Mláďat kriticky ohroženého sokola letos v Jeseníkách výrazně ubylo (olomouc.iDNES.cz)

Ještě loni to vypadalo na obrovský úspěch. V Jeseníkách a okolí okroužkovali rekordní dvě desítky mláďat kriticky ohroženého sokola stěhovavého a spolu s údaji z předešlých let tak vše nasvědčovalo tomu, že se jeho populaci daří zvyšovat. Jenže letos je všechno úplně jinak. Ochránci přírody zaznamenali znepokojivý propad.

"Loni jsme kroužkovali 21 sokolích mláďat, což byl dosavadní rekord. Letos jich ale bylo pouze třináct. Určitě to ale neznamená nějaké výrazné ohrožení populace sokola v Jeseníkách," uvedl zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKOJ) Petr Šaj.

Na vině je podle něj chladné a deštivé počasí, které panovalo na začátku jara. Svou roli mohla sehrát také určitá rodičovská nezkušenost nově vytvořených párů. Vyplývá to z pravidelného monitoringu, který zde Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky ve spolupráci s dalšími odborníky provádí.

"Přestože brzy na jaře sokoli obsadili deset až dvanáct hnízd, tedy přibližně stejný počet jako loni, další průběh hnízdění už přinesl výrazné změny k horšímu," popsal Šaj. Ten spolu s dalšími členy týmu zjistil, že kvůli chladnému počasí zahnízdila část jesenické populace sokola stěhovavého se zpožděním několika týdnů.

"Navíc v době líhnutí těchto opožděně snesených vajíček panovalo na horách velmi nepříjemné deštivé a sychravé počasí. To zkomplikovalo dospělým ptákům možnost zajistit sobě a mláďatům dostatek potravy," vysvětlil Šaj. Rodičovská nezkušenost nově vytvořených párů se podle něj projevila tím, že ptáci nedokázali svá hnízda dostatečně ochránit.      do PC        pro iPad

"Přirozených predátorů mají tito dravci dost, jsou jimi kuna, výr nebo třeba krkavec," vypočítal zoolog. V Jeseníkách hnízdili sokoli odjakživa, pak ale na více než třicet let zmizeli

Sokoli hnízdili v Jeseníkách odjakživa. Svědčí o tom názvy míst jako Sokolí vrch, Sokolí skály či Sokolí hřbet. V 60. letech ale prakticky vymizeli.

"Poslední zaznamenané hnízdo na dlouhé roky bylo v roce 1969. Potom dlouho nic," uvedl vedoucí oddělení ochrany přírody Správy CHKOJ Jindřich Chlapek. Za drastický úbytek sokolů podle něj mohla chemizace a především používání jedovatého DDT, které se přes jiné ptáky dostalo do potravního řetězce sokola.

"Do Česka se sokoli začali vracet v druhé polovině devadesátých let z Německa, kde se snažili jejich populaci rozšířit. Postupně se tak sokol dostal až do Jeseníků, kde znovu zahnízdil v roce 2001," vysvětlil Chlapek. Ochranáři odhadují, že v Jeseníkách žilo ještě před sto lety 20 až 25 párů sokola stěhovavého.

"Dá se to odhadnout podle možností ke hnízdění, které v Jeseníkách jsou. Myslím, že je reálné se tomuto stavu v průběhu několika příštích let přiblížit," věří ornitolog Tomáš Pospíšil, který se spouští k hnízdům sokolů na horolezeckém laně a ptáky poté společně s Petrem Šajem kroužkuje.

Oba začali se sledováním a ochranou sokolů před dvanácti lety, kdy se po dlouhých desítkách let v Jeseníkách znovu objevili. Sokoli hnízdí na nepřístupných místech především ve skalách

Hnízda si podobně jako ostatní sokolovití dravci nestaví. "Sokoli využívají někdy prázdná hnízda po krkavcích nebo hnízdí ve skalních dutinách či na skalních římsách, kde si pouze upravují hnízdní kotlinku, do které potom samice snášejí vejce," vysvětlil Pospíšil. Ochranáři už připravili také několik umělých hnízdišť - ve skále instalovali takzvané hnízdní plošiny.

"Někdy je potřeba dělat i další úpravy. Sokol potřebuje volný přílet, takže v některých místech jsme museli vykácet nálety," popsal Pospíšil. Jeseníky podle něj už dnes nabízejí mladým sokolům dostatek hnízdních lokalit. A jaké to je spouštět se na laně ze skály pro malé sokolíky? Na kochání se vzácnými mláďaty příliš času není.

"Vše musí jít co nejrychleji. Na nějaké rozplývání se není čas. Mláďata musím vzít a dostat je nahoru, kde je s kolegou okroužkujeme. Potom je zase dopravíme zpátky," popsal Pospíšil s tím, že kroužkování předchází měsíce pozorování a příprav. Kromě přirozených predátorů jsou ale rizikem pro sokoly také vykradači hnízd. Před těmi se ochranáři snaží hnízda střežit.

"V prvních letech po návratu sokolů jsme některé lokality v době hnízdění chránili prakticky nepřetržitě. Teď už využíváme i jiné možnosti, třeba fotopasti. Přímou zkušenost s vykradači hnízd zatím nemáme," vysvětlil Pospíšil.

V poslední době tak sokolům vadí spíš nevědomé rušení, kdy na skály, kde hnízdí, lezou horolezci. "Proto se snažíme je v době hnízdění upozorňovat, aby na tyto skály nelezli nebo byli co nejopatrnější," nastínil ochranář.