Cestovatel a dobrodruh nashromáždil tisíce exponátů (5plus2.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
OPAVA
Opavský muzejník a zejména preparátor Vilém Borůvka je uznávanou osobností v mezinárodním měřítku. I ze svých posledních cest si přivezl řadu adrenalinových zážitků. Jeho jméno budí respekt v Národních muzeích v Praze, Bratislavě, ale například i v Norsku.
Velmi zručného a originálního preparátora Viléma Borůvku ze Slezského muzea v Opavě znají kurátoři zoologických sbírek po celém Česku i Slovensku. Jeho jméno budí respekt v Národních muzeích v Praze, Bratislavě, ale například i v Norsku.
Dvaaosmdesátiletý muzejník, jehož energii mu mohou závidět i mnohem mladší, není a nikdy ani nebyl nudným, koženým vědátorem. Spíše se blíží sortě velkých českých cestovatelů a dobrodruhů, jako byl Alberto Vojtěch Frič nebo Enrique Stanko Vráz. Exponáty posledně jmenovaného velikána české muzeologie mistr Borůvka také vícekrát opravoval. V mládí se svou odvahou a zápalem určitě vyrovnal i dnešní celebritě Jakubu Vágnerovi. Jenže v tehdejší době měl daleko nižší finanční možnosti a musel proto více riskovat a improvizovat.
"Před padesáti lety se dala v letadle klidně přivážet řada preparátů i menší živá zvěř z exotických zemí. Ještě si pamatuji si, jak mi letušky krmily vzácné druhy papoušků. Mělo to ale i své stinné stránky, na hranicích mezi Indií a Nepálem mi třeba nabízeli jen za tři sta dolarů bengálského tygra," vzpomínal uznávaný muzejník, který nasbíral zejména pro opavské avšak i další evropská muzea desetitisíce exponátů.
Někdy šlo o život
Vilém Borůvka začínal s cestováním v Albánii, Rusku, Mongolsku, Korei, Vietnamu a na Kubě, kde se dalo za bývalého režimu snadněji získat povolení k výjezdu. Později, kdy rostlo jeho renomé, se dostal i do Indie, Nepálu, Tibetu, Malajsie, Brazílie a mnoha dalších zemí.
"Smůlu jsem měl v Mongolsku. Když jsem fotil vysoko na stromě orla na hnízdě, ulomila se se mnou větev a spadl jsem z dvanácti metrů. Snažil jsem se zachytit, přesto jsem skončil polámaný na zemi," vyprávěl cestovatel, jež má dodnes na nedoléčené zranění na těle památky.
"Pak jsem chytil i mor, zřejmě od blech drobných hlodavců, které jsem tam sbíral. Musel jsem kontaktovat lékaře z naší ambasády a ten mě vyléčil streptomycinem," pokračoval ještě odvážný muzejník.
Nehody ho od dalších cest určitě neodradily. Dál sbíral po celém světě faunu od drobných brouků, ryb až po větší savce. Je také stále náruživým fotografem. Na své minulé cestě po oblíbené Indii si dal za cíl vyfotit tygry v jejich přirozeném prostředí, tedy v džungli.
"Chtěl jsem napřed do Bengálska, do National Jim Corbett Park, kde se měli hojně vyskytovat. Měl jsem tak trochu štěstí, ve svém hotelu jsem se dozvěděl od švédských přírodovědců, že se odtud právě vracejí a na žádného nenarazili. Proto jsem se vydal na 1200 kilometrů dlouhou cestu do oblasti Khana," vypráví s tím, že na místě se mu podařilo za nějaký čas tygry vysledovat.
"Půjčil jsem si jízdního slona i s jeho vůdcem a z jeho hřbetu jsem fotografoval. Také jsme v noci uvázali ke stromu buvoly, abychom šelmy přilákali, to se nám podařilo. Z vyvýšeného posedu byly z toho nakonec pěkné snímky," konstatuje Borůvka, který o své poslední cestě připravil v Opavě cyklus zajímavých přednášek.
