Na farmě, kde pečují také o krajinu (Zemědělec)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Farma Sochor o rozloze 372 hektarů orné půdy se nachází na pozemcích v Řisutech a Studeněvsi v rovinaté oblasti Kladenska. Tento malý rodinný podnik obhospodařuje již od roku 1992 Ing. Josef Sochor. Dříve hospodařil se svým bratrem a v současnosti mu už vypomáhá synovec. Dříve měli rostlinnou i živočišnou výrobu. Až do roku 2007 chovali kolem dvou stovek prasat. Příští rok ale Ing. Sochor plánuje chov prasat obnovit. Chtěl by jich mít asi stovku. K tomu účelu v podniku využijí stávající zařízení vybudované v minulosti.
Farma se specializuje především na pěstování rostlin. Každoročně na polích vysévají obilniny, řepku a sóju. Až do roku 2007 se zabývali také cukrovou řepou. Po delší přestávce plánuje Ing. Sochor v příštím roce pěstování cukrovky obnovit. Tuto okopaninu by pěstovali zhruba na dvaceti až pětadvaceti hektarech na úkor řepky.
Biopásy pro zvěř
Ing. Sochor patří k zapáleným myslivcům, což je také vidět na jeho práci. Pro zvěř toho dělá opravdu hodně. Před několika lety začal se svými spolupracovníky na polích zakládat nové remízky. Na svažitých pozemcích se zvěř může pást na více než osmi hektarech trvalých travních porostů. V minulosti také vysázeli les.
Na polích každoročně zakládají speciální biopásy krmných plodin, kterých mají zhruba dvacet hektarů. Jedná se o pruhy široké šest až dvanáct metrů při kraji pole, někdy i přes celý hon, které mají význam pro zvěř a ptactvo. Na jaře se do těchto pásů zaseje směs krmných plodin - jarní pšenice, proso, oves, pohanka, slunečnice, hrách a další rostlinné druhy.
Podmínkou pro založení biopásů je vysetí certifikovaného osiva. Navíc se porost nesmí nijak ošetřovat a dokonce je zakázáno přejíždět v tomto území traktorem nebo otáčet se s jakýmikoli stroji. Jinak by podnik nedostal dotace.
Zasetá směs se nechá na poli přes zimu a na jaře se zapraví do půdy pomocí diskového nářadí. Biopásy slouží jako kryt a zdroj krmení pro ptáky i zvěř. Obvykle se takové pruhy vysévají na šířku devíti metrů.
Obilniny, řepka a sója
Letos v podniku sklidili 123 hektarů ozimé pšenice, u které dosáhli průměrného hektarového výnosu zhruba 6,4 tuny. Jarní ječmen pěstovaný na 93 hektarech dal přibližně 4,9 t/ha a ozimý sklidili ze třiceti hektarů s průměrným výnosem čtyři a půl tuny na hektar. V letošním roce se na tamních polích dařilo řepce pěstované na 79 hektarech. Tato olejnina poskytla vysoký výnos 3,9 t/ha.
Výměra sóji se pohybuje v jednotlivých ročnících mezi dvaceti až pětadvaceti hektary. Již celé desetiletí Ing. Sochor spolupracuje s Ing. Přemyslem Štrancem, Ph. D., z České zemědělské univerzity v Praze, který na pozemcích farmy každoročně zakládá poloprovozní pokusy.
Co se týká sóji, letos ji v podniku vyseli na dvaceti hektarech a koncem srpna porosty vypadaly nadějně. Od začátku vegetace se ale sója potýkala s problémy. Na jaře porosty nevypadaly příliš dobře, sója v chladném počasí pomalu rostla.
K odplevelení pozemku posloužil herbicid Plateen 41,5 WG, který je nově do sóji registrovaný. Vydatné deště ale přispěly k popálení porostů tímto postřikem. Přesto nakonec rostliny nasadily značný počet lusků a slibovaly vysoký výnos.
Vzhledem k letošní opožděné vegetaci se zpozdí i sklizeň. Koncem srpna byly porosty sóji ve Studeněvsi úplně zelené v plné vegetaci, což na tamním stanovišti nebývá zvykem, a předpokládala se sklizeň v říjnu po předchozí desikaci porostu. Díky nasazení lusků nízko na rostlinách se očekávaly větší sklizňové ztráty.
Vysoká předplodinová hodnota sóji
Jak uvedl Ing. Sochor na semináři Sója 2013, v loňském roce sice u sóji dosáhli jen 1,8 t/ha, ale úrodu se podařilo poměrně dobře prodat za 10 300 Kč za tunu, takže na ní z ekonomického hlediska neprodělali.
Sóji si Ing. Sochor cení především pro její vysokou předplodinovou hodnotu. Navíc se pozemek po sóje dobře obdělává. Dlouhodobě se v podniku dosahuje u pšenice po sóje zhruba o jednu tunu vyššího výnosu v porovnání s obilní předplodinou. Letošní rok ale představoval výjimku potvrzující pravidlo, kdy tomu tak nebylo. U pšenice pěstované po sóje se ani nepodařilo dosáhnout potravinářské kvality. Do budoucna Ing. Sochor plánuje plochy sóji omezit na deset až dvanáct hektarů. Produkce se bude využívat pro chov prasat.