Svatohubertská jízda startuje v lesnické škole v Hejnicích (genusplus.cz)

Liberecký kraj, Regionální agrární rada Libereckého kraje, Okresní agrární komora Jablonec nad Nisou, Liberec, Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant, pracoviště Hejnice, a Mezinárodní centrum duchovní obnovy Hejnice pořádají SVATOHUBERTSKÉ SLAVNOSTI v pátek 8. listopadu od 9.30 hodin 2013 v Hejnicích.

PROGRAM

1. HUBERTSKÁ JÍZDA
9:30 Slavnostní zahájení v areálu školy v Hejnicích, jízda družiny Huberta a Diany, žáků, loveckého doprovodu, sokolníka, psovodů, trubačů a přátel myslivosti

2. SVATOHUBERTSKÁ MŠE
10:00 Basilika Navštívení Panny Marie v Hejnicích - pasování adeptů myslivosti, posvěcení darů

3. SVATOHUBERTSKÁ VESELICE
20:00 Mezinárodní centrum duchovní obnovy v Hejnicích - zpívá Alena Kusá s hudební skupinou p. Kubáta, zvěřinová tombola. Taneční vystoupení žáků školy a profesionálních tanečníků.

Něco z historie:
Svatý Hubert
Žil na přelomu 7. a 8. století. Pocházel ze šlechtické rodiny v Akvitánii. Jeho největší zálibou byly hony. Oženil s Floribannou, dcerou Dagoberta, a byl v manželství šťasten. Podle legendy jeho manželka zemřela na Velký pátek při porodu syna. Hubert z toho byl nešťastný, a aby na to nemusel myslet, vyjel si ještě toho dne na lov. V lese spatřil velkého jelena, jemuž mezi parohy zářil kříž, a uslyšel hlas varující ho, že je na cestě vedoucí do pekla. Na Huberta zjevení mocně zapůsobilo, rozhodl se obrátit na lepší cestu a stát se knězem.
Huberta má za svého patrona a také myslivecký řád, který v roce 1695 založil František Antonín hrabě Špork.

Historie na škole
Jak to tak bývá,  nikdo ve škole není již schopen určit přesné datum první "Hubertské jízdy".
Jisté je, že u zrodu této tradice stál Milan Pecháček, dnes již bohužel zesnulý, který dlouhá léta pracoval na škole jako vychovatel. Ten po krátké "špionáži" v lesnické škole ve Šluknově zahájil tuto tradici, která byla v počátcích spíše komorního rázu, a průvod městem byl daleko skromnější, než je tomu dnes. Přesto byl základní kámen položen. Pokračovatelem byl pak Jiří Sedláček (zvaný "rejža"), který povýšil jízdu na téměř divadelní představení s přesným řádem, doplněnou pasováním na myslivce a Hubertskou mší v hejnickém kostele.