Myslivci debatují o užívání olověných broků (Moravskoslezský deník)

Lehčí železné broky vodní ptáky často jen zraňují, a ti se pak dlouho trápí.

Zaostřeno na myslivce
Od roku 2010 platí také v České republice myslivecký zákon zakazující používání olověných broků k lovu vodního ptactva. Naši myslivci se s touto skutečností dodnes nesmířili, což platí zvláště pro severní Moravu a Slezsko, kde je velké množství rybníků a mokřadů. Mají pocit, že se právě v tomto ohledu postupuje proti zásadám myslivosti.
V usnesení Českého zemského sněmu z roku 1573 se poprvé hovoří o povinnostech ochrany zvěře a jde tedy o počátek regulované myslivosti u nás. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství a o rok později podepsal v Olomouci císař František Josef I. zákon o myslivosti, takže vznikly první myslivecké spolky. V roce 1873 byl schválen zemský zákon o myslivosti pro Moravu, v roce 1923 byla založena Československá myslivecká jednota. Letos je tedy několikanásobné výročí.

Konec olova
Co dnes vadí na zákazu používání olověných broků při lovui vodního ptactva nejvíce? Především skutečnost, že společný zákon EU nesplňuje záměr, pro který byl schválen. Štěpán Neuwirth, myslivec, spisovatel a velký příznivec Chráněné krajinné oblasti Poodří uvádí: "Jsem myslivcem již padesát let, takže o této problematice leccos vím. Takzvaná ranivost ocelových broků je pod hranicí humánně chápaného lovu. Zhruba třetinu zasažených kachen nelze z tohoto důvodu dohledat. A ty se pak trápí. Na divoké husy nemá smysl ocelovými broky vůbec střílet. Za této situace se nebude dařit snižovat stavy pernaté zvěře." Podle Neuwirtha škodí zvěři více než olověné broky průmyslové exhalace a hrubé lidské zásahy do přírody. Jak uvádí Jaroslav Sajbot, jednatel z Okresního mysliveckého spolku Karviná, týká se zákaz použití olověných broků jen vodního ptactva, tedy především kachen a hus. Přičemž používání jiných broků, například zinkových, je možné. V řadě zemí Evropské unie je tato problematika řešena individuálně.

Změna zákona?
Podle Jana Golembiovského z Okresního mysliveckého spolku ve Frýdku­Místku je zakázáno střílet olověnými broky vodní ptactvo, místo olova je možné použít - vedle železa - broky z vizmutu, wolframu nebo zinku, ale tyto náboje jsou drahé, a proto méně oblíbené. "Po zkušenostech ze zahraničí," uvádí Golembiovský, "se uvažuje o návratu k olověným brokům, protože ocelové jsou lehčí, zvěř jen zraňují a neusmrcují. Ta se pak trápí." Podle některých myslivců z Bruntálska jsme údajně "papežštější než papež" a zákaz v ČR je přísnější než v jiných zemích. Proto zřejmě dojde v roce 2014 k jistému uvolnění, železnými broky se bude povinně střílet jen na mokřadech, zatímco na volných vodních plochách a třeba na strništích, kam kachny odlétají na pastvu, budou olověné broky povoleny. Olověné broky nelze plnohodnotně nahradit jiným kovem.

Evropský problém
Podle odborníků nemá největší problém s náboji plněnými olověnými broky Česká republika, ale přímořské státy, kde se při přeletech na zimoviště střílejí miliony hus a kachen. Je to doslova řež. Zákonné ustanovení EU o používání netoxických broků v nábojích tady není většinou dodržováno.
Jako první v Evropě zakázalo používání střel s obsahem olova při lovu Švédsko. Na sportovních střelnicích a v mokřadech je takové nařízení uzákoněno od roku 2003, o tři roky později začal platit zákaz užití olověných broků při jakékoliv střelbě na zvěř, třeba i při kolovém honu na zajíce. Švédsko chtělo původně zakázat olověné střely všeobecně, včetně pistolí, kulovnic i malorážek, což je něco podobného, jako nesmiřitelná švédská prohibice.
Před letošní loveckou sezonou bude v našem regionu - zejména při střelbě na kachny a husy - znovu probírána otázka možného zmírnění zákona EU o užívání olověných broků k lovu.