Medvěd hnědý - zimní spáč se špatnou pověstí (Moravskoslezský deník)

Tato největší evropská šelma zatím nepatří mezi stálé obyvatele beskydské přírody. Veřejné mínění o těchto zvířatech není příliš valné a většina turistů nebo místních lidí považuje setkání s touto šelmou za nebezpečné

Živé klenoty Beskyd
Lidé totiž znají hlavně případy, kdy medvěd zaútočil na člověka a zranil jej nebo ho přinejmenším pořádně vyděsil. Je ale medvěd opravdu tou krvelačnou a zuřivou šelmou, za kterou je tak často považován? Proti tomuto tvrzení stojí řada faktů a výsledků studií. Zoolog Miroslav Kutal z Hnutí Duha Olomouc k tomu říká: "Medvěd je velmi plaché zvíře, a pokud má tu možnost, člověku se vyhne. Osobně jsem se s touto nádhernou šelmou setkal většinou jen po dlouhých hodinách pozorování ve slovenských horách. Pokud mě medvěd zavětřil, okamžitě odešel pryč." Obdobné závěry přinášejí i výzkumy ze Skandinávie, kde vědci pozorovali, jak se medvěd chová, pokud se k němu přibližuje člověk. Žádné ze sledovaných zvířat neprojevilo jakékoli známky agresivního chování, naopak naprostá většina z nich opustila svůj úkryt, aby se setkání vyhnula.
"Přesto k přímému střetu výjimečně dojít může. Medvěd může zaútočit, pokud se cítí ohrožený nebo při sebeobranné reakci, když jej člověk překvapí či vyprovokuje. V takových situacích však mohou být stejně nebezpečná i jiná zvířata, například divočáci," přiblížil Miroslav Kutal. V evropských podmínkách však medvěd nepovažuje člověka za svou potravu ani potravního konkurenta. "Až 80 procent jeho potravy tvoří čerstvá tráva, pupeny, různé lesní ovoce a bobule či další plody," dodal zoolog Kutal. Vedle toho si rád pochutná na hmyzu a jeho larvách a zvláště brzy na jaře, kdy se probere zesláblý po dlouhém zimním spánku, vyhledává zdechliny zvířat, která nepřežila zimu. Živou kořist loví medvěd jen výjimečně. Medvědy ohrožuje intenzivní lesnické hospodaření, přikrmování i pytláctví. Zbytky tlap pravděpodobně upytlačeného medvěda byly před čtyřmi lety nalezeny ve Frýdlantu nad Ostravicí. Může se také stát, že si medvěd zvykne přicházet do blízkosti lidských sídel a hledat tam potravu mezi snadno přístupnými odpadky. Tito takzvaní kontejneroví či synantropní medvědi pak ztrácejí přirozenou plachost a zvyšuje se tak riziko konfliktu s člověkem.
Následný odstřel takového zvířete přitom ale problém jen odsouvá do budoucna. Je totiž jen otázkou času, kdy pohodlný způsob obživy objeví další medvěd. "Skutečné řešení problému je přitom nasnadě. Například zabezpečit odpadky speciálními,medvědovzdornými' kontejnery," uzavřel Kutal.

***
Víte, že...
Přirozený život medvědů v divoké přírodě Slovenska přibližuje slovenský film Erika Baláže Strážca divočiny.
Medvědi patří zatím spíš mezi "návštěvníky" Beskyd? V letošním roce zde není potvrzený výskyt žádného zvířete, oproti tomu loni se zde pohybovali zhruba dva až čtyři jedinci.
Medvědi jsou ze všech tří velkých šelem nejcitlivější na kvalitu prostředí, ve kterém žijí? Obývají totiž především přirozená "pralesnatá" území, kde nacházejí dostatek úkrytů a potravy. Turistickým lokalitám či místům, kde je mohou vyrušit houbaři, se raději vyhýbají.
Právě narozené medvědí mládě připomíná svou velikostí spíše veverku než statnou šelmu? Na svět přichází nejčastěji v lednu, v době zimního spánku.
Medvěd se při shánění potravy a pohybu v přírodě spoléhá především na svůj výtečný čich?
Pokud víte o místě, kde by bylo dobré preventivně umístit speciálně zabezpečený "medvědovzdorný" kontejner, kontaktujte Hnutí Duha Olomouc.
Při setkání s medvědem je především potřeba zachovat klid?
Vaše vhodná reakce může rozhodnout o tom, jak se bude medvěd chovat.