Preparátor par excellence
Všechna dobrodružství opavského muzejníka samozřejmě byla jen podružnými příhodami k jeho hlavní náplni práce, kterým zůstal sběr exponátů a získávání neocenitelných poznatků přímo v terénu. Ulovené živočichy si potom sám cestovatel vždy preparoval a dosáhl v tom mezinárodního věhlasu.
Není divu, protože Vilém Borůvka se o tento obor zajímal už od základní školy. I proto později v Praze vystudoval uměleckou průmyslovku se zaměřením na výtvarnictví a řemeslu se učil u renomované firmy Dr. Karla Pflegera. Získané zkušenosti si potom hned ověřoval na exponátech v Národním muzeu a také dalším studiem.
V roce 1950 začal pracovat ve Slezském muzeu, kde doposud působí, tedy neuvěřitelných 64 let. Vilém Borůvka má pro preparátorství velký talent a za léta činnosti se v něm vypracoval k mistrovství.
"Vilémovi preparáty a dermoplasty (vycpaniny) mají duši. Svou prací, která už není řemeslem ale uměním, je vždy oživí. Je poznat, že to není po něj jen rutina, nýbrž vášeň," hodnotil Borůvkovou práci ornitolog RNDr. Branislav Matoušek Csc. z Národního muzea v Bratislavě.
Opavský muzejník a preparátor pomáhal sestavovat sbírky také v Bardejově, Trnavě, Michalovcích a dalších slovenských městech. Stejnou prací se pak například prezentoval na Kubě i v Norsku, když si pak sám z těchto zemí některé živočichy přivezl do Opavy.
Vilém Borůvka je schopen preparovat veškerou faunu, a to od nejtitěrnějšího hmyzu až po slony a žirafy z pražské Rotschildovy sbírky. Proto asi nikoho nepřekvapí, že získal v roce 1977 na preparátorském salonu v francouzském Evraux zvláštní cenu za techniku své práce při restaurování starších exponátů.
Nejvěrnější opavský muzejník připravoval za svůj život řadu výstav. Jistě za zhlédnutí stojí také ta jeho poslední, která je nyní instalovaná v Arboretu v Novém Dvoře s názvem Preparátor - putování po světadílech s Vilémem Borůvkou. Návštěvníci ji mohou shlédnout do 2. března tohoto roku.
Opavský muzejník a zejména preparátor Vilém Borůvka je uznávanou osobností v mezinárodním měřítku. I ze svých posledních cest si přivezl řadu adrenalinových zážitků. Jeho jméno budí respekt v Národních muzeích v Praze, Bratislavě, ale například i v Norsku.
Velmi zručného a originálního preparátora Viléma Borůvku ze Slezského muzea v Opavě znají kurátoři zoologických sbírek po celém Česku i Slovensku. Jeho jméno budí respekt v Národních muzeích v Praze, Bratislavě, ale například i v Norsku.
Dvaaosmdesátiletý muzejník, jehož energii mu mohou závidět i mnohem mladší, není a nikdy ani nebyl nudným, koženým vědátorem. Spíše se blíží sortě velkých českých cestovatelů a dobrodruhů, jako byl Alberto Vojtěch Frič nebo Enrique Stanko Vráz. Exponáty posledně jmenovaného velikána české muzeologie mistr Borůvka také vícekrát opravoval. V mládí se svou odvahou a zápalem určitě vyrovnal i dnešní celebritě Jakubu Vágnerovi. Jenže v tehdejší době měl daleko nižší finanční možnosti a musel proto více riskovat a improvizovat.
"Před padesáti lety se dala v letadle klidně přivážet řada preparátů i menší živá zvěř z exotických zemí. Ještě si pamatuji si, jak mi letušky krmily vzácné druhy papoušků. Mělo to ale i své stinné stránky, na hranicích mezi Indií a Nepálem mi třeba nabízeli jen za tři sta dolarů bengálského tygra," vzpomínal uznávaný muzejník, který nasbíral zejména pro opavské avšak i další evropská muzea desetitisíce exponátů.
Někdy šlo o život
Vilém Borůvka začínal s cestováním v Albánii, Rusku, Mongolsku, Korei, Vietnamu a na Kubě, kde se dalo za bývalého režimu snadněji získat povolení k výjezdu. Později, kdy rostlo jeho renomé, se dostal i do Indie, Nepálu, Tibetu, Malajsie, Brazílie a mnoha dalších zemí.
