Jen na jednu honitbu na Sedlčansku je restituční nárok (Příbramský deník)

Na Sedlčansku je sedmadvacet honiteb, z toho jsou tři vlastní a 24 honebních společenství. Podle využití je můžeme rozdělit na dvě ve vlastní režii a na 25 pronajatých - a to 21 pronajatých mysliveckým sdružením a čtyři právnickým osobám.
K tomuto výčtu Ladislav Burda z odboru životního prostředí Městského úřadu Sedlčany doplnil, že k jediné změně došlo u honitby Klučenice - les. "Tato honitba již nešla do pronájmu, protože na ni uplatnila restituční nárok církev. Zatím ji však užívají do dořešení případu jako režijní honitbu Lesy České republiky." Upřesnil, že jde o plochu 640 hektarů a kvitoval konec hektického období. To, co se kolem honiteb dělo před deseti lety, se již při podepisování nových smluv neopakovalo. "Po skončení desetiletého nájemního období nezanikla ve správním odboru žádná z honiteb. Všechny honitby byly znovu pronajaty. Valné hromady honebních společenstev nevyústily v žádné spory, není podaná žádná žaloba k soudu," bilancoval úředník.

Zmenšení rozlohy honiteb neprošlo
K právním novinkám Ladislav Burda poznamenal: "Velice diskutovaná novela o myslivosti, kterou připravovalo ministerstvo zemědělství ještě za doby ministra Petra Bendla, nyní není aktuální. Návrh novely byl rozeslán k mezirezortnímu připomínkovému řízení, stávající ministr v demisi Toman pořádal Vládu ČR o stažení tohoto úkolu." Vysvětlil, že novela chystala dost zásadní změny.
"Neprošla tak původně navrhovaná změna minimální výměry honitby na 250 hektarů a zůstala dále na hranici 500 hektarů, což je pro myslivost a zvěř dobře," dodal s tím, že tato legislativa není v současné době takzvaně na pořadu dne.
"Na ministerstvu zemědělství je ale připraven návrh novely vyhlášky o době lovu jednotlivých druhů zvěře," sdělil k dalšímu velmi kontroverznímu tématu.

Změny doby lovu se nim rodům nezdají
"Navrženy jsou změny například u lovu prasete divokého nebo siky japonského. Nemělo by jít o celoroční lov,jak zněl původní návrh,ale omezení by se mohlo týkat hmotnosti 60 kilogramů u kňourů a bachyně a je tam napsáno vyjma březí, což je problém. Poznejte váhu a březost například v noci a na naháňce," komentoval Burda.

Téměř 800 ulovených divočáků
Na otázku, jak vypadá odstřel černé zvěře, reagoval: "V loňském roce bylo uloveno 796 kusů černé zvěře, což je třetí nejvyšší roční lov na Sedlčansku v historii."
Doplnil, že rekord padl v roce 2008, kdy bylo uloveno 866 kusů prasat. Zemědělci nejčastěji poznají přemnoženou černou zvěř na rozrytých travních porostech. A pokud jde o škody na kukuřičných polích? "Na Sedlčansku se pěstuje pro bioplynové stanice tak velké množství kukuřice, že jsou případné škody pro pěstitele bezpředmětné," myslí si pracovník životního prostředí. Kukuřičná pole přitom mají vliv na vysoké stavy prasat - poskytuje jim výbornou potravinovou základnu i kryt."
Ladislav Burda se zmínil o populaci jelení zvěře, která se drží zejména na Krásnohorsku. "Ročně se loví několik desítek, konkrétně vloni to bylo 35 kusů. V honitbě Krásná Hora - Krašovice byl uloven dvanáctiletý jelen, který byl ohodnocen okresní hodnotitelskou komisí jako význačná trofej. S 196,46 body dosáhl na stříbrnou medaili," uvedl.
Z mufloní zvěře prý zůstalo v regionu v současné době jen torzo. Populace se vyskytuje v honitbách Svatý Jan a Počepice.