Divočina v Praze: Myslivci ulovili v metropoli stovky prasat i lišek (5plus2.cz)

PRAHA - Hlavní město zaznamenalo loni rekord: Myslivci na jeho území odstřelili 220 kusů divokých prasat. "Jedná se o absolutně nejvyšší odlov v historii," uvedl Martin Kuchař z odboru životního prostředí pražského magistrátu.
I když by to málokdo řekl, i počty další odlovené zvěře v metropoli jsou vysoké. Například lišek bylo uloveno loni 154, srnčí zvěře 105 kusů a zajíců celkem 231. Ale také šest jezevců či 38 kun. To jsou ale jen evidované počty, skutečné mohou být vyšší.
Hlavní město totiž není jen hustá zástavba v centru, ale i spousta polí či lesů při jejích okrajích. A na jeho území se rozkládá celkem 15 honiteb.

Výlet do Hiltonu
Největší škody však způsobují právě divočáci, kteří se navíc čím dál víc odvažují do "civilizace". Ukázala to i příhoda z minulé neděle, která skončila honičkou, při níž strážníci pronásledovali dezorientované prase přes půlku Prahy.
Zmatené zvíře totiž před desátou hodinou dopoledne podle svědků přeplavalo z ostrova Štvanice (jak se tam ocitlo, se neví) k hotelu Hilton, do něhož vběhlo a rozbilo výlohu.
Než dojela přivolaná hlídka, vyběhlo opět ven a již se strážníky za zády běželo přes Karlín a Žižkov až do Strašnic. Až tam se podařilo hlidce prase zalehnout a hodit na něj síť.
Například v Praze-Tróji podobných případů, kdy černá zvěř způsobí škody, registrují desítky ročně. Pravda: ne tak dramatických, kdy strážníci honí zvíře přes půl Prahy.

Škody nikdo nehradí
"Poboří ploty, plení zahrádky," popisuje nejčastější případy starosta Tróje Tomáš Drdácký. Škody, které divočáci způsobí, ale podle něj nedokážou spočítat. "Nikdo nám je nehlásí, lidi si ten plot opraví a úrodu ze zahrádky holt oželí," vysvětluje.
"Jelikož se škody na nehonebních pozemcích dle platného zákona o myslivosti nehradí, těžko se i odhadují. Žádná evidence takových škod se nevede," uvedl Martin Hruška z odboru životního prostředí pražského magistrátu.
Boj přitom není jednoduchý. "K odlovu musíme mít povolení a získat je je zdlouhavý administrativní proces," stěžuje si starosta Drdácký. I přesto byl počet zastřelených prasat loni rekordní.
Přesné počty prasat na území metropole - na rozdíl od srnek či zajíců, kteří se pravidelně sčítají - ale myslivci neznají. Nicméně odhadují, že na území hlavního města může být až tisíc kusů černé zvěře. U zajíců se myslivci koncem března dopočítali k číslu 1271, u srnčího pak k 598 kusům.

Za vše může řepka
"Bachyně mohou "metat" selata až dvakrát do roka a v jednom vrhu může být i více jak deset selat," vysvětluje jeden z důvodů vysokého počtu prasat Kuchař.
A současný nárůst počtu černé zvěře je způsoben i rozmachem bioplynových stanic a boomu bionafty, kdy je pro zemědělce atraktivní pěstovat řepku a kukuřici na velkých plochách. Ty jsou nyní i na okraji metropole. V mnohahektarových lánech těchto plodin prasata najdou nejen dost potravy, ale hlavně dobrý úkryt.
"Na území hlavního města se černá zvěř stahuje díky příhodným podmínkám, dostatku potravy a i když to zní neuvěřitelně, i díky široké škále bezpečných úkrytů jako jsou staré zanedbané zahrádky, neprostupné zarostlé ovocné sady, zemědělské pozemky ponechané ladem a zarostlé náletovými dřevinami," vysvětluje Kuchař.
Z těchto úkrytů černá zvěř vychází - většinou po setmění - za další potravou do okolí: na oplocené, udržované zahrádky se zeleninou a ovocem, jakož i na udržované, kosené travnaté plochy pro různé druhy larev, žížaly. "Drátěné ploty bez podezdívky pro ně nepředstavují žádnou překážku," upozorňuje Kuchař.