Zvířata kvůli vedru nehynou, požáry hlídáme (Slovácký deník)

Vedoucí Lesní správy Buchlovice Lesů České republiky Zdeněk Zálešák:

středeční rozhovor

Tropická vedra se nevyhnula ani Slovácku. Teplotám nad třicet stupňů Celsia jsou však vystaveni nejen lidé, ale i zvěř v lesních a polních honitbách. To potvrzuje i vedoucí Lesní správy Buchlovice Zdeněk Zálešák, který na toto téma poskytl Slováckému deníku exkluzivní rozhovor.

* Jsou vysoké teploty velmi nebezpečné také pro zvěř? Kde se v těchto vedrech nejčastěji zdržuje?

Pokud by zvěř neměla možnost úkrytu v lesních porostech a ochlazování ve vodě nebo blátě, mohlo by pro ni být dlouhodobé vystavení přímému slunečnímu záření a teplotám nad 30 stupňů Celsia tak vyčerpávající, že by mohlo dojít i k jejímu úhynu. Instinktivně proto zvěř vyhledává vodu a úkryt v mladých lesních, především listnatých, porostech. V těchto tropických vedrech je také důležité, aby měla spárkatá zvěř dostatek kamenné soli, kterou lesníci a myslivci předkládají zvěři do takzvaných slanisek k lizu.

* Vyhýbá se zvěř horku tím, že vychází na pastvu v časných ranních hodinách nebo pozdě v noci?

Přesně tak. V noci jsou teploty naštěstí o 10 až 15 stupňů nižší než ve dne, takže zvěř ve větší míře vychází na pastvu v nočních hodinách. Stejně jako pro lidi, jsou i pro jelení, srnčí, daňčí a černou zvěř, žijící v lesích Chřibů, denní teploty nad 30 stupňů Celsia vyčerpávající. Proti přehřátí se brání ochlazováním v potocích, vodních nádržích nebo kalužích vody a v blátě v takzvaných kalištích.

* Mohou být stále trvající tropická vedra pro zvěř kritická?

Lesní porosty, především listnaté mlaziny a tyčkoviny, fungují jako přírodní klimatizace. Je v nich stín a tím o několik stupňů nižší teplota a vyšší relativní vlhkost. Proto se při tropických vedrech zvěř zdržuje nejčastěji v těchto mladých listnatých porostech. Zatím jsme v lese nenašli žádný uhynulý kus zvěře v důsledku vysokých teplot.

* Pohyb lidí v lesích se každým rokem zvyšuje. Mohou turisté, cyklisté, motorkáři nebo jezdci na koních vyplašit zvěř natolik, že dojde k jejímu vysílení a následnému uhynutí?

Chřiby jsou dnes protkány velmi hustou sítí pěších turistických tras a nově také cyklotras, které umožnila Lesní správa Buchlovice vyznačit na svých lesních cestách, jež byly vybudovány pro účely lesnického hospodaření, především k odvozu vytěženého dříví z lesa. Tyto lesní cesty také stále více využívají k rekreačním vyjížďkám jezdci na koních. Množství lidí, kteří se především o prázdninách pohybují po Chřibech, se tak rok od roku zvyšuje. Možná z nevědomosti jezdí především cykloturisté a jezdci na koních po lesních cestách až do pozdních nočních hodin. Tím zabraňují zvěři nejen ve dne, ale i v noci vycházet z lesních porostů na pastvu. Zvěř je pak nucena stát v mladých lesních porostech a zahánět hlad a žízeň ohryzem a loupáním kůry. Tím působí značné finanční škody hlavně na mladých lesních porostech. Zmíněné škody musí navíc uživatelé honiteb vlastníkům lesních porostů hradit. Rušení zvěře znamená nedostatečný příjem potravy a vody, což může mít za následek snížení její fyzické kondice, která může být důvodem úhynu v zimních měsících při velmi nízkých teplotách a za vysoké sněhové pokrývky.

* Jsou některé druhy zvěře náchylnější k přehřátí?

Nejodolnější zvěří k velmi vysokým letním teplotám je zvěř srnčí a daňčí. Naopak citlivě na velmi vysoké teploty reaguje zvěř jelení, která také působí největší škody na mladých lesních porostech letním ohryzem a loupáním a také nejvíce vyhledává vodní toky, vodní nádrže nebo kaliště k ochlazení, stejně jako zvěř černá.

* Zaznamenal jste úbytek vody v potocích anebo ve studánkách?

Díky vydatné sněhové pokrývce v zimě, která postupně roztávala až do poloviny dubna, a deštivému počasí v měsíci květnu se doplnily zásoby spodních vod, takže zatím není znatelný úbytek vody ve studánkách. V potocích a vodních nádržích se začíná úbytek vody vlivem výparu a dlouhodobého sucha projevovat. V důsledku sucha již začalo žloutnout a opadávat listí z bříz, lip i starých buků, které také v osluněných porostních stěnách začínají silně prosychat.

* Pokud některé vodní zdroje v lese vyschly, stahuje se zvěř k větším a vzdálenějším potokům?

