Úředníci chtějí najímat lovce divočáků (Lidové noviny)

Pokud se razantně nesníží počty přemnožené lesní zvěře - především divokých prasat -, vyšplhají se příští rok škody na zemědělských plodinách a pozemcích na pět miliard korun.

Upozorňuje na to ministerstvo zemědělství v navrhované novele mysliveckého zákona. Jejím cílem je právě omezit stavy divočáků, jelenů sika, muflonů nebo jelenů evropských.

Patrně největší novinkou novely mysliveckého zákona je právo úřadů pozvat lovce, aby vystříleli stanovený počet zvěře, pokud tento příkaz nesplní majitel, respektive správce honitby. Proti tomu se ovšem postavila Českomoravská myslivecká jednota.
"Vůbec to nechápu. Pokud jste majitelem honitby nebo jejím nájemcem a platíte státu statisícové až milionové nájemné, nedovedu si představit, že by někdo stanovil, kdo tam bude lovit. O tom rozhoduje pouze uživatel honitby. Kdo by pak platil nájem a náklady? Stát státu?!" řekl Lidovým novinám jednatel sdružení Jaroslav Kostečka.
Ministerstvo zemědělství o chystané novele říká, že je nyní v připomínkovém řízení. Vyjadřují se k ní ostatní resorty, úřady a instituce. A taky se čeká, až nastoupí nový ministr zemědělství.
Důvodová zpráva k předloze ovšem hovoří poměrně jednoznačně: početní stavy lesní zvěře je nutné udržet na takové úrovni, aby "nebyly devastovány další složky životního prostředí a nebyly působeny nadměrné škody, které v mnoha případech lze u zemědělců považovat za likvidační".
Drzí divočáci Nejvíce škod nyní způsobují divoká prasata. Loni byly vyčísleny na 3,5 miliardy korun. Početní stavy od roku 1990 stále stoupají, a to i přes intenzivní lov, který dosáhl v roce 2010 rekordních téměř 144 tisíc kusů," uvádí se v novele, kterou mají Lidové noviny k dispozici.
Plošný odstřel divočáků se teď aktuálně chystá třeba v Brdech. Na konci listopadu a v polovině prosince vyrazí asi 150 myslivců na lov těchto zvířat.
"Prasat je tady na tom území prostě moc," citovala ČTK starostu Mníšku pod Brdy Petra Digrina. Prasata si už dokonce troufnou až na náměstí nebo k obchodům a poště. Škody na poničených loukách, polích, plotech a zahradách rodinných domů dosahují každoročně stovky tisíc korun.

Jelenů je až 5x víc?
Kromě divokých prasat je problémem i přemnožená jelení zvěř, která je na některých místech zásadní překážkou přirozené obnovy lesa. Poškozuje a ničí zejména mladé listnaté stromky a jedle. Týká se to třeba některých oblastí v západních Čechách nebo severní části Krušných hor.
"Lokálně působí nejhorší škody jelen sika," uvádí se v důvodové zprávě. A podle poznatků České inspekce životního prostředí, ale i ministerstva zemědělství jsou na některých lokalitách škody loupáním na víc než pětadevadesáti procentech porostů.
Dosavadní praxe podle důvodové zprávy ukazuje, že současná pravidla, která mají zamezit těmto škodám, jsou "nedostatečná a je třeba je zpřesnit a rozšířit". Jelenů je na některých místech prý až pětkrát víc, než je únosné.
Českomoravská myslivecká jednota se však proti tvrzení, že v lesích je přemnožená zvěř, ohrazuje. "Podle odborníků je daný druh přemnožen, pokud začne vymírat hlady. U nás se nic takového neděje. Taktéž bychom je museli potkávat na každém kroku v přírodě. Jsou pouze druhy, které svými biologickými procesy a svou početností začaly výrazně ovlivňovat prostředí v některých lokalitách," řekl Kostečka.
To ale podle něho nevyřeší žádná novela zákona o myslivosti, pokud se v první řadě nedohodne kompromisní řešení myslivců, lesníků a zemědělců.
Někteří lesníci a další experti ale dávají vinu za přemnoženou zvěř právě myslivcům.
Tvrdí, že kvůli lovu úmyslně udržují vyšší stav zvěře, než je pro lesy únosné. To ovšem myslivci odmítají.
Partyzánský zákon Vlivná myslivecká organizace se kriticky vyjadřuje k celému návrhu novely, který dokonce odmítla připomínkovat. "Byl připravován partyzánsky a tak amatérsky, že by ho mohl předložit do vlády jen totální ignorant," poznamenal Kostečka. Tvrdí, že v myslivecké radě ministra zemědělství v té době neseděl například žádný myslivecký odborník na tuto legislativu.
Únosné stavy zvěře ať neurčují tabulky, ale stav přírody Skupina významných českých odborníků z lesnických organizací, podnikatelských svazů nebo nevládních organizací před několika lety vypracovala jiný dokument, takzvaný Národní lesnický program, který posléze schválila vláda.
Odborná komise v něm doporučila, aby se myslivecký zákon a navazující předpisy změnily tak, aby se stavy zvěře napříště nestanovovaly podle tabulkových čísel, ale aby se přizpůsobovaly tomu, jak je les v jejich teritoriu poškozený.
Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha, který byl členem této expertní komise, však novela mysliveckého zákona tento princip nezavádí - a pokládá to za zásadní nedostatek.
Bláha tvrdí, že novela přináší jen dílčí změny. Ovšem za krok správným směrem pokládá už zmiňovanou novinku, že úřady budou moct pozvat lovce, pokud uživatel honitby nesníží počty zvěře na únosnou mez.
"Je samozřejmě velkou otázkou, jak to budou úřady využívat, když teď nevyužívají pravomoc nařídit uživateli honitby, jak má snížit stavy zvěře," řekl Lidovým novinám Bláha.
Novela počítá i s dalšími novinkami. Například zjednodušuje lov spárkaté zvěře nebo zavádí možnosti střílet selata a lončáky (mladá prasata) na společných lovech. Upravuje i práva pro majitele a uživatele honiteb.
Velká pole jsou divočákům zaslíbena Zatímco před třiceti roky ulovili myslivci okolo 82 tisíc divočáků, v roce 2010 to už bylo oněch zmiňovaných rekordních víc než 144 tisíc. Přesto se nedaří stoupající počty černé zvěře zastavit. A s tím narůstající škody v lesích a na polích.
"Ačkoli se jarní kmenové stavy pohybují od roku 2007 do současnosti mezi 65 a 69 tisíci kusy, je podle rostoucích škod a množících se stížností možné usuzovat, že v posledních 3 až 4 letech narostla populace o jednu třetinu," uvedlo ministerstvo zemědělství.
"Pokud se tedy má zastavit růst početních stavů prasete divokého a zajistit jejich snížení, musí se v nejbližší době ulovit zhruba 200 tisíc kusů ročně," dodalo ministerstvo. Podle Českomoravské myslivecké jednoty si za současné problémy s divočáky mohou zemědělci do značné míry sami.
Prasata se totiž stahují do "bezpečných" rozlehlých lánů s řepkou, pšenicí a kukuřicí. A tam se prakticky nedají lovit. Bachyně přitom vrhne mláďata i dvakrát do roka.
Kvůli velkoplošnému zemědělství jsou vysoké stavy divočáků například i v Německu nebo ve Francii, kde se také nedaří jejich počty snížit ani přes rekordní úlovky.