Divočáci mají prostřeno, příští úrodu ohrozí i slabší kusy (Chrudimský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Chrudimsko
Když přetrvá dosavadní mírná zima, myslivci nedokážou výrazněji snížit počty divokých prasat. Zemědělci se pak můžou dočkat nájezdů o to početnějších hord divočáků na svoji budoucí úrodu.
Ne každého myslivce ale takový stav trápí. "Za všecko si zemědělci můžou sami. Tím, jak hospodaří, si populaci divočáků vykrmují a hýčkají. V obrovských lánech se prasatům daří dobře a nám, myslivcům, naopak ubývá zajíců, bažantů a další drobné zvěře," řekl Deníku jeden z hajných žijících na Chrudimsku.
Prázdná vnadiště
V samotných lesích zatím zvířata nepůsobí žádné větší škody. Srnčí a zaječí zvěř nachází dostatek potravy v okolní přírodě, takže ubylo okousaných kmínků rostoucích volně v lese. "Prasata ale nechodí ani na vnadiště s nastraženou potravou, takže je těžké vůbec nějaká ulovit. Mírnou zimu navíc mohou přežít slabší či nemocné kusy, což není pro budoucnost dobře," míní ředitel Městských lesů Chrudim Zdeněk Odvárka.
Nemají na výběr
Zemědělci jsou zatím ještě v klidu. "Zvěř se teď díky příznivému počasí drží ve svých přirozených teritoriích a nevyráží za požery na zemědělské plochy. Dalšího přemnožení černé zvěře se ale skutečně trochu bojíme. Je to obvykle nebezpečí hlavně pro menší zemědělce. U velkých agropodniků nepředstavuje zničený půlhektar pole žádnou velkou tragedii, ale pro malého hospodáře s několika hektary je to velký problém," vysvětluje Vanda Rektorisová, ředitelka Agrární komory Chrudim. A dodává: "Myslivci nám opravdu často vyčítají, že tím, co pěstujeme, černou zvěř podporujeme. Ale s tím se dá málo co dělat, protože zemědělci, ať chtějí nebo nechtějí, musejí pěstovat jen to, co taky dokážou prodat," uzavírá Vanda Rektorisová.
Když přetrvá dosavadní mírná zima, myslivci nedokážou výrazněji snížit počty divokých prasat. Zemědělci se pak můžou dočkat nájezdů o to početnějších hord divočáků na svoji budoucí úrodu.
Ne každého myslivce ale takový stav trápí. "Za všecko si zemědělci můžou sami. Tím, jak hospodaří, si populaci divočáků vykrmují a hýčkají. V obrovských lánech se prasatům daří dobře a nám, myslivcům, naopak ubývá zajíců, bažantů a další drobné zvěře," řekl Deníku jeden z hajných žijících na Chrudimsku.
Prázdná vnadiště
V samotných lesích zatím zvířata nepůsobí žádné větší škody. Srnčí a zaječí zvěř nachází dostatek potravy v okolní přírodě, takže ubylo okousaných kmínků rostoucích volně v lese. "Prasata ale nechodí ani na vnadiště s nastraženou potravou, takže je těžké vůbec nějaká ulovit. Mírnou zimu navíc mohou přežít slabší či nemocné kusy, což není pro budoucnost dobře," míní ředitel Městských lesů Chrudim Zdeněk Odvárka.
Nemají na výběr
Zemědělci jsou zatím ještě v klidu. "Zvěř se teď díky příznivému počasí drží ve svých přirozených teritoriích a nevyráží za požery na zemědělské plochy. Dalšího přemnožení černé zvěře se ale skutečně trochu bojíme. Je to obvykle nebezpečí hlavně pro menší zemědělce. U velkých agropodniků nepředstavuje zničený půlhektar pole žádnou velkou tragedii, ale pro malého hospodáře s několika hektary je to velký problém," vysvětluje Vanda Rektorisová, ředitelka Agrární komory Chrudim. A dodává: "Myslivci nám opravdu často vyčítají, že tím, co pěstujeme, černou zvěř podporujeme. Ale s tím se dá málo co dělat, protože zemědělci, ať chtějí nebo nechtějí, musejí pěstovat jen to, co taky dokážou prodat," uzavírá Vanda Rektorisová.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.