Je jen otázkou času, kdy dojde k útokům prasat na lidi i u nás (Příbramský deník)

ROZHOVOR SE STŘEDOČESKÝM HEJTMANEM JOSEFEM ŘIHÁKEM NA TÉMA PŘEMNOŽENÝCH DIVOČÁKŮ:

Příbram
Přemnožená divoká prasata v posledních letech devastují ve městech na Příbramsku nejen úrodu zemědělcům, ale ničí chráněné živočichy a rostliny v chráněných územích. Řešení problému zajímá nejen obyvatele Mníšku pod Brdy, Dobříše či dalších měst, kde divočáci řádí. Na otázky ohledně přemnožené zvěře odpovídá v následujícím rozhovoru hejtman Středočeského kraje Josef Řihák.

* Jak chce, případně může kraj pomoci Mníšeckým s přemnoženými divočáky? A je podobný problém s divočáky i jinde?
Divočáci, kteří se mnohde velmi přemnožili, se stávají velkým problémem nejen ve středních Čechách, ale prakticky v celé střední Evropě. Viděl jsem nedávno dokument z Austrálie, kde velcí kňouři představují velké nebezpečí i pro lidi. Je jen otázkou času, kdy k podobným útokům na lidi dojde i u nás. Situace v Mníšku pod Brdy, kde divočáci řádí přímo na zahrádkách či v ulicích města, bohužel není nijak výjimečná. K podobné situaci došlo nedávno i v Dobříši i jinde. A jestli může kraj v tlumení divočáků nějak pomoci? Obávám se, že ne. To může učinit prakticky jen majitel lesních pozemků v okolí města, nebo správce honitby. Kraj mu může prakticky jen nařídit, aby černou zvěř intenzivněji tlumil.

* Myslíte si, že myslivci jsou schopni v současné situaci stavy divočáků nějak zásadně regulovat?
Obávám se, že černá zvěř je natolik přemnožená, že myslivci s tím ani při sebelepší vůli v krátké době už nic neudělají. S tímto problémem souvisí i způsob obhospodařování zemědělských pozemků. Obrovské lány s řepkou a kukuřicí vytvářejí pro černou zvěř ideální podmínky k životu. Zjednodušeně řečeno, černá zvěř může uprostřed polí od května až do října zcela nerušeně žít, krmit se a množit se. Myslivci nemají šanci je odsud vyhnat a regulovat jejich stavy. Problém by mohla částečně vyřešit změna legislativy. Jsem příznivcem toho, aby byl umožněn celoroční lov černé zvěře bez ohledu na velikost a pohlaví. Dejme důvěru myslivcům, kteří zcela jistě nebudou střílet na bachyni vodící selata, aby mohli všechny ostatní divočáky legálně lovit celý rok.

* Pomohla by ke zlepšení situace i změna legislativy. Je podle vás třeba udělat změny v mysliveckém hospodaření na úrovni kraje i na úrovni celostátní?
Domnívám se, že současný způsob mysliveckého hospodaření u nás se osvědčil a měl by být zachován. Považuji například za nesmysl ještě více drobit myslivecké honitby na menší rozlohu, než je současný limit 500 hektarů. Za problém současné legislativy rovněž považuji statut ochrany pro ty živočichy, kteří jsou vlivem změn prostředí na vzestupu a způsobují myslivcům a majitelům loveckých, případně rybářských revírů velké škody. Zde mám na mysli, vedle již zmíněné černé zvěře, například i kormorány nebo vydru. Vedle přímých škod, které způsobuje majitelům lesů, luk a polí, působí černá zvěř velmi negativně i na některých chráněných lokalitách, kde ničí chráněné živočichy rostliny. Ve středních Čechách takto velmi trpí například Chráněné krajinné oblasti Český kras, Křivoklátsko nebo přírodní památky ve Středním Povltaví. Například v nedávno vyhlášené rezervaci Andělské schody divočáci již několik let systematicky ničí vzácné orchideje tím, že v zimě vyhrabávají jejich hlízy.