Zima bude tuhá a dlouhá, předpovídají na horách (5plus2)

KRKONOŠE
Horalé v Krkonoších dokončují poslední přípravy na téměř půl roku trvající zimu. A nemusí mít žádné moderní přístroje na to, aby z okolní přírody vytušili, že přijde brzy.
"Můj odhad je, že v Krkonoších v nadmořské výšce kolem osmi set metrů začne zima se sněžením a se vším, co k ní patří koncem října nebo spíše začátkem listopadu," řekl lesník Správy Krkonošského národního parku František Jon.
Při svých prognózách čerpá, podobně jako další horalé, z mnohaletých zkušeností, které se předávají z generace na generaci. "Myslím, že letošní zima bude tuhá a bude hodně sněhu. Je celá řada ukazatelů, které na to poukazují, jako třeba hodně jeřabin," podotkl Jon. Neznamená to podle něho, že zima s přívaly sněhu udeří v nejbližších dnech. "Na to, že zima nepřijde hned zítra nebo pozítří, poukazuje třeba to, že zvěř se ještě nezačala přebarvovat. Stejně tak neproběhlo vyklízení horních partií hor zvěří a její stěhování do nižších poloh. Až to přijde, zima je na spadnutí," vysvětloval minulý týden Jon.
Podle něho jsou to však jen odhady a připouští, že skutečnost může být jiná.

Signálů pro začátek zimy je dost
"Jak to nakonec skutečně bude, si musíme počkat, nejlépe do května," dodal s úsměvem
I další horalé mají tušení, že zima začne v nejbližších týdnech a bude patřit k těm tužším. Řídí se mnoha ukazateli.
Průběh zimy lze vytušit například podle množství podkožního tuku hospodářských, ale i divokých zvířat, podle hustoty srsti jelenů, množství jeřabin na stromech, zimování vos a divokých včel nebo dokonce podle stěhování myší do chalup.
"Letos je hodně jeřabin, to je známka toho, že by mohla být tuhá zima. Zatím se ještě nestahují do domu myši, to znamená, že hned nepřijde. Více nám napoví o nadcházející zimě to, jak jsou zatučněné ovce, ty však budeme zabíjet později. Každopádně si myslím, že zima začne co nevidět. Tráva už kvůli mrazu nedorůstá a skončily i houby," uvedla Hana Wondráčková, která žije se svým manželem v horské boudě na svazích Lysečinské hory v Krakonošově údolí v Dolní Malé Úpě.

Lidovou zkušenost nabourává změna klimatu
Kolem jejich chalupy byli minulý týden stále ještě slyšet jeleni v říji. "Připadá mi, že letos se jeleni stahují dolů dříve než jindy. Jsou slyšet i ve dne, což zde nebývá zvykem. Stádo jelenů jsem tady dlouho neviděla," upozornila Wondráčková.
Etnografové připomínají, že velkou roli hrály v minulosti při dlouhodobých předpovědích počasí a v životě horalů i pranostiky. Ty však v posledních desetiletích stále častěji selhávají, tak jak se mění klima. "Počasí je stále více nevyzpytatelné. Odhadnout nadcházející zimu si netroufnu," říká třiatřicetiletý Valerian Spusta ze Špindlerova Mlýna, který je dobrovolným členem krkonošské Horské služby a spolupracuje i se Správou Krkonošského národního parku.
Již přes deset let se podílí na měření sněhové pokrývky, sledování počasí na hřebenech Krkonoš, přičemž navazuje na dlouholetou práci svého otce - legendárního člena Horské služby, lavinového specialisty a znalce krkonošské přírody Valeriana Spusty staršího.
"Sněhová pokrývka dosahovala v posledních třech sezonách svého maxima v lednu a v únoru. Je to dříve než bývalo v Krkonoších v posledních nejméně čtyřiceti letech zvykem. Vyplývá to z dlouhodobého měření, na které navazuji. Uvidíme, jak se vše bude vyvíjet dál. Může to být výkyv z průměru, ale může to být stejně tak i nový trend spojený s klimatickými změnami," dodal Valerian Spusta mladší.