Do Česka se vracejí velké šelmy, ohrožuje je ale pytláctví (ČRo - hradec.cz)

V České republice v posledních letech přibývají větší šelmy - rys i vlk. Lidé se jich ale nemusí bát, šelmy jsou krotké a na lidi neútočí. Navíc nejsou většinou ani vidět. Vědci to vědí i proto, že je mapují pomocí speciálních obojků s GPS. Nejvíce šelem je v Beskydech, například rys se ale vrací už i do Krkonoš nebo Jeseníků.

Výskytem šelem v České republice se dlouhodobě zabývá také Miroslav Kutal z Hnutí DUHA v Olomouci. V České republice se podle něj vyskytují tři hlavní druhy. „Jsou to vlk, rys a medvěd, všechny tři druhy žijí buď trvale nebo aspoň občas v Beskydech a Bílých Karpatech. A pak jsou oblasti, jako třeba Šumava, kde žije rysů nejvíce v Česku, určitě více než padesát,” říká Kutal. Rys se podle něj postupně začíná vracet do ostatních pohraničních pohoří, třeba do Krkonoš, Jeseníků nebo Jizerských hor. Vlci pak zavítají třeba i do Českého Švýcarska. „Je dobře, že se sem šelmy vracejí. Přestože jsou lidé informováni o šelmách především z různých báchorek a panuje o nich spousta pověr, jejich skutečný dopad na krajinu je spíše pozitivní. Udržují totiž přírodní rovnováhu. Lidé se jich vesměs nemusejí obávat, ve většině oblastí je člověk běžně ani nepotká, protože jsou aktivní hlavně v noci,” vysvětluje Kutal. Česká republika je pro život šelem příhodná, ale třeba u medvědů už biotopů moc není, protože toto zvíře potřebuje hodně pestrou krajinu, a je tak spokojenější třeba na Slovensku. U nás se vyskytuje hlavně v Beskydech. „Co se týče vlka nebo rysa, pro ně jsou podmínky podstatně lepší. Když se podíváme třeba do Německa, kde momentálně žije určitě už přes sto vlků, a to i v poměrně industriální oblasti Lužice, myslím, že v Česku ty podmínky určitě jsou." Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje velké šelmy jako chráněné, a není proto možné je lovit. Oproti tomu na Slovensku je odstřel povolen a ročně je tam uloveno kolem 150 vlků – to je pro šíření této šelmy směrem k nám velký problém. „Kromě legálního lovu probíhá na Slovensku, ale i v Česku pytláctví, což je nejzávažnější faktor, který velké šelmy ohrožuje. Pytláka se zatím chytit nepodařilo, nicméně byla nalezena těla rysů nebo vlků, kteří byli zabiti výstřelem z pušky pytláka. Dopátrat je je bohužel poměrně složité a nedostatek důkazů vede k tomu, že je vyšetřování ukončeno,” upozorňuje Kutal. Dobrá je proto podle něj prevence, se kterou pomáhá i Hnutí DUHA. Slouží k tomu projekt vlčích a rysích hlídek, při kterých se lidé pohybují v oblastech výskytu šelem tam, kde by mohli být pytláci. „Už jen tím, že tam lidé jsou, pytláky znejišťují. To je ale maximum, co lidé teď mohou pro ochranu šelem dělat,” uzavírá se smutným úsměvem Miroslav Kutal.