Lovecká sezóna myslivcům pomalu končí (Rokycanský deník)

Konec roku je tu a s ním i konec hlavní lovecké sezóny. Od listopadu však jsou pátky, soboty a někdy i neděle vyhrazeny ke společným lovům. Ty pro své členy či kamarády pořádají nejrůznější myslivecké společnosti. Nejinak tomu není ani u Lesů Města Rokycan, s.r.o. V nedávné době se uskutečnila druhá a zároveň i poslední lovecká akce, tentokráte v polesí Čilina. Sraz mužů v zeleném byl v Němčičkách. Přátelské stisknutí rukou, bohaté občerstvení, úvodní slovo organizátorů a lov může začít. Střelci jsou rozděleni do skupin a obestavena je první leč, kde je předpoklad výskytu černé zvěře. Již zanedlouho se ozývá štěkot psů, vidíme první divočáky, srnčí i daňčí. Zvěř je však v takové pozici, která vylučuje bezpečnou střelbu a tak z leče uniká. Nevadí, bude snad jinde. Štěkot psů neutichá, padají první výstřely, následuje další leč. Zhruba kolem poledne je přímo v lese připraveno tradiční pestré občerstvení vzbuzující obdiv a uznání hostitelů. I po obědě jsou připraveny krásné leče. Přátelskou atmosféru dokresluje i příjemné podzimní počasí. Při něm se dnes sešli lesníci i myslivci, které spojuje nejen lov, ale především obdiv k volněžijící zvěři. Vždyť lov je v myslivosti až na posledním místě v činnostech, které během celého roku myslivci zajišťují. Sněhová pokrývka i krutý mráz zatím sice podle předpovědí nehrozí, ale zvěř si musí vytvořit na dobu "nouze" dostatečné tukové zásoby. Až krajinu pokryje sníh a uzavře přístup k přírodním zdrojům potravy, může být pozdě. Proto musí v této době pomoci člověk - myslivec, který zvěři, ale i ostatním volně žijícím živočichům významně pomáhá v tomto pro ně nepříznivém období roku. Samozřejmě kromě dostatku potravy dohlíží i na to, aby bylo v přírodě dostatek klidu, neboť v tomto období zvěř ztrácí nashromážděné tukové zásoby velice rychle.