Zraněný: posed ho málem zabil (Brněnský deník)

Brno
Štěstí v neštěstí. Jedině tak se dá popsat úraz sedmatřicetiletého myslivce Františka Žáka. Pádem při stavbě nového posedu v lese si vážně poranil záda i pánev. Naštěstí neochrnul, páteř má v pořádku. Kromě jeho kostí ale pád poškodil také jeho sváteční plány. Celé Vánoce totiž musel¨strávit v nemocnici."To mě pochopitelně štve," říká Žák.
Není si zcela jistý, proč se mu úraz přihodil. "Stavěli jsme v lese s kolegou posed. Foukal docela silný vítr. Možná jsem upadl proto," přemítá Žák. Nevyvrací ale ani jiné možnosti. "Třeba jsem uklouzl nebo zakopl," myslí si. Na zem spadl z výšky osmi metrů. Velice tvrdý náraz na zmrzlou zem nejvíc odnesla jeho záda a pánev.
I přes svá zranění ale ještě do kolegova auta dokázal dolézt sám. Po čtyřech. "Kolega mi sice přivolával záchranku, ale ta se k nám neměla jak dostat a on by mne naložit úplně sám nezvládl," vysvětluje lesník. Druhý lesník ho nakonec musel odvézt zhruba kilometr daleko na benzinovou čerpací stanici, kde si zraněného konečně převzala sanitka záchranářů. Žák vůbec nechce myslet na to, co by se stalo, kdyby byl v lese sám bez pomoci. "Měl jsem opravdu štěstí, že tam byl druhý lesník se mnou," přiznává Žák.
Ve Fakultní nemocnici Brno je už od minulého úterý, kdy se mu úraz přihodil. Lékaři poraněného myslivce ošetřili, jak nejlépe mohli, přesto je ale Žák dočasně upoután na nemocniční lůžko. "Nedokážu se na posteli ani posadit, musím pořád jen ležet," popisuje svou současnou situaci zraněný myslivec.
Do doby, než se zotaví, má v nemocničním pokoji spoustu volného času. Bojuje s ním různě.
"Například tím, že se dívám na notebooku na filmy," říká pacient. S tím, že musí celé letošní Vánoce vydržet v nemocnici, už se sice v podstatě smířil ještě před svátky, stále ho to ale mrzí."Někdo z rodiny zamnou jezdí každý den," svěřuje se muž z Nového Města na Moravě. Lidé z brněnské nemocnice se mu snaží jeho pobyt co nejvíc zpříjemnit. Přesto by byl ale Žák raději mezi svými blízkými. "Sestry nám už před Štědrým dnem říkaly, že budeme mít kapra a taky nějaké linecké cukroví. Večeru strávenému doma s rodinou se to ale v žádném případě nevyrovná," tvrdí se smutkem v hlase Žák.
Přestože se živí myslivostí, na vánočním stole u nich doma nikdy není zvěřina. "U nás výborně připravuje štědrovečerní hostinu manželka. Smaží normálně podle klasického receptu kapra," říká léčící se lesník.
Zatím sám netuší, jak dlouho ještě na svém lůžku v nemocnici zůstane. Samozřejmě ale doufá, že se brzy uzdraví. "Termín propuštění neznám. Nechám se ale třeba příjemně překvapit," doufá optimisticky Žák.