomaggiore. Do konce září bylo z Itálie hlášeno celkem šest ohnisek, včetně jednoho hejna ze zájmového chovu.
V polovině listopadu přišlo hlášení ohledně zjištění nízce patogenního subtypu H5N2 v hospodářství s 830 kusy drůbeže (společný chov hrabavé a vodní drůbeže) v obci Mohlsdorf v okresu Greiz, který se nachází v blízkosti našich hranic. Drůbež nevykazovala žádné klinické příznaky, k záchytu došlo díky monitoringu. Krátce nato (2. 12.) byl na německém území nahlášen druhý případ aviární influenzy. Tentokrát se jednalo o subtyp H5N3 potvrzený v chovu pštrosů a nosnic v jednom hospodářství v Blumbergu (Bádensko--Württembersko).
Na sklonku listopadu byly systémem rychlého varování v Evropě hlášeny ještě dva případy, a to v Nizozemsku, kde v Sint Anninu (provincie Groningen) byl zjištěn subtyp H5N3 v desetitisícovém volném chovu nosnic, a dále v Portugalsku, kde byla LPAI subtypu H7 zachycena v malochovu drůbeže v obci Mértola (region Alentejo).

Zdroj nákazy
Přirozeným rezervoárem nebezpečného viru aviární influenzy, který se šíří přímým kontaktem, dále očním sekretem, hlenem, exkrementy, krmivem nebo vodou, jsou zejména volně žijící vrubozobí ptáci a některé druhy bahňáků.
U infikované drůbeže je prvním příznakem pokles příjmu krmiva a zastavení snášky. Postižená drůbež je netečná, má otoky hlavy, zmodralé hřebínky a lalůčky, vodnatý nazelenalý průjem. Následují hromadné úhyny. Při pitevním vyšetření jsou patrné krváceniny na serózách, srdci, žláznatém žaludku, játrech a slezině; častá je i tekutina v dutině břišní.
Vysoce patogenní subtypy ptačí chřipky se manifestují stoprocentní mortalitou během jednoho až dvou dnů. Zkušený veterinář nemůže takovou infekci přehlédnout, ale perzistentní infekce nepatogenním kmenem se zjistí až laboratorním vyšetřením.
Uhynulá drůbež v chovech, stejně jako nálezy mrtvých, volně žijících ptáků se při podezření na ptačí chřipku vyšetřují v laboratořích státních veterinárních ústavů na třech místech v republice, v Praze-Lysolajích, Jihlavě a Olomouci.

Monitoring
"Po problémech s aviární influenzou v Evropě byl nastaven monitoring aviární influenzy jak u domácí drůbeže, tak i v chovech pro myslivecké účely a u volně žijících ptáků. Pasivní monitoring, který spočívá v tom, že se vyšetřují nahlášené hromadné úhyny, podezřelá onemocnění ptáků a podobně, se provádí u divokých ptáků. V laboratořích státních veterinárních ústavů jich během roku vyšetříme okolo stovky. Počet záchytů některého ze subtypů aviární influenzy na našem území od roku 2007 stále klesá. Zatímco v roce 2012 byl v jednom případě u uhynulé divoké kachny potvrzen subtyp H4N6, loni byla všechna vyšetření negativní," sdělil ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy ČR (SVS ČR) MVDr. Zbyněk Semerád.
V komerčních chovech drůbeže se provádí aktivní monitoring. Vzorky krve z křídelní žíly k sérologickému vyšetření se odebírají všem druhům a kategoriím drůbeže (nosnicím, brojlerům, kachnám, husám, krůtám) v množství pěti mililitrů do zkumavky bez protisrážlivého roztoku. Obdobným způsobem se získávají vzorky také z chovů s bažanty nebo kachnami divokými, určenými pro zazvěřování mysliveckých honiteb. Do uvedeného režimu monitoringu je každoročně zapojeno okolo dvou set hospodářství.

Vakcinuje se jen výjimečně
Skutečnost, že od roku 2009 referenční laboratoře nepotvrdily žádný případ ptačí chřipky v chovech drůbeže, jen ukazuje na opodstatněnost monitoringu. Významnou roli hraje také dodržování biologické bezpečnosti, kterou se minimalizují rizika zavlečení nebezpečné nákazy do chovu. "V této souvislosti jsou rizikové u veřejnosti stále populárnější ekologické chovy, kde je drůbež ve volnosti. Chovatelé by si měli uvědomit, že potvrzení nákazy, byť v jediném chovu, bude mít pro všechny nepříznivý dopad na obchodování. Přestože podle Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE) se v přijatých opatřeních hovoří o rajonizaci, zahrnující vymezenou oblast - u nás většinou na úrovni kraje, tak třetí země prakticky pokaždé přijmou opatření pro celou republiku. To znamená, že striktně zakážou dovoz násadových i konzumních vajec, masa i živé drůbeže. Ani po zvládnutí nákazy se zrušením zákazových opatření nespěchají a stojí velké úsilí, než se podaří obnovit režim volného obchodování," pokračoval dále šéf odboru ochrany zdraví a pohody zvířat SVS ČR.
Podle směrnice Evropské rady č. 2005/94/ES, o opatřeních pro tlumení influenzy ptáků, platí všeobecný zákaz vakcinace proti influenze ptáků s výjimkou nouzového nebo preventivního očkování drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí. "Preventivní očkování mohou členské státy zavést, pokud se na základě posouzení rizik domnívají, že drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí jsou vystaveny nakažení influenzou ptáků. Ještě předtím však musí Evropské komisi předložit ke schválení plán nouzového nebo preventivního očkování. Rozhodnutí o povolené preventivní nebo nouzové vakcinaci je časově omezené," doplnila na závěr referentka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat SVS ČR MVDr. Marie Vágnerová.