Díky Stanislavu Lolkovi poznal svět lišku Bystroušku (Přerovský a hranický deník)

Před 140 lety, 10. listopadu 1873, se v Paloníně nedaleko Loštic narodil akademický malíř, grafik a ilustrátor Stanislav Lolek. Připomeňme si ho jako autora kreseb k populární knížce Liška Bystrouška a také jako malíře, jehož obrazy byly od dvacátých let minulého století vydávány jako učební pomůcky pro školy.
Byl synem učitele, známého vlastivědného pracovníka a etnografa Jakuba Lolka. Studoval na reálce v Prostějově, po lesnické praxi si pak sám zvolil lesnickou školu v Písku, i když ho otec vybízel ke studiu malířství. V roce 1893 se stal lesním příručím ve Lnářích u Blatné, kde bylo součástí jeho práce také kreslení lesních map. Záliba v malování a touha po hlubším uměleckém vzdělání ho zavedla v letech 1895-1901 na pražskou Akademii výtvarných umění, kde studoval čtyři roky v krajinářské škole u Julia Mařáka.
Díky Hlávkovu stipendiu pobýval na grafické škole v Mnichově a absolvoval studijní cesty po Evropě: Francie v roce 1907 ve společnosti Antonína Slavíčka měla zásadní vliv na jeho krajinářskou tvorbu, navštívil rovněž Belgii, Rusko, Dalmácii, Bukovinu, studijně zoologické zahrady v Berlíně a Drážďanech. Oblíbil si několik míst na Moravě (Zábřežsko, Luhačovice, Hodonín), kam se často vracel. V letech 1929-1935 byl ředitelem Slováckého muzea v Uherském Hradišti,kde si nechal v roce 1931 postavit dům s ateliérem a strávil zde závěr života. Zemřel 9. května 1936, pochován je na hřbitově v Mařaticích. Na počátku kreseb lišky Bystroušky byla vyprávění revírníka, u kterého Lolek praktikoval před nastoupením do lesnické školy. Žertovné výjevy ze života liščího mláděte patrně vznikly již během jeho studií na AVU, tedy kolem roku 1900. V roce 1920 byl Lolek požádán o nakreslení humorných obrázků pro brněnské Lidové noviny. Odmítl s tím, že figury nekreslí, avšak redaktor Bohumil Markalous (spisovatel Jaromír John) si starších kreseb všiml a několik jich koupil. V novinách byly doprovázeny texty redaktora Rudolfa Těsnohlídka. Pak následovala knižní vydání, do roku 2013 je jich možno napočítat devatenáct. Liška Bystrouška vyšla mj. v ruštině, němčině, japonštině a francouzštině. Libreto opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky, která měla premiéru v Brně roku 1924, bylo motivováno právě sérií Lolkových kreseb, které vycházely na pokračování v Lidových novinách v dubnu až červnu 1920.
S ilustracemi od Stanislava Lolka se setkávali čtenáři dobrodružné literatury v knize Rudyarda Kiplinga Kniha džunglí a románech Jamese Olivera Curwooda Rychlý Blesk, Král šedých medvědů nebo Kočovníci severu. Příznivce mysliveckých zápisků zaujalo jeho autorské dílo Lovecký deník, kde se S. Lolek představil jako vášnivý lovec a bystrý pozorovatel života zvířat. Popisujevní své zážitky z let 1921-1934, převážně z Liptovské Osady u Ružomberku na Slovensku, kde měl v těchto letech pronajatý lovecký revír a kde vznikla většina obrazů se zvířecí tematikou. Stanislav Lolek vynikl rovněž jako malíř lesní zvěře. V letošním roce navštívil přerovské muzeum pan Ctirad Lolek, starosta Loštic, aby si prohlédl Lolkovy obrazy z muzejní sbírky. Spravujeme totiž několik originálů, které byly předlohami ke školním obrazům z edice České zoologické obrazy, vycházející v Praze v letech 1921-1947. Jsou to čtyři olejomalby - Veverka, Vydra, Kuna a Los (jako jediný nebyl vytištěn). Vlastníme také kompletní řadu nástěnných obrazů od Stanislava Lolka, vydaných pro školní výuku tiskem. Bylo jich celkem deset: kromě výše jmenovaných ještě Liška, Sluky, Tetřívek, Koroptev, Bažant, Zajíc polní a Tetřev hlušec. Mimo zoologické obrazy vytvořil Stanislav Lolek v roce 1928 pro edici Československá prvouka a vlastivěda v obrazech nástěnnou školní tabuli nazvanou V lese, pohodový obraz s typickým malířovým rukopisem. Lolek je považován za jednoho z předních představitelů českého krajinářského impresionismu - mistrně ovládal techniku barevných skvrn a prosvětlených ploch.
Ani v jeho rodném kraji na něj rozhodně nezapomínají - v roce 2008 byla regionálními organizacemi na trase mezi Lošticemi, Stříteží a Doly vytvořena Naučná stezka lišky Bystroušky.