Jubilejní rok jesenických kamzíků ukončily křtiny (5plus2.cz)

KARLOVA STUDÁNKA
V těchto předvánočních dnech představují knihkupectví v celé republice novou knihu spisovatele Oty Bouzka z Karlovy Studánky Povídání o kamzících. V neděli ji v domovském městě autora slavnostně pokřtili.

Role kmotrů se ujali starostka obce Radka Chudová, Miroslav Kvapil a Jiří Pecháček. Pokřtili ji, jak jinak, léčivou lázeňskou minerálkou. Všichni přítomní popřáli knize i kamzíkům světlou budoucnost. Autor si navíc odnesl originální křestní list knihy, podepsaný všemi přítomnými.

Kromě kmotrů a spisovatele Oty Bouzka se slavnostního aktu zúčastnili členové Občanského sdružení Jesenický kamzík a jejich hosté, pracovník Krajského úřadu Olomouckého kraje Miroslav Kvapil, který je koordinátorem chovu kamzičí zvěře v Jeseníkách a v neposlední řadě vynikající mladí fotografové Martin Žatka a Štěpán Mikulka. Poslední jmenovaný také kromě fotografování natáčí v Jeseníkách nejen život kamzíků.

Setkání mělo však ještě několik dalších důvodů. Jeho hlavní organizátorka starostka Karlovy Studánky Radka Chudová se rozhodla nejen vzdát poctu občanu obce, spisovateli Otovi Bouzkovi, ale také připomenout, že právě Karlova Studánka se významně zasloužila o to, že byli před 100 lety v Jeseníkách kamzíci vysazeni. Mocnář s chovem souhlasil

Právě v Karlově Studánce v roce 1910 vznikl nápad, který byl tlumočen arcivévodu Evženovi, velmistru Řádu německých rytířů, přivézt do Jeseníků kamzíky. Arcivévoda následně přesvědčil císaře Františka Josefa I., aby nechal provést odchyt kamzíků ve své císařské honitbě Mürszteg-Neuberg v Alpách a poslal je do Karlovy Studánky. A to dokonce na náklady císařské pokladny.

Cílem bylo rozšířit faunu v Jeseníkách. Stalo se tak 22. února 1913, kdy byli kamzíci vysazeni do obůrky na Suti, kterou vybudoval se svými dřevaři lesmistr Drechsler, rovněž místní občan.

Dalším důvodem nedělního setkání, který souvisí s historií kamzičí zvěře v Jeseníkách, byla skutečnost, že Občanské sdružení Jesenický kamzík uzavřelo první etapu své existence a především také letošní oslavy 100. výročí vysazení kamzíků v Jeseníkách. Kamzíky zachránila petice

Na začátku byla petice za záchranu jesenických kamzíků a po čtyřech letech práce můžeme konstatovat, že to nejdůležitější se podařilo splnit. Také zásluhou Občanského sdružení Jesenický kamzík tato nádherná zvěř zůstane klenotem Jeseníků.

Veřejnost podpořila kamzičí petici více než pětadvaceti tisíci podpisy a jednání na ministerstvu životního prostředí přinesla výsledek. V plánu péče chráněné jesenické oblasti se s kamzíky na příštích deset let počítá.

Občanské sdružení v rámci popularizační kampaně vytvořilo několik filmů o kamzičí zvěři, což dosud v oboru myslivosti chybělo. V průběhu oslav kamzičího století pak ve spolupráci s Vlastivědným muzeem Šumperk zorganizovalo nejen na Jesenicku velké množství výstav a besed, a vydalo sice malou, ale informacemi nabitou obrazovou publikaci o kamzičí zvěři.

Zajistilo také uspořádání mezinárodní konference na dané téma a ve spolupráci s opavským sochařem Ivanem Hauptfleischem prezentovalo kamzíky na pamětních kachlích. Socha čeká na sponzora

Co se sdružení kvůli nedostatku peněz nepovedlo, bylo vybudování turistických zastavení v místech původních aklimatizačních obůrek na Suti a ve Vidlích, ale hlavně realizace sochy kamzíka v životní velikosti. Ta měla podle původního záměru stát v Karlově Studánce a na vrcholu Pradědu.

Návrh sochy je připraven, sdružení svou činnost nekončí, a proto úkol do budoucna zůstává, snad se najde velkorysý sponzor.