Opožděný nástup zimy může potrápit zemědělce i myslivce (Třebíčský deník)

Nadprůměrné teploty mohou probudit ovocné stromy. Pěstitelé se obávají i mrazů

Třebíčsko
Zemědělci, zahrádkáři i myslivci vyhlížejí sníh zatím marně. Příroda bez bílé pokrývky může znamenat nebezpečí pro všechny z nich. Teplé počasí může zmást stromy i rostliny, srnčí zvěř má zase neomezený přístup k těžko stravitelné řepce. Největší problémy pro sadaře by mohly už brzy nastat u broskvoní. Teploty nad šest stupňů po dobu alespoň deseti dnů je mohou zmást natolik, že se začnou probouzet tak jako v předjaří.
"To by mohl být velký problém. Přitom by stačilo, aby vyšší teploty byly jen během dne," upozornil předseda třebíčského Územního sdružení Českého zahrádkářského svazu Blažej Bobek. "Sleduje se to už od začátku prosince," dodal.
Komplikace mohou podle něj nastat i u roubování. "Připravené rouby by mohly začít rašit, což by bylo špatně. Je třeba je dát někam na severní stranu, aby k tomu nedošlo," poznamenal Bobek.
Sněhovou pokrývku by rádi přivítali zemědělci. Většina polí na Třebíčsku je totiž v posledních dnech roku zcela holá. "Určitě potřebujeme vodu, do půdy je třeba dostat zimní vláhu," zamýšlel se agronom Zemědělského družstva Hrotovice Vít Ševčík.
Aby už vzklíčené obilí propuklo v silný růst, musely by podle něj pokračovat nadprůměrně teploty i v příštích dnech. "Kdyby současné počasí přetrvalo třeba až do poloviny ledna a pak rychle přišly tuhé mrazy, tak by to pro nás samozřejmě problém byl. Stalo se to před dvěma roky, kdy bez toho, aby došlo k pozvolnému otužování, bylo prakticky ze dne na den minus dvacet stupňů," připomněl Ševčík.
"Taková věc se ale doufám opakuje jednou za hodně dlouhou dobu. Nepředpokládám, že by to mělo nastat tuto zimu," podotkl.
Nebezpečí mohou odkrytá pole znamenat i pro zvěř. Ta srnčí má díky tomu neomezený přístup k lákavé, ale poměrně nebezpečné zemědělské plodině. "Řepka je dobře vzrostlá a zvěři chutná. Může z ní ale mít průjmy, které ji vysilují. Slabší kusy to může i dorazit," zdůraznil hospodář Mysliveckého sdružení Výčapy Jiří Dobeš.
On a jeho kolegové dodávají do krmelců dvakrát týdně nové krmivo. Seno tam ale většinou chybí. "Zvěř by je stejně nebrala. Radši má zelené, kterého je všude stále dost. Muselo by být hodně sněhu, aby ho vzala," vysvětlil s tím, že zvěři nyní předkládá speciální granule.
"Pro srnčí je to přirozené pokračování po žních. Do nich žrala obilí, krátce po nich hledala zbylé klásky a teď jim to nahrazujeme granulemi s minerály a dalšími látkami. Prodlužujeme tím období dostatku," poznamenal myslivecký hospodář výčapské honitby, ve které se pohybuje asi 57 kusů srnčí zvěře.
Kromě granulí a soli plní myslivci krmeliště takzvanou zadinou, což je odpad, který vzniká při zpracovávání obilí. "Mícháme ji se zrním pro koroptve, bažanty a zajíce," přiblížil Dobeš.
Ideální podmínky nejsou v těchto dnech ani pro lovce. Odstřelit mnohde přemnožená divoká prasata vyžaduje velkou dávku štěstí.
"Jediná možnost je jít na ně při měsíčku, kdy je na ně alespoň trochu vidět. Nejlepší odstřel je ale pochopitelně v zimě a na sněhu. Z posedu na bílém podkladu máte prasat doslova jako na dlani," líčil hospodář výčapské honitby. "My ale prasata nemáme,stahují se k nám až když vzroste kukuřice," dodal Dobeš.
Alespoň trochu pozitivně by mohly současné teploty hodnotit nedochvilní sadaři. "Jediné, co by teď ještě mohli dohnat, je přidání vápence do půdy v případě, že ji mají kyselou. Do dalších prací, třeba do prostřihávání stromů,bych se ale už raději nepouštěl. Mohli bychom tím víc uškodit, než prospět," míní Bobek.
Počasí by si podle meteorologů mělo v následujících dnech zachovat současný stav, a to i v průběhu příštího týdne. Od zítřka se k nejvyšším denním teplotám, které neklesnou pod bod mrazu, mohou přidat dešťové srážky, od šesti set metrů nad mořem sněhové.