Zemědělci vymáhají škodu od myslivců, ti se cítí ohroženi (Třebíčský deník)

Spor mezi družstvem z Okříšek a myslivci z Přibyslavic začal. Na vině jsou divočáci

Třebíčsko
Další spor mezi zemědělci a myslivci včera započal u Okresního soudu v Třebíči. Více než padesátitisícové odškodné za řádění divočáků na loukách u Heraltic a Zašovic požaduje ZD Okříšky. Podle myslivců z Přibyslavic však k žádným škodám ve skutečnosti nedošlo.
Na začátku líčení vyzval soudce Jan Tesař obě strany k mimosoudní dohodě. "Nejde jen o Okříšky a Přibyslavice, je tady několik podobných sporů, ve velké většině případů se ale myslivci se zemědělci a naopak dohodnout dokážou," řekl s tím, že další soudní proces bude stát nemalé množství času i peněz.
Ke smíru však nedošlo. Zemědělské družstvo by akceptovalo uhrazení ne požadovaných 55 tisíc, ale 30, myslivci nabídli nanejvýš pět. "Jsme zájmové sdružení, které hospodaří díky příspěvkům sedmnácti členů. Částka je pro nás likvidační, což je cílem tohoto soudního sporu," řekl právní zástupce myslivců přibyslavické honitby Jiří Vavroušek a jeho slovům souhlasně pokyvoval předseda sdružení Bohuslav Švéda.
Protistrana mimosoudní vyrovnání neodmítla. V od počátku vypjaté atmosféře však ústy své právní zástupkyně Ilony Chládkové naznačila, že dosavadní jednání s myslivci nebyla jednoduchá. "V minulém roce měli odpracovat 10 tisíc korun sbíráním kamene na polích. Dodnes tak neučinili," řekla Chládková.
Nařčení se však myslivci u soudu bránili tím, že k tomu nebyli družstvem vyzváni, jak bylo v minulosti zvykem. Také zpochybnili oba posudky, které žaloba předložila. "Je po nás požadováno něco, co se vůbec nestalo. Škoda je v nich spočtena z nákladů na osev nebo zpodmítání. K ničemu takovému ale nedošlo," mínil Vavroušek a jako důkaz soudu předložil fotodokumentaci z druhé poloviny května loňského roku, kdy mělo ke škodám dojít, a pro porovnání snímky stejných lokalit o měsíc starší. "Na těch pozemcích se žádné práce neprováděly," poznamenal.
Chládková namítala tím, že myslivci byli přítomni místnímu šetření, kterého se kromě nich účastnili i zemědělci a odborný znalec. "Myslivci ale nechtěli podepsat prezenční listinu," řekla. Dostalo se jí však velmi ostré reakce ze žalované strany. Podle Vavrouška došlo na loukách k dohodě, že svou přítomnost potvrdí myslivci později.
"Je to další důkaz toho, že družstvo Okříšky s mysliveckým sdružením nejednalo, ale pouze ultimativně požadovalo peníze. Stejně tak se snaží o likvidaci nájemce honitby. Slyšel jsem, že se to má stát do tří let," upozornil právní zástupce myslivců.
Vté souvislosti také řekl, že jako žalovaná strana se mohl seznámit pouze s jedním ze dvou odborných posudků, s jehož závěry hned v několika případech nesouhlasí. Kromě způsobu výpočtu výše škody v něm není žádný údaj, který by řádění divočáků datoval. "Tím tedy není splněna lhůta, která je dána zákonem o myslivosti, tedy dvacet dnů od vzniku škod nebo patnáct dnů po sklizni," zdůraznil.

Problematika lhůt
Soudce proto družstvo vyzval, aby předložilo poštovní doklad o doručení dopisu adresovaného myslivcům. Datum, kdy škody vznikly, je podle žaloby 18. května 2013. Od toho dne se bude počítat dvacetidenní lhůta."Budeto velice na knop," předeslal soudce Tesař. Potvrzení toho přislíbila Chládková předložit do příštího soudního jednání.
Dalšího nesouhlasu se dočkala po vyjádření, kterým myslivce nařkla z toho, že nedělali nic, co by škodám zabránilo. Na dotaz soudce naopak musela přiznat, že ani zemědělské družstvo žádné opatření neučinilo. "Pokud je mi známo, tak zemědělci používají plašiče při sklizni, žádné další prostředky nevlastní," řekla Chládková.
Zato myslivci jich jmenovali hned několik. "Základním opatřením je odstřel, ve kterém každoročně několikanásobně překračujeme plány, přibližně tři tisíce korun ročně dáváme na pachové ohradníky a k pozemkům také umisťujeme lidské vlasy, které by měly zvěř odrazovat," líčil Vavroušek. Navíc upozornil, že kdyžmá s pořízením zábran problémy zemědělské družstvo, které podle něj inkasuje každým rokem dotace v desítkách milionů korun, musí je logicky mít i dobrovolné sdružení myslivců. "Pozemky, na kterých měly škody vzniknout, jsou drženy jen proto, aby na ně družstvo dostávalo dotace. Jinak je neobdělává a trávu na seno neseče. K žádné škodě tak de facto nedošlo," poznamenal zástupce žalované strany.
Na příští jednání bude přizván soudní znalec, který napadený posudek vypracovával. Myslivci v něm upozornili i na odlišnost dvou razítek, kterými se v něm znalec prokazoval. Podle nich také není reálné, aby posudek vznikl na základě místního šetření, které trvalo něco málo přes dvě hodiny. "My jsme všech jedenáct dotčených pozemků na více než 28 hektarech, členitým terénem a s přejezdy procházeli celý den," poznamenal Vavroušek.