Jemčina sloužila lovcům (Českobudějovický deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Jemčina
Půvabný lovecký zámeček Jemčina leží ve stejnojmenné vesničce, která čítá pouhých devatenáct adres a je součástí obce Hatín nedaleko Novosedel nad Nežárkou na Jindřichohradecku. Na jeho místě stál původně hřebčín, jež zde nechal vystavět Jan Jáchym Slavata ve druhé polovině 17. století. Když získali jindřichohradecké panství po vymření rodu Slavatů Černínové, zahájili v bezprostřední blízkosti hřebčína výstavbu loveckého zámečku. V roce 1790 se jej Jan Rudolf Černín rozhodl přestavět tak, aby vyhovoval potřebám parfosních honů. Náročnou úpravou musela projít zejména obora, která byla pro tyto účely šachovnicově rozdělena alejemi. V době největší slávy se zde chovaly desítky koní určených pro hony a ve zdejším psinci se cvičilo více než sto šedesát psů. Zápisky lesníka Jiřího Wachtela, který se zde o přípravu honů staral, posloužily Aloisi Jiráskovi při psaní Záhořanského honu. Již v období první republiky přešel zámeček pod státní správu, ale opravdovou katastrofou se pro něj stal až únorový komunistický puč. V roce 1950 areál totiž přebrala armáda a umístila zde základnu raketového vojska. Muži v uniformách zámeček v žalostném stavu opustili až v roce 1991. Noví majitelé začali začátkem nového století s rekonstrukcí a od roku 2003 zpřístupnili objekt veřejnosti.
Půvabný lovecký zámeček Jemčina leží ve stejnojmenné vesničce, která čítá pouhých devatenáct adres a je součástí obce Hatín nedaleko Novosedel nad Nežárkou na Jindřichohradecku. Na jeho místě stál původně hřebčín, jež zde nechal vystavět Jan Jáchym Slavata ve druhé polovině 17. století. Když získali jindřichohradecké panství po vymření rodu Slavatů Černínové, zahájili v bezprostřední blízkosti hřebčína výstavbu loveckého zámečku. V roce 1790 se jej Jan Rudolf Černín rozhodl přestavět tak, aby vyhovoval potřebám parfosních honů. Náročnou úpravou musela projít zejména obora, která byla pro tyto účely šachovnicově rozdělena alejemi. V době největší slávy se zde chovaly desítky koní určených pro hony a ve zdejším psinci se cvičilo více než sto šedesát psů. Zápisky lesníka Jiřího Wachtela, který se zde o přípravu honů staral, posloužily Aloisi Jiráskovi při psaní Záhořanského honu. Již v období první republiky přešel zámeček pod státní správu, ale opravdovou katastrofou se pro něj stal až únorový komunistický puč. V roce 1950 areál totiž přebrala armáda a umístila zde základnu raketového vojska. Muži v uniformách zámeček v žalostném stavu opustili až v roce 1991. Noví majitelé začali začátkem nového století s rekonstrukcí a od roku 2003 zpřístupnili objekt veřejnosti.