Obavy: černé bude kvůli teplu hodně (Vyškovský deník)

Zemědělci a myslivci se na dálku dohadují o počtu divokých prasat. Ta na Vyškovsku páchají škody hlavně na polích v okolí lesů. Složitý je podle myslivců i jejich lov.

Vyškovsko
Mají dostatek potravy a neohrožují je ani mrazy. Kromě postavy navlečené do starého oblečení mají pole na Vyškovsku ještě jiného strašáka - přemnožené divočáky. Právě teď se rodí selata a mají optimální podmínky, aby zimu ve zdraví přečkala.
"Absencí vyšší sněhové pokrývky a mrazů nedochází tolik k přirozeným úhynům slabých a nemocných kusů. Výkyvy v početních stavech a kvalitě populace černé zvěře musí potom uživatelé honiteb vyrovnat v průběhu následujícího mysliveckého hospodářského roku zvýšenými odstřely," potvrdila mluvčí Vojenských lesů a statků Hana Politzerová.
Vyšších stavů se tak obávají hlavně zemědělci. "Problémy s divočáky máme každý rok. Od podzimku do jara nám likvidují travní plochy, v létě pak hlavně kukuřici, hrách a řepku. Je sice pravda, že loni jsme zaznamenali o něco menší škody, ale to není tím, že by jich bylo méně, ale dostatkem žaludů a bukvic, takže měli dost jiné potravy. Žádná obrana proti nim neexistuje, zradidla neúčinkují, zvyknou si na ně. Jedinou obranou tak je intenzivní snižování stavů," prohlásil ředitel družstva Kojál Krásensko Ladislav Ševčík.

Posedy daleko
Podle něj ovšem není spolupráce s myslivci tak úplně možná. Neochota ale v cestě nestojí. "Hlavní působiště divočáků obhospodařují Vojenské lesy a statky, takže do nich polní myslivci nemůžou. Navíc existuje předpis, podle kterého můžou umístit posed minimálně dvě stě metrů od hranice lesa. Taková vzdálenost je ale pro střílení prasete vycházejícího z lesa příliš velká," objasnil ředitel.
Zemědělci tak přicházejí k velkým škodám, které jim ale nikdo ani částečně nekompenzuje. "Dobrovolně nám náhradu nikdo neposkytne. Někteří kolegové se vydali soudní cestou, jenže soud se táhne už třetím rokem. Přesto věřím, že mají šanci na úspěch," zhodnotil Ševčík.
Proto, aby družstvo minimalizovalo škody, někde úplně vyloučilo pěstování hrachu a kukuřice. "Kukuřici i hrách žerou, řepku si zase oblíbila pro její zvláštní pach. Odpuzuje hmyz, který je potom neobtěžuje," vysvětlil.
Podle Politzerové není otázka odpovědnosti za škody způsobené zvěří tak jednoduchá. Podle zákona o myslivosti je za škodu způsobenou zvěří i na polních plodinách a zemědělských honebních pozemcích odpovědný uživatel příslušné honitby. "Nutno však podotknout, že i poškozený zemědělec má při obhospodařování svých pozemků některé povinnosti, které musí naplnit, aby mu nárok na náhradu škody nezanikl," upozornila mluvčí.
Podle člena honebního společenstva Rychtářov Radoslava Kotíka přemnožení prasat letos nehrozí. Ani díky současným na únor vysokým teplotám. "V myslivosti se pohybuji už několik let a tvrdím, že se letos zemědělci přemnožené černé zvěře v regionu bát nemusí. Nemá se totiž z čeho přemnožit. Poslední dobou je skoro zázrak, pokud na některé v revíru narazíme," naznačil nimrod.
Masivní přemnožení pamatuje naposledy v osmdesátých letech. "Na polích jsme tehdy viděli i stovku prasat. Také před dvěma lety jich bylo hodně, i polní honitby měly vysoký odstřel, ale myslím, že toho už se jen tak nedočkáme," je přesvědčený Kotík.

Bachyně? Nevadí
V současnosti je tak podle něj daleko nižší odstřel černé zvěře, než jaký býval. "Jsou mezi námi tací, kteří když už divočák vyleze z krytiny, okamžitě vystřelí, ať je to bachyně nebo kňour. Nestačí jim dva tři divočáci ročně, potřebují jich třeba čtyřicet. Navíc je na Moravě mnoho myslivců a málo honiteb," řekl. Připustil ovšem, že pokud se nárazově neochladí, tak to populaci pomůže. S přemnožením by byl ale opatrný. "Nedokážeme odhadnout, kolik jich může být, protože nejsou vidět bachyně," připomněl Kotík.
S tím však nesouhlasí hlavní agronom zemědělského družstva Rostěnice Pavel Šlimar. "Černé zvěře je hodně a škodí nám. A to zejména v katastrech, kde pole sousedí s lesy. V létě se zdržují v řepce, v srpnu ji posečeme, tak následně škodí v kukuřici, kde se drží do podzimku. Na jaře pak působí hlavně škody na ječmeni nebo pšenici," vyjmenoval agronom.
Škody je však podle něj těžké vyčíslit. "Jednotlivé sežrané klasy nespočítáme, ale velkým problémem jsou vyleželé plochy v místech, kde se zdržují," dodal.
V Rostěnicích mají také problémy s rozrytými plochami, když divočáíci hledají myši. "Nejhorší to ale mají lidé, kteří pěstují na svých zahradách brambory, když se na malou plochu dostane celá tlupa," připomněl agronom.
Ochranný pruh okolo lesa podle něj navíc nic neřeší. "Divočák je velmi dobrý chodec, dostane se, kam potřebuje. Snažíme se tak alespoň nedávat problémové plodiny do sousedství lesa. Zradidla umísťujeme zase spíš okolo cest, aby zvř z krytiny nevybíhala řidičům pod kola," doplnil za družstvo Šlimar.