Léčit či neléčit lesní zvěř? (Žďárský deník)

Do roku 1992 byla zvěř v honitbách okresu Žďár nad Sázavou z veterinárního hlediska ponechána svému osudu. Zejména zvěř srnčí, která je chována ve všech honitbách okresu (kromě obor), žijící převážně ve vlhkých pastevních a lesních oblastech okresu, trpěla silnými invazemi plicních a střevních parazitů, což ve spojení s podkožní a nosohltanovou střečkovitostí vedlo k vysokým každoročním úhynům, které v mnohých honitbách představovaly až 50 % úbytek kmenových stavů. Průměrný roční lov srnčí zvěře v této době byl cca 1200 ks. Častý úhyn zvěře byl předmětem i mnohé kritiky nemyslivecké veřejnosti.
Vsoučasné době srnčí zvěř v našich honitbách je relativně parazitologicky zdravá, o čemž svědčí výsledky monitoringu provedeném v letošním roce. Ze zhruba 200 vzorků odevzdaných k vyšetření bylo pouze dvanáct označeno "vážně nemocný". Tato úspěšnost je důsledkem dlouholetého celoplošného přeléčování zvěře proti parazitárním onemocněním v našem okrese. Úhyn zvěře z důvodů těchto onemocnění je prakticky minimální. Přeléčení v době stresové zátěže v zimním strádání spolu se zlepšenou péčí o zvěř se projevilo i zvýšením užitkové hmotnosti srnčí zvěře zhruba průměrně o 3 kg, což při ročním odlovu ve výši cca 3200 ks představuje zvýšení produkce zvěřiny zhruba o 10 tun a tím zlepšení finančního hospodaření honiteb.

Plošné přeléčení
Plošné preventivní přeléčení srnčí, případně mufloní i jelení zvěře, bylo prováděno hned po skončení lovecké sezony, zpravidla v první polovině ledna. Medikované krmivo bylo předkládáno do krmných zařízení pro tuto zvěř. Za celé dvacetileté období nemáme poznatky o tom, že by předkládané léčivo bylo konzumováno černou zvěří. Ochranná lhůta v délce 28 dní byla několikanásobně zabezpečena (cca 150 dní OE to je do doby lovu). Průnik léčiva do potravního řetězce je tím 100%vyloučen.
Současný stav, kdy je možnost přeléčení spárkaté zvěře podmíněna koprologickým vyšetřením trusu a lze jej provést až při výskytu silného a nebezpečného zamoření je nevyhovující. Z vlastní zkušenosti jsem přesvědčen, že téměř žádná honitba v příštím roce a letech následujících nebude ochotna na vlastní náklady toto koprologické vyšetření průběžně zajišťovat, neboť se jedná o vyšetření několika až desítek odběrů z každé honitby, aby byl zjištěn objektivní zdravotní stav zvěře. Finanční zatížení jednotlivých honiteb v současné době je již značné (nájmy honiteb, náhrady škod působených zvěří, nákupy krmiv, údržba mysliveckých zařízení atd.).
Každý uživatel hledá způsoby jak na těchto nákladech uspořit. I kdyby některá z honiteb koprologickým vyšetřením zjistila parazitární onemocnění zvěře a na jeho základě dostala souhlas s přeléčením OE nic to neřeší. Cesta, že budou léčit jen některé honitby, nebo dokonce jenom úseky honiteb, nikam nevede, neboť zvěř nerespektuje hranice úseků ani honiteb a proto nemocná zvěř bude infikovat i ty oblasti v nichž byla přeléčena. Protototo opatřenípovažujiza kontraproduktivní a neúčelné z hlediska plýtvání nemalými finančními prostředky. Tím dojde k následnému postupnému zhoršování zdravotního stavu zvěře a během dvouažtří letbudemetam,kde jsme byli před rokem 1992.
Jenutnopřipomenout,žena rozdíl od hospodářských zvířat, nestojí zvěř ve stáji, kde zjistíme-li, že není zvíře zdravotně v pořádku OE můžeme okamžitě léčit. U zvěře je situace jiná. Zjistíme-li onemocnění, např. na jaře, musíme počkat z důvodu ochranných lhůt až do ledna příštího roku, kdy lze podat zvěři odpovídající léky a to už bývá většinou pozdě OE zvěř z největší pravděpodobností uhyne.
Je nepochopitelné, že u lidského zdraví i mnoha hospodářských zvířat (selata,králíci apod.) je kladen důraz především na prevenci (očkování, vitaminová prevence apod.), kdežto u zvěře se tento preventivní způsob ozdravění zakazuje. Léčit je možno až prakticky téměř před úhynem. Vzimním období je značnou stresovou zátěží mnohdy nedostatek potravy spojený s vysokou spotřebou energetických zásob, nehledě na graviditu samic a tvorbu paroží u samců. Přidá-li se k tomu ještě silné parazitární onemocnění, tak nic jiného než úhyn nelze očekávat.
V současné době je plošně zaznamenáván úbytek srnčí zvěře důsledkem likvidace při zemědělské velkovýrobě, nárůstem frekvence dopravy a nakonec i plošným rozšířením černé zvěře a predátorů (např. krkavci). Tyto faktory dokážeme těžko ovlivnit a proto se snažíme zabránit zbytečným dalším ztrátám úhynem vlivem špatného zdravotního stavu zvěře. Je nutno připomenout, že léčivo podávané v odborně připravené granulované medikované krmné směsi hradí sami uživatelé honiteb.

Proto doufám
Nebude-li od Státní veterinární správy vysloven souhlas s celoplošným přeléčením zvěře, jsem přesvědčen, a uživatelé honiteb mne o tom ujišťují, že si léčivo přesto nakoupí (což je bez problémů možné ve formě léčiva "PULVIS", které je určeno pro individuální potřebu) a namíchají si je sami. V tomto případě není zaručena ani kvalita přeléčení, ani termín a ani celoplošnost, čímž dojde z větší části ke skutečnostem, které výše uvádím.
Proto doufám, že nakonec Státní veterinární správa zváží všechny skutečnosti spojené s touto záležitostí a že zdravý rozum zvítězí nad mnohdy pseudoochranářskou strategií a tím umožní, aby legálně proběhl ozdravný proces ve prospěch zvěře, tak jak tomu bylo každoročně až dosud. Léčení jednotně připraveným medikovaným krmivem ve formě granulí považujeme za nejvhodnější, vzhledem k tomu, že je mícháno do stejného granulovaného krmiva, kterým se od podzimu v honitbách přikrmuje.