"Smůlu jsem měl v Mongolsku. Když jsem fotil vysoko na stromě orla na hnízdě, ulomila se se mnou větev a spadl jsem z dvanácti metrů. Snažil jsem se zachytit, přesto jsem skončil polámaný na zemi," vyprávěl cestovatel, jež má dodnes na nedoléčené zranění na těle památky.
"Pak jsem chytil i mor, zřejmě od blech drobných hlodavců, které jsem tam sbíral. Musel jsem kontaktovat lékaře z naší ambasády a ten mě vyléčil streptomycinem," pokračoval ještě odvážný muzejník.
Nehody ho od dalších cest určitě neodradily. Dál sbíral po celém světě faunu od drobných brouků, ryb až po větší savce. Je také stále náruživým fotografem. Na své minulé cestě po oblíbené Indii si dal za cíl vyfotit tygry v jejich přirozeném prostředí, tedy v džungli.
"Chtěl jsem napřed do Bengálska, do National Jim Corbett Park, kde se měli hojně vyskytovat. Měl jsem tak trochu štěstí, ve svém hotelu jsem se dozvěděl od švédských přírodovědců, že se odtud právě vracejí a na žádného nenarazili. Proto jsem se vydal na 1200 kilometrů dlouhou cestu do oblasti Khana," vypráví s tím, že na místě se mu podařilo za nějaký čas tygry vysledovat.
"Půjčil jsem si jízdního slona i s jeho vůdcem a z jeho hřbetu jsem fotografoval. Také jsme v noci uvázali ke stromu buvoly, abychom šelmy přilákali, to se nám podařilo. Z vyvýšeného posedu byly z toho nakonec pěkné snímky," konstatuje Borůvka, který o své poslední cestě připravil v Opavě cyklus zajímavých přednášek.
Preparátor par excellence
Všechna dobrodružství opavského muzejníka samozřejmě byla jen podružnými příhodami k jeho hlavní náplni práce, kterým zůstal sběr exponátů a získávání neocenitelných poznatků přímo v terénu. Ulovené živočichy si potom sám cestovatel vždy preparoval a dosáhl v tom mezinárodního věhlasu.
Není divu, protože Vilém Borůvka se o tento obor zajímal už od základní školy. I proto později v Praze vystudoval uměleckou průmyslovku se zaměřením na výtvarnictví a řemeslu se učil u renomované firmy Dr. Karla Pflegera. Získané zkušenosti si potom hned ověřoval na exponátech v Národním muzeu a také dalším studiem.
V roce 1950 začal pracovat ve Slezském muzeu, kde doposud působí, tedy neuvěřitelných 64 let. Vilém Borůvka má pro preparátorství velký talent a za léta činnosti se v něm vypracoval k mistrovství.
"Vilémovi preparáty a dermoplasty (vycpaniny) mají duši. Svou prací, která už není řemeslem ale uměním, je vždy oživí. Je poznat, že to není po něj jen rutina, nýbrž vášeň," hodnotil Borůvkovou práci ornitolog RNDr. Branislav Matoušek Csc. z Národního muzea v Bratislavě.
Opavský muzejník a preparátor pomáhal sestavovat sbírky také v Bardejově, Trnavě, Michalovcích a dalších slovenských městech. Stejnou prací se pak například prezentoval na Kubě i v Norsku, když si pak sám z těchto zemí některé živočichy přivezl do Opavy.
Vilém Borůvka je schopen preparovat veškerou faunu, a to od nejtitěrnějšího hmyzu až po slony a žirafy z pražské Rotschildovy sbírky. Proto asi nikoho nepřekvapí, že získal v roce 1977 na preparátorském salonu v francouzském Evraux zvláštní cenu za techniku své práce při restaurování starších exponátů.
Nejvěrnější opavský muzejník připravoval za svůj život řadu výstav. Jistě za zhlédnutí stojí také ta jeho poslední, která je nyní instalovaná v Arboretu v Novém Dvoře s názvem Preparátor - putování po světadílech s Vilémem Borůvkou. Návštěvníci ji mohou shlédnout do 2. března tohoto roku.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.