Zatím naštěstí žádné vodní zdroje v chřibských lesích zcela nevyschly, takže se může zvěř v potocích a nádržích, pokud se k nim může nerušeně dostat, napít a zchladit se. Kdyby ale prameny některých potoků vyschly, bude zvěř vyhledávat vodu na jiných místech.

* Bojí se zvěř napít vody z lesních studánek, upravených pro potřeby člověka?

Doposud jsem neviděl, že by zvěř pila vodu přímo z pětadvaceti studánek, které Lesní správa Buchlovice pro návštěvníky lesů obnovila v lesích Chřibů. Zvěř pije vodu z potoků nebo kaluží, které se nacházejí v lesních porostech, v nichž má klid a není rušena lidmi.

* Může se současné tropické a suché počasí projevit na říji tím, že se třeba posune?

Na průběhu srnčí říje, která právě probíhá, se současné tropické teploty nijak neprojevily. Pokud by i v září bylo tak teplé a suché počasí jako v současné době, mohla by jelení říje začít později, nebo by mohla být tichá.

* Mohla by zvěř kvůli nedostatku vláhy a potravy začít více okusovat mladé stromky?

Především jelení zvěř z důvodu neustálého rušení lidmi, ale také v důsledku velmi vysokých teplot už v mladých lesních listnatých porostech škody ohryzem a loupáním působí. Proto bych chtěl požádat návštěvníky našich chřibských lesů o určitou ohleduplnost, která spočívá v respektování potravních cyklů jednotlivých druhů spárkaté zvěře. Znamená to omezení rušení zvěře v jejich přirozených stávaništích. Zvěř byla v lesích dříve než lidé, proto je třeba místa jejich života chránit před nadměrným hlukem a rušením. Ukázněným návštěvníkům Chřibů, kterých je většina, za jejich ohleduplnost vůči zvěři děkuji.

* Podceňují někteří myslivci své čtyřnohé miláčky – psy a nedopřejí jim dostatek vody a pobyt v chládku?

Pro skutečné myslivce jsou lovečtí psi pomocníky a současně kamarády. Proto se tak o ně také starají. Neznám případ, že by nechal myslivec svého psa v létě v uzavřeném autě. Naopak v těchto tropických vedrech stále svým čtyřnohým kamarádům předkládají čerstvou vodu a do honitby s nimi vycházejí buď brzy ráno, nebo až večer, kdy nejsou teploty tak vysoké.

* Jsou některá psí plemena k přehřátí náchylnější?

Každý pes, pokud by byl vystaven v těchto tropických vedrech přímému slunci, se přehřeje, poněvadž nemá potní žlázy a ochlazuje se pomocí jazyka. Plemena psů s delší hustou srstí tmavé barvy a psi s krátkou mordou (čumákem) jsou proti přehřátí méně odolní. Ale stejně jako lidé jsou i psi různě reagujícími individualitami.

* V létě bývají v lesích časté požáry lesních porostů. Aby ani k jednomu z nich v těchto dnech nemuseli hasiči vyjíždět, na co by návštěvníci lesů měli zvláště dbát?

Podle zákona je v lesích zakázáno kouření, rozdělávání a udržování otevřených ohňů, což platí ve vzdálenosti do padesáti metrů od okraje lesa. Aby nezničili práci generací lesníků a sobě místo k rekreaci a odpočinku, měli by všichni návštěvníci tyto zákazy dodržovat.

* Jsou podle vás turisté a organizátoři letních táborů ukázněnější než v minulých letech?

V rámci protipožárních hlídek jsme postupně navštívili všechny letní stanové tábory v lesích Lesní správy Buchlovice a zkontrolovali jsme, zda dodržují zákaz rozdělávání otevřených ohňů. Ve všech navštívených táborech měli kuchyně se sporáky opatřenými lapači jisker. Současně upozorňujeme návštěvníky na zvýšené riziko lesních požárů. Zatím jsme se s neukázněnými návštěvníky v letošním roce nesetkali. Za to jim patří poděkování.

* Došlo v průběhu letošního léta v Chřibech k nějakému požáru?

Díky ukázněnosti všech návštěvníků nedošlo do současné doby k žádnému lesnímu požáru. Jako prevenci o sobotách a nedělích držíme ochrannou službu jako protipožární hlídku. Navíc bylo o dvou posledních víkendech prováděno nad lesy Chřibů letecké hasičské hlídkování.

***

ZDENĚK ZÁLEŠÁK Narodil se v roce 1953 ve Zlíně. Zpočátku žil na Salaši u Zlína, převážnou část dětství a mládí ovšem prožil v Kyjově. Po absolvování gymnázia vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. V roce 1978 nastoupil jako těžební mistr na těžební středisko bývalé Lesní správy Buchlovice, o rok později začal pracovat jako technik na polesí Buchlov. Pak prošel u zmíněného lesního závodu funkcemi technologa, vedoucího technologa a zástupce ředitele pro výrobu. Od 1. října 1992 je ve funkci lesního správce Lesní správy Buchlovice. Myslivcem je od roku 1973. Je ženatý. Mezi jeho koníčky patří lesnická práce, fotografování a turistika.